Gejša

"Gejša nemá žádná přání. Gejša nemá žádné city. Gejša je umělkyní vysněného světa." A bohužel prý taky není kurtizána, což by mi asi trošku zvedlo náladu. Místo toho jsem se ocitl ve "velkém" dramatu a já jsem příliš nenáročný divák na to, abych si dokázal užít výcvik, bělení obličeje, mávání vějíři či procházky s paraplíčky. Zkrátka jsem se dost nudil, takže pokud budu mít někdy problémy usnout, tak se na Gejšu obrátím s důvěrou o pomoc. (19.02.2017)

Hollywoodsky gýč s prevažne čínskym hereckým ansáblom v hlavných úlohach o japonskej kultúre... :-) ehm, koktejl krásny na pohľad, ovšem s bezvýraznou chuťou prísad. Najväčším nábojom smerom ku mne disponovala scéna konfrontácie medzi Zhang Ziyi a Gong Li. Ovšem nie s ohľadom na dopad v deji filmu, ale s predstavou, ako by na ňu reagoval Zhang Yimou. V tých momentoch totiž fikcia rázne vkročila do reality... :-) (27.02.2006)

Au. Au. Au. Tady Rob Marshall trochu narazil. Po Chicagu všemi opěvovaný režisér, který dostal do rukou látku o jedné dívce co potká svého vytouženého prince na bílém koni (tentokrát je to Předseda) a zamiluje se na věky věků. Je to jako malá pohádka ze světa Japonských žen, které jsou zrozeny pro pobavení mužů a předvádění svých uměleckých kvalit. Rob Marshall od prvního záběru na nádraží, kde rodiče předají a vlastně i prodají své dvě dcery do života Gejši, začíná svou vizi velkého eposu, který bude plný krásných obrazů a uměleckých dekorací. Film je to pro oko opravdu chvílemi nádherný, ale většinu času jen průměrný. To co se dalo vytěžit z oslavy na zámečku Generála a jeho nádherně rozkvetlých (myslím) třešní by Robovi mohl takový Yimou Zhnag opravdu vyprávět hodiny i hodiny. Krása hlavní hrdinky je dost zvláštní. Nejsem zrovna vysazený na hubené Japonky s obličeji nepřirozeně bledými a prodávajícími se za největší cenu. Ani tanec, který hlavní hrdinka předvede pro mě není prakticky ničím nádherným a to je bohužel škoda. Tento film je hodně o přijmutí toho co vidíme, ale mě nedokázala snaha o podmanivý tanec přehlušit, že ten tanec není pro lidi jako jsem já. Ona ho tančí pro Japonce, kteří v tom vidí umění a ne pro mě, který obdivuje jak ji nasvítili osvětlovači. Trochu méně snahy o exotiku a více kompromisů by tento snímek určitě vyšvihly na 4*. (07.06.2006)

Rob Marshall nás kedysi príjemne prekvapil, či skôr ohromil muzikálom Chicago, takže od projektu s názvom Gejša som očakával ešte väčší mazec. Bohužiaľ sa tak nestalo. Gejša sa prekvapivo drží pri zemi, ako keby sa bála byť hravá a plná života tam, kde to dokázalo Chicago. Takže máme nakoniec najväčšiu radosť z výpravy, kostýmov a krásnych, pre nás exotických herečiek. Čo nie je málo. Nudou by som tých 145 minút nenazval, keďže som už videl všeličo. V kostýmovom romantizme sme ale zvyknutí na vrúcnejšie snímky. (25.10.2012)

Moc pěkný film s krásnou výpravou a hudbou. Život jedné neobyčejné dívky a jejím snu, že se jednou dostane k muži, který jí koupil zmrzlinu, když byla ještě malá. Film není dokonalý, ale já mám pro tenhle žánr slabost a film mě ani chvilku nenudil. Trochu škoda jen toho konce, jinak bych asi dala i plné hodnocení. (24.01.2011)