ほしのこえ
Voices of a Distant Star
Obsahy(1)
Píše se rok 2046. Mikako Nagamine a Noboru Terao jsou kamarádi a spolužáci ze střední školy. Zatímco Noboru však bude i příští rok pokračovat ve studiu, Mikako byla vybrána, aby se zúčastnila vesmírné expedice, kterou umožnily technologické poznatky získané z objevených ruin mimozemské civilizace na Marsu. Jediným spojením Mikako a Noboru se tak stanou elektromagnetické vlny mobilních telefonů. Hoshi no Koe stvořil jediný člověk, Makoto Shinkai na počítači Apple a původní verze byla nadabována jím a jeho ženou. Později došlo i na namluvení profesionálními dabéry. (yenn)
(více)Recenze (54)
Lidstvo nemá zapotřebí, aby ho zachraňovala čtrnáctiletá holka, která ve vesmíru léta v mechárně (proč ne radši stíhačka?) a je přitom oblečená ve školní uniformě (že by hlavní problém japonských anime)? Námět měl velký potenciál (láska zkoušená časovým posunem ;-), bohužel zdaleka nebyl využitý naplno. To si raději přečtěte Píseň pro Lyu. - 50 % ()
Krátké, ale za to hezké a velmi smutné dílko, které ve mně jen utvrdilo můj obdiv k Makotu Shinkaiovi. Animace není sice nic excelentního, ale co byste čekali, když si to vše dělal sám... Jako u většiny jeho filmů, ani tady nechybí lehký psychologický a melancholický nádech, který spolu s tragickým příběhem odloučení tvoří dosti srdceryvnou kombinaci. Do toho všeho je zasazena velmi pěkná a přiléhavá hudba, která vše hezky doplňuje. Mě osobně se příliš nelíbilo zakončení, které bylo takové useknuté, ale to je jen můj názor. Vy si ho udělejte sami, "Hlasy vzdálených hvězd" za to opravdu stojí. - 85% ()
Příběh o dvou lidech, které nedělí jen prostor, ale i čas... Makoto Šinkaie můžu v jakékoliv podobě, takže místy lehce nedotažená animace mi vůbec nevadila. Mimoto, ty krajinky a všemožné odlesky slunce to stejně bohatě vyvážily. Tu jednu hvězdu strhávám sice nerada, ale přece jenom jsem na pár místech měla pocit, že tomu ještě jaksi něco chybí... Což nic nemění na tom, že jde o skvělé dílko - za 4*. ()
Jen nevím proč někteří lidi hodnotí příběh u snímku dlouhého 24 minut. Osobně si myslím, že tu o příběh vůbec nejde a kdo má rád nádherně zpracované kreslené dílka, tak si přijde na své a na 24 minut může krásně vypnout a kochat se. ()
Má to jednu jedinou chybu a to je délka filmu. 25 minut je ukrutně málo. Nadchlo mě téma i animace. Oceňuji práci pana Shikai-e *****. ()
Pomalý, krásně udělaný a sentimentem přesycený filmeček. ()
Krásny poetický výlet. Ach, tie anime sú tak vznešene idealistické a realita taká krutá... :)) Nebolo to zbytočne naťahované, 25 minút celkom stačí. Tento film je krátkou, sviežou meditáciou. Pozeral som pôvodnú verziu, ktorú vytvoril Makoto Shinkai v podstate celkom sám a nahovoril so svojou ženou. ()
Veľmi krátke a veľmi sentimentálne ... Neviem či je to tým že som muž , ale mne sa to okrem pekného prostredia a námetu skoro vôbec nepáčilo. Ženský divák väčšinou hodnotí podstatne kladnejšie. ()
Shinkai je filmový básník. Koho zajímá, že jeho dílům téměř chybí děj. Básně člověk nevnímá rozumem, prostě je nechá na sebe působit. Buď ho zasáhnou, nebo ne. Škatulkovat Hoshi no Koe jako "romantickou sci-fi" je přesné asi jako kdybychom označili Máchův Máj titulkem "milostný příběh z vězeňského prostředí". ()
Aj napriek krátkeho trvania "filmu" je to podla mna najpodarenejší kúsok od Shinkaia. Obraz a spracovanie na špičkovej úrovni a pri tomto dielu ma príbeh dostal omnoho viac ako pri jeho novších anime. Je to zvláštne ako Makoto Shinkai zbožnuje takéto romantické príbehy mladých... ()
Asi nejsem až takovej romantik...Animace ovsem skvela! ()
Toto je minifilm, který si naprosto jistě může řikat emoční. Není mnoho filmů po jejichž závěru byste si odnesli tak silné dojmy a pocity a vzpomněli si na ně kdykoliv, když uvidíte název filmů. Tenhle patří mezi tu malou skupinku filmů a společně s 5 centimeters per second taktéž od Shinkaie zůstane zarytý hodně hluboko. Kdybych mohl dát 6 hvězdiček, tak je zcela jistě dám. ()
Udělat animovaný film a ještě ho celý namluvit jen ve dvou lidech je vážně úctyhodné. Z velké části to však působí jako nějaká počítačová střílečka z vesmíru a děj je místy dost zmatený. Neustále zde dějová linka přeskakuje z naší planety Země někam do vesmíru a tudíž moc nelze určovat časové intervaly po uplynutí nějaké doby. Do toho je příběh postaven na romantickém vztahu, který prochází těžkou zkouškou v podobě vztahu na dálku. Zatímco ona trčí kdesi ve vesmíru a pálí ze svého vesmírného vozidla ohnivé koule o sto šest, on na svou dívku trpělivě čeká a čeká, až se nakonec chudák ani nedočká. Film mě nijak zvlášť nezaujal, ale ta nízkorozpočtová atmosféra zahrnující 3D vesmírná tělesa připomínající vzhled těch z počítačových her a minimalistickou melodii měla něco do sebe. Když už nic jiného, tak se alespoň může člověk po zhlédnutí tohoto filmu zamyslet nad filozofií celého příběhu. ()