Režie:
Rob MarshallScénář:
Robin SwicordKamera:
Dion BeebeHudba:
John WilliamsHrají:
Ziyi Zhang, Ken Watanabe, Kódži Jakušo, Michelle Yeoh, Li Gong, Kaori Momoi, Júki Kudó, Suzuka Ógo, Togo Igawa, Mako, Samantha Futerman, Elizabeth Sung, Tsai Chin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Chiyo jako malou holčičku prodali její rodiče do domu gejš. Její sestra byla prodána do domu prostitutek. Z Chiyo se měla stát gejša, ale Hatsumomo, která byla tehdejší gejšou onoho domu, ji od začátku šikanovala, protože Chiyo pocházela z rybářské vesnice a měla krásné modré oči. Spolu s Chiyo se na gejšu učila i Tykev. Hatsumomo svými intrikami nakonec způsobila to, že se z Chiyo stala pouhá služka, když byla chycena při útěku za svou sestrou, se kterým jí Hatsumomo měla pomoci. Chiyo před sebou neměla žádnou budoucnost, dokud si ji na ulici nevšiml Ředitel, kterého doprovázely dvě gejšy. Ředitel koupil malé Chiyo zmrzlinu a ona se do něj zamilovala. Od té chvíle Chiyo toužila jen po tom, aby se stala gejšou a setkala se znovu s Ředitelem. Jak roky ubíhaly, Tykev se učila na gejšu a Chiyo byla nadále služebnou, pak se ale na ni usmálo štěstí a gejša Mameha si ji vybrala za mladší sestru a rozhodla se z ní vychovat tu nejlepší gejšu. Mameha naučila Chiyo všechno potřebné a během jednoho měsíce ji připravila na její debut, během kterého se Chiyo přejmenovala na Sayuri. Hatsumomo, která má za svou mladší sestru Tykev, se snaží Mamehu a Sayuri všude znemožnit, ale Mameha ji nakonec převeze, když ze Sayuri udělá hlavní hvězdu vystoupení několika gejš. Díky tomuto tahu získává Sayuri historicky nejvyšší částku za svoje panenství. V tu chvíli je Hatsumomo ponížena a ze Sayuri se stává adoptivní dcera Matky, která vlastní dům gejš, ve kterém Sayuri, Tykev a Hatsumomo bydlí. Hatsumomo tuto prohru neustojí a z domu odejde. Než ale odejde, dům zapálí. To ovšem není pro Sayuri a její dům největší pohroma, protože přijde konec druhé světové války a Sayuri musí před nálety Američanů utéct do hor, kde se živí barvením látek na kimona. Po několika letech si Sayuri vyzvedne pan Nobu, se kterým se Sayuri před svým útěkem vídala. Nobu spolupracuje s Ředitelem. Sayuri se tedy povedlo před válkou k Řediteli dostat, ale jejím klientem se nestal, tím se stal Nobu... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (506)
Je to hezké, s japonskými prvky, ale hollywoodské přikrášlování a přebarvování se mi až tak nelíbilo. Ovšem za stále povedenou vizuální a hudební stránkou kulhá příběh, který natažený na dvě a půl hodiny neudržel moji pozornost a začal jsem se nudit. Herecké výkony slušné, avšak angličtina asijských herců většinou hrozná (díky bohu za titulky), občasná japonština potěší :) ()
„U nás tomu hovoríme manželstvo.“ Gejšu mal pôvodne natočiť Spielberg (ešte v čase, keď sa projekt volal „Pamäte Gejši“ resp. „Gejšine pamäte“), nakoniec sa ale uspokojil „len“ s produkciou a na réžiu najal Roba Marshalla (za muzikál Chicago nominovaného na Oscara) a do rúk mu zveril obrovský rozpočet (85 000 000 USD), ktorý je vidieť z každého záberu. Farebná vizuálna stránka (máte pocit, že aj obyčajné pero na písanie stálo celý majetok, nevraviac o bohatých interiéroch budov a prírodných opulentných exteriéroch s páperím poletujúcim vzduchom) berie dych. Ale kvôli vysokej minutáži (predsa len, skoro dve a pol hodiny) hrozí, že i najprepracovanejšia výprava začne časom nudiť. Gejša má našťastie po ruke disciplinované herecké obsadenie (ktorému podľa očakávaní dominuje výborný Ken Watanabe ako muž, ktorý raz dievčatku kúpil ovocnú zmrzlinu), silný príbeh a fascinujúci motív gejší. Na dialógovú historickú drámu z Feudálneho Japonska sa celosvetová tržba 162 miliónov môže javiť ako dychberúca, ale vzhľadom na spomínaný rozpočet, ktorý fakt nepatrí k najnižším, napokon tržbu až tak nadšene vnímať nemôžeme. ()
Film Gejša na vás nezaútočí ani tak emocemi, jako spíš svou monumentálností jakou byla podaná. Roba Marshalla mám strašně rád, poněvadž jeho Chicago ve mě doznívá ještě teď, proto jsem byl na snímek z prostředí nepoznaného a neotřepaného, natěšen jako malé dítě. A taky, že jsem se na film poctivě připravil. Japonský čaj+ teplá deka byli povinností, a kdybych měl doma kimono, vzal bych si i ten. Zkrátka jsem si udělal atmošku jako řemen! Už od úvodní krádeže sester jsem věděl, že to bude něco, to jsem ale ještě nevěděl, že za pár sekund budu zažívat monumentální obrazové orgasmy. Rozkvetlé sady třešní, okvětní lístky padající na běžící děvčata a déšť, který rozhodně nepotřeboval komentáře. Právě tohle jsou přednosti filmu, ale i právě Marshalla, který ze mě udělal -alespoň na chvilku- součást tohoto přenádherného, tvrdého světa gejš. A já jsem mu za to neskutečně vděčný.... ()
Vznešená skoro-nuda. Rob Marshall akoby nevedel, o čom nakrúca film, v akej kultúre operuje, kde má pritlačiť a čo je vedľajšie. Jediné, čo robí leporelo nevzrušene za seba naukladaných bezpohlavných scénok zaujímavým, sú solídni herci a krásna hudba Johna Williamsa. Čo-to zachraňujú tiež posledné dve minúty (s pekne namixovanými farbami na pozadí), ktoré síce zabíjajú vyznenie úmyselne nehollywodského subjektu, no na druhú stranu mu dodávajú emocionálny kontrapunkt, potrebný pre spokojnosť mainstreamového diváka. ()
Pravda je bohužel taková, že se v tom Rob Marshal dosti potácí a neví kudy kam. Daná látka, je totiž daleko silnější a hutnější, než je schopen zvládnout. Vzniká tak "slátanina", která disponuje několika citlivými záběry/scénami, avšak dost často to přebijí typický nádech hollywoodské vysokorozpočtové produkce. Výtvarná stylizace a vůbec celkové vizuální zpracování je ovšem naprosto dokonalé. Od kostýmů, přes dechberoucí exteriéry (točilo se výhradně v Los Angeles!) až po jasně oscarovou kameru, která se soustřeďuje především na detaily/makrodetaily a kameraman exceluje na plné čáře. Scénář je dost rutinní, ale to se dalo celkem i čekat. Výtečná kompozice Johna Williamse jen dotváří celkově příjemnou a dobře vystihnutou atmosféru. Jinak ovšem až na ojedinělé okamžiky studené jako psí čumák. ()
Galerie (36)
Zajímavosti (29)
- Japonsko odmítlo jakoukoli spolupráci na filmu, tudíž se natáčel především v Kalifornii. (Dr Lizal)
- Když se Sayuri (Ziyi Zhang) a Hatsumomo (Li Gong) perou, Hatsumomo zahazuje sponu do vlasů dvakrát. (Dr Lizal)
- Kostymérka Colleen Atwood a její pomocníci vytvořili pro natáčení 250 ručně malovaných kimon. (imro)
Reklama