Průvodce osamělého muže

Jedna z nejslabších Martinových komedií - samozřejmě do toho nepočítám ty zhovadilosti z nového milénia. Film má slibný námět, ale selhává v psychologii postav a ve věrohodnosti zápletky. Všechno se odvíjí na základě gagů, z nichž většina je příliš absurdních, tím se film stává povrchním a neschopným nám něco sdělit (romantika nefunguje vůbec, vtipy jen částečně). 4/10 (30.12.2009)

Už dlouho jsem se tak dobře nepobavil. Film sází na absurdní situace a vychází mu to na jedničku! Neustále jsem se těšil, jakou volovinou mě překvapí v další scéně a musím říct, že si toto tempo udržel až do samotného konce. Kořenové téma osamělosti se utápí v bezmezné sebeparodii a sebeironii, leč s nadsázkou přitakává reálným případům. Sympatická, ujetá jízda, která v žádném ohledu netlačí na pilu, působí přirozeně a přitom je to neskutečně sofistikovaná volovina! Asi ta nejlepší komedie, jakou jsem za poslední dobu viděl (počítaje jen v rámci prvního zhlédnutí). (02.05.2020)

Stevea Martina jsem dřív vážně neměl rád. Tenhle film na tom ale dost změnil, jelikož se tu nekonají jeho obvyklé šaškárny. Humor je tentokrát buďto slovní nebo absurdně-situační a Martinovi sedne, řekl bych, daleko líp. Ani na chvíli jsem se nenudil, nápady berou dech. Knihu jsem nečetl, divadelní hru jsem neviděl... Jenže to u nás asi málokdo. Takže skutečně nechápu výši (nebo spíš níži) většiny hodnocení. (01.09.2006)

Steve Martin má na svém kontě i lepší komedie. Pár scén bylo bezchybných a originálních. Asi bych se filmu vyhnula, kdyby tu nehrál právě Steve Martin, protože on tenhle film táhne vpřed. Charles Grodin ho více než slušně doplňuje a ty jeho rady pro osamělé muže byly perfektní. Mě ale pořád ke spokojenosti něco chybělo. (30.12.2011)

No dámy a pánové, asi jedna z nej komedií vůbec. Opravdu se často nevidí film, který by tak přesně kopíroval každodenní realitu. Dokonce odhadl i to, že svůj první polibek jsem trénoval za pomoci naškrobeného polštáře, stejně jako se Steve Martin připravoval na noc se svou vysněnou. Naprosto nenucený humor mě dostával doslova do kolen, scéna kdy osamělý Martin přijde do rušné restaurace a na otázku číšníka pro kolik lidí si přeje stůl odpoví „jsem sám“ a celý sál ztichne, dává se na něj a sleduje ho světlo reflektoru, to nemá chybu. Jo a na mostě sebevrahů na Manhattanu. Když jde zachraňovat život kamarádovi (Ch. Grodin, jehož postava je taky naprosto dokonalá) skákají další osamělí muži jako na běžícím pásu dolů. Sice sem k tak krizovému období měl vůči mému nízkému věku zatím poměrně štěstí, tak přesně vím o čem chce tenhle film mluvit. Dokonce ani ty dojemné pasáže nejsou přeumělkované. Pět hvězdiček a to naprosto po právu a ještě moje hluboká poklona za úžasně odvedenou práci. Vřele, opravdu hodně vřele doporučuju. Tenhle film nestárne! (13.05.2004)