Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Rudolf Deyl ml., Ladislav Herbert Struna, Robert Vrchota, Rudolf Široký, Vlasta Fabianová, Vlasta Fialová, Felix le Breux, J. O. Martin (více)Obsahy(1)
Proslavený tvůrce nezávazných společenských komedií Vladimír Slavínský se i v komunistickém režimu pokusil sloužit novým pánům a zvolil si látku přímo budovatelskou. Nadšeným horníkům na povrchovém dolu stále kdosi narušuje pracovní aktivitu, záškodníci dokonce poškodí velkobagr, aby nebylo možné splnit plán těžby. Slavínský se zoufale potýkal s obskurní látkou a během natáčení zemřel. Film byl dokončen a uveden až dva roky po jeho smrti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Není to taková ta nekoukatelná budovatelská břečka, ale zároveň to není ani tak krásně absurdní a k popukání jako třeba Botostroj.. Je to prostě drama které není bůhvíjak rafinované a napínavé (ikdyž v asi dvou momentech jsem napjatý chvíli byl.. a to se nestává ani u 90% dnešní holywoodské produkce..), ale je tam pár slušných hlášek, nějak zásadně to asi neurazí a hlavně je tam krásná Vlasta Fialová (!!!) ()
Hlavním tématem filmu je těžba na Mostecku ( a s ní spojené peripetie) coby zástupný symbol budování a restrukturalizace nové společnosti. DS-70 je nový obří těžební bagr, který má těžbu urychlit. Film - a to platí obecně pro propagační snímky z přelomu 40. a 50. let - bývá zhusta kritizován za přílišný schematismus. To mi ale připadá jako nepochopení systému agitačního filmu, jeho struktury a vyznění. ...více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/ds-70-nevyjizdi-r-vladimir-slavinsky.html ()
Inu co dodat? Film hrubě poplatný době.Budí dílem úsměv, dílem zase smutek.To podle toho, co má jeden za v životě za sebou.Bizarní mezilidské vztahy, a to jak profesní, tak i mimoprofesní, a to vše řádně vymácháno v budovatelské omáčce.Pseudoproblémy, pseudovztahy, pseudopřípěh, pseudofilm.Jo,jo.Už je to naštěstí všechno pryč.Ale dneska je to o něčem úplně jiném.Ale taky to za moc nestojí.Není-liž pravda? ()
Ten začátek jako kdyby z oka vypadl Velkému sedlu, jen o čtyři dekády později měli k výkladu vrtulník. Dále se Dietl inspiroval v milostných trablech hlavního hrdiny. A i tady šlo jednu chvíli o život. Leč DS-70 je skutečně povedená mašinka, tento důlní stroj (zajímalo by mě, co znamená číslo v důmyslném názvu) se před kamerou oprávněně naparuje a předvádí, co vše umí. Společně s dámami patřil k tomu nejhezčímu, co film nabídl. Čekala jsem mnohem větší filmový průser, ale DS-70 je celkem snesitelně zromantizovaný pohled na poválečné budovatelské nadšení. Práce zde mnoho není, spíše se o ní hodně mluví, takže člověka při sledování ani nebolí ruce. ()
DS - 70 vyjel tak,a teď jsem vykecal pointu... Není to tak hrozné už jsem viděl horší budovatelské filmy.. Pro milovníky historie rudého severu ale i ztracené krajiny uvádím že exteriéry byly točeny zde : Ervěnice................... Most - nádraží......................... Teplice - okolí....................... Severočeský uhelný revír..................................... ()
Galerie (1)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (2)
- Poslední film režiséra Vladimíra Slavínského byl uveden dva roky po jeho smrti v roce 1951. Režisér na filmu pracoval na podzim 1948 a v roce 1949. Po jeho smrti převzal projekt kolega Martin Frič a s mírně pozměněným štábem jej v roce 1950 dokončil. Jan Žalman uvedl v časopise Kino, že smrt zastihla režiséra dřív, než mohl film dokončit, a aby byly zaceleny největší mezery, bylo dotočeno několik málo scén. (sator)
- Film se natáčel ve starém Mostě. (Cucina_Rc)
Reklama