Gejša

Pěkný film s úchvatnou výpravou, která si jistě Oscary ve výtvarných kategoriích zaslouží. Ale vše zůstává u toho, že "Gejša" je pouze PĚKNÝ film. V rukou asijského režiséra a v jazyce, kterým se v Japonsku obyčejně mluvívá, by to byl přinejmenším pozoruhodný film, který by se mohl čestně měřit např. s "Tygrem a drakem". Takto jen hollywoodská selanka. Také mě trochu zamrzela Ziyi Zhang - vždy to byla má oblíbená herečka právě díky své čisté a neotřelé kráse a herecky přesvědčivě ztvárněné vnitřní hloubce svých postav. Nyní jakoby to všechno zmizelo pod nánosem mejkapu, jakoby se zařadila do stádečka amerických krásek, kterým chybí vlastní originalita. (11.03.2006)

Je až fascinující, jak může tohle tohle zprznění japonské kultury a výsměch každému, kdo se o něj aspoň někdy zajímal, zaujmout tolik lidí - ale když odhlédnu od téhle roviny (věrnost a smysl filmu), tak mi zůstávají 2,5 hodiny nudy. Postavy jsou vyloženě odporné a snad až nereálné (takhle naprosto zlá a hloupá osoba by vážně mohla existovat, a ještě být prominentkou? Nemluvím teď samozřejmě o naší Číňance hrající Japonku). Žádné slzy se nekonaly, zato ale časté vyvracení panenek, hrátky s ostatními spotřebiči v pokoji a to zejména časté kontrolování hodin jsou pro mě důkaz, že se moje obavy tentokrát bohužel naplnily. (08.06.2008)

Rob Marshall nás kedysi príjemne prekvapil, či skôr ohromil muzikálom Chicago, takže od projektu s názvom Gejša som očakával ešte väčší mazec. Bohužiaľ sa tak nestalo. Gejša sa prekvapivo drží pri zemi, ako keby sa bála byť hravá a plná života tam, kde to dokázalo Chicago. Takže máme nakoniec najväčšiu radosť z výpravy, kostýmov a krásnych, pre nás exotických herečiek. Čo nie je málo. Nudou by som tých 145 minút nenazval, keďže som už videl všeličo. V kostýmovom romantizme sme ale zvyknutí na vrúcnejšie snímky. (25.10.2012)

Film Gejša na vás nezaútočí ani tak emocemi, jako spíš svou monumentálností jakou byla podaná. Roba Marshalla mám strašně rád, poněvadž jeho Chicago ve mě doznívá ještě teď, proto jsem byl na snímek z prostředí nepoznaného a neotřepaného, natěšen jako malé dítě. A taky, že jsem se na film poctivě připravil. Japonský čaj+ teplá deka byli povinností, a kdybych měl doma kimono, vzal bych si i ten. Zkrátka jsem si udělal atmošku jako řemen! Už od úvodní krádeže sester jsem věděl, že to bude něco, to jsem ale ještě nevěděl, že za pár sekund budu zažívat monumentální obrazové orgasmy. Rozkvetlé sady třešní, okvětní lístky padající na běžící děvčata a déšť, který rozhodně nepotřeboval komentáře. Právě tohle jsou přednosti filmu, ale i právě Marshalla, který ze mě udělal -alespoň na chvilku- součást tohoto přenádherného, tvrdého světa gejš. A já jsem mu za to neskutečně vděčný.... (08.06.2008)

Občas mě nějaký film pohladí a zkrášlí mi následujících pár dní. Gejša je jedním z nich. Pohled na ladné pohyby a chůzi gejš mě unesl natolik, že jsem si na chvíli přála být jednou z nich. Ziyi Zhang před kamerou vždy působí křehce a vlivně zároveň. Proto byla v roli Sayuri naprosto dokonalá. Pochvala samozřejmě patří i ostatním hercům, jelikož jsem nezaznamenala žádné nepřirozené přehrávání. Jsem mile překvapena...4,5*. (07.01.2012)