Maraton

Krásny a citlivý film plný krásy, nádeje, lásky, zúfalstva, odhodlania, smútku, pochopenia, nepochopenia a víťaztva. Toto všetko umne zmiešané a ako čerešnička na torte je neskutočný Seung-woo Cho, ktorého "autistický" výkon je niečo neuveritelne uveriteľné (a to mám rád aj Hanksa aj Hoffmana). Vážne som nadšený a verte, že sa dnes budem na svet usmievať. Ešte doplním, že aj keď je v podtitulke písané drama, režisér pár krát atmosféru uvolnil komickými vsuvkami a pri jednej som od rehotu plakal asi dve minúty(!) a to už sa mi veeeľmi dlho nestalo. Hold nieje slza ako slza. 100% (05.10.2005)

Výborný a civilně pojatý snímek, který zahřeje na srdci, dojme a současně dodá kvantum životní energie. Přiznám to: mám slabost na filmy s autistickou tématikou, ale zároveň moc nemusím filmy ze sportovního prostředí. MARATHON mě však dostal. Ani trochu mi zde sportovní prostředí nevadilo... a se zpracováním tématu autismu jsem byl více než spokojen. Skvěle a realisticky vykreslené (možné) uvažování autistického dítěte/mladíka: obtížná socializace a chápání našich norem (prdění, "problém" na bazéně atd.), okouzlení vodou, fixace na rituály + navyklé postupy, schopnost vnímat úžasné detaily života, které nám "normálním" prosviští myslí a mnohdy si je ani zbla neuvědomíme. Současně musím pochválit to, že tento opus zaměřuje pozornost nejen na samostného autistického chlapce, ale také na jeho rodinu a jejich společné soužití. Shrnuto a podtrženo: Vynikající film, který společně s BYL JSEM PŘI TOM považuji za absolutní vrchol filmů s autistickou tématikou. (30.08.2005)

Porovnávám autisty z života (v různém věku) a z filmů, a skutečně mají všichni leccos společného; snad jen Forrest Gump mi byl neuvěřitený, a tím i protivný. Vím, jak je obtížné dát si v klidu o půl šesté kafe, když autistický synek má v plánu, že v 18,45 bude nasedat do auta a pojede domů. Kromě toho mám pocit, že jsem se ve filmu dozvěděl mnohem více o Korei než o autismu. Myslím, že jeden z autistů, které znám, by pod tímto trenérem také mohl běžet maraton (ale jde o člověka, který žije bez pomoci matky i státu). (13.03.2023)

Má ještě cenu říkat něco navíc? Myslím, že ne, nekriticky obdivné komentáře kolegů - spoluuživatelů tohoto webu hovoří za vše. Já si to tedy jenom dovolím zesumarizovat a říct, že Malaton patří k těm jihokorejským snímkům, jejichž sledování jsem si užil nejvíce. Patří do té skupiny filmů o niž se skutečně nebojím mluvit v superlativech. Všechny ty slova, jež se dočtěte níže, jsou pravdivá - ano, Malaton je skutečně krásným filmem. Asi bych to neřekl jinak, než uživatel DaViD´82, proto si jeho poetická slova s nedovolením vypůjčím, Malaton má to duši (což je jedna z nejúžasnějších poklonek, které jsem kdy slyšel). 85% (31.05.2013)

S každým dalším zamyšlením tím větší zklamání. Z Malatonu se vyklubal velmi dobře formálně zvládnutý a odehraný doják s prvoplánovým scénářem. Jednu vytouženou medaili si ovšem zaslouží a dostane ji Seung-woo Jo. Jeho autistická kreace byla famózní a hlavně díky němu bych tenhle závod doporučil i těm, kteří se citlivými dramaty nechávají dojmout o poznání hůře než já. Minimálně polovina přesně vyměřených emocí mě ale bohužel míjí. (24.07.2006)