Dnes o půl jedenácté

Objektivně za tři hvězdy, ale protože jsou zde záběry ze starého Brna, tak slabé čtyři. Film hodně táhne Vladimír Šmeral, ale pan Beyvl se žel na vtipkujícího a zkušeného policistu zoufale nehodí, a jeho věčný úšklebek vypadá, jako že se pořád směje, i když jde o vážnou věc vraždy. Líbí se mi, že ideologie tady není tolik, dialogy a charaktery postav jsou přirozené, vše vyplývá z logiky děje. A že se tehdy šmelilo s materiálem, no, to tedy šmelilo. Na malém prostoru poměrně životný výřez životů několika lidí žijících poblíž stavby včetně prolínání jejich osudů. Škoda, že osudová kráska Marie Kautská zde v podstatě nemá co hrát. A potěšilo mne něco, co se dnes u filmů málo nosí, totiž že film na stavbě začne a symbolicky na ní také skončí, říká se tomu návrat v kruhu tuším. (29.04.2018)

Tři žluté hvězdičky na rudém práporu... :-) Na svou dobu čistě filmově myslím dosti zdařilá detektivka - a nebýt té scénáristické úlitby bolševikovi o parazitních podnikatelích a podobné buržoázní pakáži, uvažoval bych i o vyšším hodnocení... Pro pamětníky - zvláště brněnské - pak zajímavost v úvodní scéně filmu, kde jsou docela unikátní záběry z výstavby dětské nemocnice v Černých Polích, jedné z posledních skutečně funkcionalistických (formou i obsahem ;-) veřejných staveb v Československu... (07.06.2006)

Zase si trochu rozšiřuji obzory ohledně českého filmu, a tak jsem se dostal i k tomuhle, pro mě dříve naprosto neznámému kousku. Vzhledem k době a filmům, které se natáčely v zahraničí, je tohle v podstatě český noir snímek, který má kriminální zápletku klasického ražení, která ale bohužel prostředím trochu ztrácí na vážnosti, i když se autoři o noirové prostředky snaží. Bohužel zde není žádný hrdina, který by snímku vládl. Takhle je to pořád jen takové maloměstské pátrání, kterému rozměr dává hudba, která se snaží gradovat nějaké ty rádoby napjaté scény. V rámci atmosféry to celkem funguje, ale druhá polovina je přece jen slabší a celkem nudná. Na druhou stranu, pořád mám pocit, že na svou dobu a na to, že si Češi hrají s žánrem, který není jejich klasický a který místy stále evokuje filmy pro pamětníky, nakonec vznikl film, který si rozhodně nadprůměrné hodnocení zaslouží. (27.01.2014)

Superbéčkové komunistické krimi. Herci, kromě profíka Deyla, který se tam jen mihne, odvádějí práci jak na ochotnickém představení JZD. Nakonec vlastně vrah je zástupná osoba, vrazi jsou zlí kapitalisté, tedy šmelináři. S tímto mottem bylo natočeno v 50-tých letech i mnoho kvalitních krimi, toto je ale píčovina, které se vyhněte. (05.03.2011)

Ač mám Josefa Beyvla moc rád, tahle role inspektora mu vůbec nesedla, naopak byla směšná. To samé Vladimír Šmeral jako detektiv Šimák nebyl moc přesvědčivý. Příběh hodně slabý, napětí nulové a tahle kriminálka trpí poúnorovou atmosférou, kdy komančská ideologie měla jasně navrch a třídní socialismus byl opěvován. Kdyby aspoň ta zápletka byla zajímavá a pátrání trochu zaujalo, ale nic. Nuda, herecké výkony ani nemá cenu zmiňovat. Jedinou filmovou zajímavostí bylo zachycení stavby Dětské nemocnice v Brně. Jiří Sequens zde debutoval scénářem a Julius Kalaš dělal hudbu, z níž zazněly na chlup stejné motivy jako v o dva roky novějším filmu Císařův pekař a Pekařův císař. (08.08.2019)