Rudý baron

Posbírejte všechna klišé z válečných opusů a naházejte je na hromadu. Přiběhne neinvenční režisér a do hromady se zavrtá a vytáhne vše, co by měl jeho filmový potomek mít. Někteří herci se tváří jak vyoraní krtci, kteří před kamerou pronáší docela pitomá souvětí. Hlavní blonďatý hrdina s dětskou tvářičkou nijak nezaujme, ostatně ani zbytek ansámblu zvlášť nestrhne, tvůrci alespoň při vznesení digitálních letadel vzhůru lehce dokáží zaujmout. Jenže chybí to „pravé“ válečné peklo, špína, zoufalství, opravdovost, strach, krutá tvář války. Tohle skoro televizní zachycení slavné kapitoly leteckých bitev obecně nemá šanci v zaoceánské konkurenci obstát. Selhává takřka v každé rovině (historické, válečné, psychologické i romantické), přitom dělá docela velká ramena. (05.03.2016)

Film jsem plně ocenil až napotřetí. Primárně očekávaný napínavý akčňák plný leteckých soubojů se nekoná, něco soubojů sice užijeme, ale těžiště děje leží v psychozrání mladíčka von Richthofen, kdy z rozmazleného floutka pomalu vyrůstá zodpovědný muž. K tomu mu napomáhá vztah se zdravotní sestřičkou a postupná smrt všech jeho kamarádů z letky. V tomhle filmu se americké přímočarosti nedočkáme, je tu znát spíš frustrace z porážky a tíha viny. Potěší i spousta českých herců a lokací. Myslím, že tenhle film se vcelku povedl, kéž by evropská produkce stvořila ještě mnoho aspoň takových filmů, jsme své historii mnoho dlužni a ty americké splácaniny to nenahradí. 70% (10.07.2011)

Moc hezký film 1. světové války. Příběh o mladém šlechtici Manfredu von Richthofenovi a jeho vzestupu na bojištích 1. světové války, kde si vybojoval přezdívku Rudý baron díky svému trojplošníku natřenému na červeno a víc jak 80 sestřelených nepřátelských letadel. Zajímavý film, který sice není tak akční jak Rytíři nebes, ale je víc zaměřený na postavu Richthofena a jeho prožiky během války. Solidní válečné drama. (08.06.2015)

Ach jo. Filmů z I.světové války je tak málo, že bychom museli hledat lupou. Byť je Rudý baron také filmem z I.světové války pojednávající o jednom z největších hrdinů německé armády, při hledání filmů z I. sv. války bych ho radši přehlédl. Rádoby akční snímek z německé produkce se jako akční pouze tváří. Celé toto "dílo" je jedna velká přetvářka. Postava okolo které se celý příběh točí, není Manfred von Richthofen, nýbrž tvůrci tohoto filmu. To byli opravdu experti. Dějová linka je chvílemi tak zamotaná a nepřehledná, že ani ten nejlepší letec by se z takové pasti nevymotal a jistojistě by raději havaroval. V celém příběhu je nadělaná taková paseka, na které bychom našli prvky psychologického rozboru hlavních postav, válečné romance, (ne)akčních scén, a to vše vyplněno postavami, jejichž význam ve filmu ví snad bůh. Jediné plus skví v hereckých výkonech. Ač se k sobě hlavní milenecká dvojice nehodí, jejich pózy jsou uvěřitelné a ke konci filmu nás snad i přesvědčí o tom, že by něco mohli spolu mít. Jaká dvojice spolu rozhodně nevychází je režisér Müllerschön a film. Nevím, jaký odvážlivec svěřil zrovna tento námět do rukou tohoto režiséra, ale jedno vím jistě, dobrá volba to nebyla. Celé to na mě působilo, jako by se na konci měl objevit titulek "to be continued" a divák v kině se mohl dozvědět, že pokračování bude již ve formě válečné telenovely. To by byla pecka. Myslím, že mojí babičku by to ve všední dny dopoledne na Nově určitě bralo. (08.09.2008)

Rudý baron aneb taková pohodová německá pohádka na dobrou noc. Richthofen, který chce válčit s noblesou je sympatický chlapík a jeho silná osobnost hodna následování. Nevím toho o Richthofenovi tolik, ale jsem si jistý, že nebyl tak uvědomělý. Ano, film je to velmi patetický, velmi uhlazený a podává obecné poselství války. Ale přesně takový film chci v době nejrůznějších mediálních zprávách o válkách ve světě vidět. A věřit, že lidé mohou být přáteli i přes rozdílné strany barikády. "Našemu příteli a nepříteli..." Hrůza 1. světové války, opravdu velmi zbytečné a kruté války, na nás stále působí a je mementem dalším generacím. Myslím, že filmaři, ať už natočili v tomto případě jakoukoli sentimentální sračku, tak vsadili na rovinu příběhu o lidskosti a hodnotách, za které stojí za to bojovat. A v dnešní sarkastické a apatické době se cení takový film o to víc. (31.10.2008)