Pleasantville: Městečko zázraků

Nápaditá paralela k přímočarému rasismu padesátých let by z filmu - vizuálně velmi zajímavému - dělala prospěšnou agitku, jenomže on má na víc. I když je tu zjevná a doslovná inspirace segregací světa bílých a barevných, tak se to dá vztáhnout na mnohem širší okruh: odmítání zajímavějšího světa ze strachu, že by se námi vyznávané autority staly jen nezajímavým šedým pozadím na mnohoznačné pestrosti. Já chápu ty černobílé postavy a jejich uboze marný boj za rozpadající se hodnoty. ___ Člověk by měl být otevřený i názorům, které jsou mu vzdálené a které do jeho vnímání přinášejí cizí, neznámé barvy. Zároveň by si měl ale uchránit vlastní kontinuitu a trvat si na zásadách, kterým věří - což je mnohdy neobhajitelné, přiblblé a zastaralé. Ale kudy vede ta hranice mezi omezeností a pravdou, která stojí za to být hájena? V tomhle si musí každý namalovat vlastní mapu. A překreslovat ji neustále, protože hranice na ní se stále mění. Tohle je nikdy nekončící boj. ___ A film mě překvapil i nenápadným a přitom velmi zasahujcícím ztvárněním oidipovského komplexu - zatímco vztah k dívce je až přímočaře banální - vztah k /ne/matce má tu sílu, že hlavnímu hrdinovi změní barvu. (16.03.2013)

Tento snímok je o tom, že všetko je farebné. Nič nie je len čiernobiele. Nič nie je definitívne a všetko sa môže zmeniť. Všetko sa musí vyvíjať. Príbeh je vybudovaný na jednoduchej, mysterioznej myšlienke, že sa dvaja súrodenci, David a Jennifer, dostanú do čiernobielého, televízneho seriálu z päťdesiatych rokov. Ich vplyvom si seriálové postavy začnú uvedomovať svoju existenciu a svet zrazu začne byť plný farieb. V hlavných úlohách sa predviedli, budúci Spider-man, Tobey Maguire a sympatická blondínka Reese Witherspoon. "Mestečko Pleasantville" je príjemná retro fantasy komédia. **** (20.09.2011)

Zábavný a originální filmeček, kterému nechybí ani nějaká ta myšlenka či důvod k zamyšlení. Tak třeba ... černobílí proti barevným (konzervativní/liberálním; zkostnatělí/oduševnělým; nanaplnění/žijícím - to je jedno), byť trochu netradičně a se zajímavou pointou :-) Nebo ... každému v životě něco chybí, ale přiznat si to, to chce nějaký ten počáteční rýpanec, kopanec, cokoliv. Nebo ... vyjdi s barvou ven. Inu, ve výsledku je to krásná satira na 50-tá léta a rádoby-uměle-dokonalý svět, který byl tak pečlivě budován společenským diktátem, a který samozřejmě troskotal na vratkých mezilidkých vztazích. Zároveň však je to film, který má přesah do současné společnosti a dá se zobecňovat. Ač to není žádné filozofické dílo, má svůj pevný myšlenkový základ, který je mi vlastně sympatický. 80%. (28.09.2009)

Geniálně originální vizuální stránka. Opravdu skvělý nápad způsobu natočení a změny šedivosti v barvitost. Nepřehlédnutelná ukázka nejen diskriminace, starobylosti, konzervatismu a starých časů. Velmi hezké a osvěžující. Herci vybráni s velkým přehledem a skvěle pasují do svých rolí včetně Tobeyho Maquirea, Reese W. a Williama H. Maceho. Nikdo z nich se nesnaží táhnout film sám a podřizují se celku. Gary Ross předvedl v debutu opravdu výbornou práci. (02.07.2004)

Tohle je ORIGINÁL! Ačkoliv to, že se někdo dostane přes ovladač do televize není nic nového, to zpracování je okouzlující! Reese je úžasná jak v roli nespoutané a drsné Jennifer, tak v roli roztomilé Mary. Stejně tak Tobey Maguire, kterému jsem jeho nadšení opravdu věřila. Hlavní je ovšem ten příběh a zpracování. Není to jen o nějakém seriálu.. Film má mnohem hlubší myšlenku.. Ukazuje, jak se někteří lidé navenek bojí změn a nových věcí, i když někde uvnitř po nich touží stejně jako ostatní.. Film podle mě upozorňuje například i na diskriminaci a možná i rasismus, to musím chválit! :) Jinak to barevné pojetí je prostě balzám pro duši, je to nádherné a jak se ten svět pomalu mění z černobílého na barevný, začala jsem si uvědomovat, jak jsou ty všechny barvy nádherné! To je prostě krásný film :)) (14.04.2012)