Gejša

Po vizuální stránce perfektně natočené umělecké dílo. Nedíváte se na obrazy předválečného Japonska, vy JSTE v předválečném Japonsku a společně s hlavní hrdinkou sdílíte její strasti při trnité cestě za jejím vysněným cílem - stát se Gejšou a nalézt toho pravého "úhoře" pro svou "jeskyňku". Zvlášť Sayurino vystoupení na festivalu vás přímo přiková k obrazovce a nenechá vydechnout až do jeho konce. O to víc, o co jste omámení působivou exotikou předválečného Japonska, o to silnější ránu dostanete s příchodem války a totálním destruktem starých tradic a jejich postupným znovunalézáním v odporné levné amerikanizované deformaci. Opravdu silný film. ***Věděli jste, že: Obsazení známých čínských hereček Zhang Ziyi, Michelle Yeoh a Gong Li do rolí japonských gejš přineslo filmu ihned po uvedení veliké problémy v asijských zemích. Japonci projevili veliké rozhořčení z obsazení hereček z Číny, Číňané, kteří dodnes Japonsku neodpusili zvěrstva, která jejich armáda v Číně napáchala za druhé světové války, film dokonce zakázali promítat v kinech.*** (05.03.2007)

Moc pěkný film s krásnou výpravou a hudbou. Život jedné neobyčejné dívky a jejím snu, že se jednou dostane k muži, který jí koupil zmrzlinu, když byla ještě malá. Film není dokonalý, ale já mám pro tenhle žánr slabost a film mě ani chvilku nenudil. Trochu škoda jen toho konce, jinak bych asi dala i plné hodnocení. (24.01.2011)

Rob Marshall je neuveriteľný packal. Zverili mu jeden z najočakávanejších projektov a mal k dispozícii hereckú elitu Ázie, príťažlivý námet a peniaze Stevena Spielberga. A čo nám ponúkol ? Dejovo roztečenú povrchnú fresku o konci jednej éry Japonska. Pritom námet si priam žiadal, aby Sayurin život pitval do najmenších podrobností, ukázal nám rozpor medzi obalom a vnútrom ženy odsúdenej byť high class spoločníčkou, avšak túžiacou patriť tomu koho miluje. Lenže položme si otázku, bolo by to stráviteľné pre masy nedotknuté japonskou kultúrou a nerozumejúce jej podobne ako americkí vojaci vo filme? Asi nie. Toľko kritizovaná angličtina podľa môjho názoru vadí len v prvých minútach filmu, divák si rýchlo zvykne a ku koncu to už ani nevníma. Dôvodom angličtiny je pravdepodobne to, že najmä lenivé zámorie by nechodilo na film v ktorom po sebe štekajú japončinou Číňaňky, ako aj to, že Číňania sa japonsky učia veľmi ťažko, keďže tieto reči majú spoločné len základné znaky. Čo v mojich očiach film povznieslo na absolútne hodnotenie je formálna stránka a herci. Krehká krása a prejav Zhang Ziyi, pyšná a „animálna“ krása Gong Li a nádherne unavená krása a umiernený a pokorný výkon Michelle Yeoh (ktorý tak obdivujem od Tigra a Draka) ma spolu s Oscarom ocenenou kamerou, výpravou a kostýmami, ako aj WIlliamsovou hudbou prevalcovali tak, že nemôžem vyniesť iný verdikt. Keby to zobral do ruky Edward Zwick, alebo keby svoje dvorné herečky komandoval Wong Kar-wai mohlo tu byť niečo, čomu hovorím film mimo kategórie. Lenže Rob Marshall je neuveriteľný packal, ktorý natočil „len“ film za 10/10 (04.05.2006)

85% - Gejša mě ohromně překvapila. Neznal jsem tvůrce, jen jsem věděl že jde o film USA z japonského prostředí, a tudíž patrně o nějakou naivní slátaninu s drahou výpravou. V kině jsem pak byl svědkem překrásné podívané. Po vizuální stránce je film extrémně zábavný od začátku do konce. Hlavní klad jsem ale poznal v hudbě. Neměla sice snahu chovat se "autenticky", a zní po celou dobu jako dokonalé klasické řemeslo bezchybného Johna Williamse, jež japonskou atmosféru bez filmu samotného těžko vyvolá, ale angažování hvězd vážné hudby pro houslová a violoncellová sóla vše napravilo. Celou atmosféru nejen podpořilo, ale z velké části i vybudovalo. Itzhak Perlman (jehož znáte např. z hudby k Schindlerovu seznamu) a Yo-Yo Ma (např. Tygr a drak) mi zde vyrazili dech. Vůbec bych nečekal, že se ti dva někdy sejdou za účelem nahrát hudbu pro film. Gejša je krásný film, kde je na co koukat, a co poslouchat. Pátou hvězdičku bych dal za japonštější atmosféru, a něco, po čem bych měl touhu vidět to podruhé. (14.03.2006)

Uznávám, že vyjádření citů a herecké výkony by mohly být lepší. Všechno ostatní mě ale okouzlilo natolik, že "Memoirs of a Geisha" se zařadilo mezi mé oblíbené filmy. Tvůrci zvládli totiž dokonale zobrazit atmosféru předválečného Kjóta. A když říkám dokonale, myslím tím opravdu DOKONALE. Krom toho život gejš mě vždycky zajímal a soundtrack (John Williams) je nejlepší, jaký znám. Komu se film líbil, doporučuju ještě stejnojmenou knížku, podle které je film natočen (autor Arthur Golden). A kdo si chce přečíst skutečný příběh (protože příběh pana Goldena je celý smyšlený), tak ať si přečte zpověď skutečné gejši Mineko Iwasaki v knize "Geisha of Gion", z jejíhož příběhu taky Arthur Golden čerpal. ~(5,0★)~ (13.01.2009)