Vesyolye rebyata
Celý svet sa smeje
Jazz Comedy
Moscow Laughs
Obsahy(1)
Pasák dobytka Kosťa je obdařen výjimečným hudebním nadáním. Shodou okolností zaujme městskou slečinku Lenu, která jej považuje za významného hudebního skladatele. Pozve jej do lázeňského domu na večírek, kde její omyl vyjde najevo. Kosťa se však jako hudebník prosadí a stane se dirigentem jazzového orchestru. Vynikající zpěvačku najde v půvabné Anňutě, která u Leny pracuje jako služebná. Na Alexandrovově excentrické hudební komedii je zřejmá poučenost americkými komiky (Chaplin, Lloyd, Keaton). Nejblíže má však k humoru bratří Marxů. V jedné ze svých prvních velkých rolí se zde představila Ljubov Orlovová, režisérova pozdější manželka. K úspěchu filmu přispěly i podmanivé melodie Isaaka Dunajevského. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Stalin měl rád muzikály, proto je mohl Alexandrov točit dlouho. Sovětské muzikály byly jiné než americké i když v nich hledali inspiraci. Byli divoké a odpoutané. Hlavní roli dostala známá Ljubov Orlova (ve filmu je opravdu nádherná). Písničky zlidověly a některé babičky je ještě znají. Režisér si zde hraje s filmovým médiem. Po roce 1948 byly tyto muzikály promítány i u nás. Stalin neměl smysl pro humor a o sovětských filmech se říkalo, že jsou takové přísné. A najednou sem přišel takovýto rozverný film. ()
Já... No.... BOŽE! Nikdy nedostanu tento film z hlavy... Hluboce mne poznamenal... Uznávám mistrovské zpracování a nádherné animace, ale i přes zručnost se mi film nemusí líbit. Děj mne urazil, nemohu zapomenout na prezidenta ani sekretářky. Přítel po 5 minutách "dobrovolného sledování" prohlásil: "právě mi vytekl mozek ušima" ()
Nádherná bláznivá komedie Celý svět se směje, kterou jsem viděla jako dítě je pro mě do dneška nesmrtelná. Mám stále před očima jak prasata jedli vidličkami a krávy nakráčely do zámku. Byl to opravdu v tehdejší době, kdy jsem ho viděla film, který se vymykal všem jiným sovětským filmům. Měl prostě "šmrnc" americké grotesky. A melodické písničky k tomu. Co jsme si mohli koncem 50 let v našich kinech více přát. Viděla jsem ho několikrát. Mrzí mě, že to nenapadne někoho vydat na DVD. Myslím, že naše starší generace by to uvítala, ale možná i někteří z mladších by zjistili, že vše nebylo tak špatné. Zkrátka je to veselý pohodový film. ()
Je sice skvělé, že tato komedie je obdařena velkým množstvím hudby, ale během sledování tohoto dílka jsem zjistil, že té, ač kvalitní, hudby je přespříliš. Vždyť hraní a zpěv zabírá snad polovinu stopáže, bez ní by to byla běžná středněmetrážní groteska. Najde se tam však velké množství momentů, u kterých se divák nachechtá do sytosti, například scénka s hospodářskými zvířaty v domě je opravdu k popukání. Přesto si myslím, že v zábavnosti zaostává za Lloydovými a Chaplinovými počiny (do té doby, než začal natáčet dlouhometrážní filmy) celkem výrazně. 75% ()
Hudebně krásný film, u kterého nemůžu naprosto uvěřit tomu, v jakém roce byl natočen. Je to hravé, je to zábavné a do toho hraje skvělá hudba. Celkově je to taková moderní pohádka, což nemusí sednout každému, ale pokud se zaposloucháte, budete si film naplno užívat. Zvukově je skvělý a stojí za pozornost. ()
Zajímavosti (3)
- Ve filmu zazní pochodová skladba J. Dunajevského „Kdo je rád na světě, tak si zpívá“. K této skladbě vyšel u nás i notový zápis spolu s kytarovou úpravou F. A. Tichého a se slovy Jiřího Voldána. Práva z roku 1934 držela Edition Salabert et Trust Cinématographique European a pro Československo 1935 Zdeněk Vlk – hudební závod a nakladatelství v Praze II., Palackého ul. č. 6. O nototisk se postaral Küntsner, n. s., Česká lípa. (Dymnik)
- Film kombinoval hraný a animovaný film. Byl natočen na černobílý materiál, ale později byl kolorován a jde o jeden z případů, kdy taková rekonstrukce dílu prospěla. (ČSFD)
- Film byl po uvedení v SSSR kritizovaný za lehkovážnost, ale režisér měl nejvyšší ochranu: film se velmi líbil Stalinovi. (raininface)
Reklama