Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Emily Craneová je relativně úspěšná editorka magazínu Life, jež žije v New Yorku na počátku 50. let. Tedy dokud není předvolána před mccarthystickou senátní komisi vyšetřující osoby podezřelé z komunismu. Když odmítne prozradit jména svých přátel ze skupiny pro občanské svobody, je označena za komunistku a přijde o zaměstnání i kamarády. Ze zoufalství vezme práci předčítání knih poněkud náladové staré paní slečně Venablové, která bydlí v klidné rezidenční čtvrti. Brzy si ale všimne, že v sousedství se děje něco nekalého. Začne tedy tajně pátrat a zjistí, že dům vedle je ústředím tajné skupiny, která pašuje bývalé nacistické vědce do USA za neznámým účelem. Mezitím ji jménem senátní komise obtěžují dva agenti FBI a také fanatický senátní vyšetřovatel Salwen. Agentu Cochranovi se Emily líbí a tak souhlasí, že bude vyšetřovat její podezření. Film je bravurním zpracováním tématu "tiché záhady" a vyznačuje se skvělou propracovaností postav idealistické Emily, naivního Cochrana nebo krutého vyšetřovatele. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (25)

borsalino 

všechny recenze uživatele

Pro mě byl film spíše zklamáním, ne že by byl natočený špatně, ale je v podstatě založený na zvědavosti mladé ženy, která jde proti všem až dosáhne svého. Potíž je v tom, že film prakticky opomíjí sílu organizace, přivážející nacistické zločince z Evropy, aby jim v Americe opatřila novou identitu. Díky tomu je film místy trochu romanticky naivní a dost obtížně uvěřitelný. Druhá škoda je chybějící eskalace napětí, z velmi dobrého námětu by se dalo vytěžit velmi temné a napínavé drama. Takto to zůstalo na půli cesty a nejvíce se na film hodí "Neublíží, ale nenadchne". ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

I přes docela dobře napsaný příběh v hitchcockovském stylu a zkušenou Yatesovu režii je hlavním důvodem proč filmu věnovat pozornost K. McGillisová. Tato herečka, která se počátkem 90.let z plátna vytratila, má opravdu něco z kvalit svých kolegyň „zlaté éry Hollywoodu“, především pak I.Bergmanové-vnitřní sílu, ale zároveň zranitelnost, která muže (v tomto případě J.Danielse) přímo ponouká podat jí pomocnou ruku. ()

Reklama

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Režisér tejto snímky Peter Yates bol známy ako zdatný režisér filmov najrôznejších žánrov od Bullitta po The Deep. Tentoraz nakrútil pod názvom The House on Carroll Street kriminálnu snímku s politickými prvkami a s nádychom thrilleru. Dej sa odohráva v New Yorku v roku 1951, teda v čase mccarthinizmu a vyšetrovaní výborov pre neamerickú činnosť. Jeho hrdinkou je atraktívna Emily Craneová, aktivistka jedného z humanistických hnutí, ktorá sa náhodou pripletie do tajuplného prípadu. Celkom napínavé, ale inak dosť hlúpe. Zápletka nebola zlá, ale filmu značne chýbala nejaká väčšia prirodzenosť. Žánrové typickosti začínali už po chvíli celkom unavovať a zrážať film na kolená. Dej bol príliš roztiahnutý a na kriminálny film alebo skôr psychologický film s kriminálnymi prvkami mal strašne pomalý spád a chýbalo napätie. Celkom škoda. Aspoň že hlavná predstaviteľka bola pekelne sexi. ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

"Dom na ulici Carroll Street" nie je zase až taká veľká fikcia, ako by si niekto mohol myslieť. Nedávno pri spracovaní komentára na Josepha Mengeleho som narazil na odkaz k tomuto filmu ale v prvom rade na operáciu Overcast z 5.7.1945, neskôr premenovaná na operáciu PaperClip, s požehnaním prezidenta Trumana. Išlo o hromadné presťahovanie špičkových nacistických vedcov a doktorov na územie USA, A že nejednalo sa o fazuľky svedčí fakt, že v rámci nej bolo presídlených viac ako 1600 nacistických vedcov, inžinierov a doktorov. Áno ide o toho Trumana, ktorý sa stal Rooseweltovým viceprezidentom a ktorý v roku 1941 na pôde senátu prehlásil "Kým bude víťaziť Nemecko, mali by sme pomôcť Rusku. Keď budú mať navrch Rusi mali by sme pomôcť Nemcom aby sa ich medzi sebou pozabíjalo čo najviac, hoci nechcem vidieť Hitlera zvíťaziť za žiadnych okolností." Nemeckých vedcov Američania zneužili na výrobu atómových bômb ale aj na vývoj nových rakiet a iných vojenských zariadení v boji proti komunistickým hrozbám. Američania si pripúšťajú z histórie dve vyslovené hanby, jednou je Pearl Harbor a druhou je od februára 1950 pohon senátora Josepha Mc Carthyho na komunistov v USA. Aj v tomto dobrom filme je poukázaný na tento stav kde štátne úrady hľadali komunistov pod každou posteľou. Hlavná hrdinka Emily tak prišla o svoju prácu, ale veľmi ostro bol napadnutý a odstavený aj režisér tohto filmu Walter Bernstein. Bernsteinové meno sa objavilo na čiernej listine v roku 1950 a stal sa persona non grata pre hollywoodske filmové štúdiá na dlhé obdobie. A čo bolo dejovou osou filmu, hlavná hrdinka sa náhodou pripletie do tajuplného prípadu. Odhalí, že s oficiálnou podporou najvyšších miest sú do Spojených štátov tajne prepravovaní nemeckí odborníci (vojnoví zločinci ) pod menami mŕtvych Židov. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dobry a a miestmi fascinujuci namet sa straca v rutinnej reziia nudnom filmovom spracovani. Dokonca sa tu mixuju nacisticki vedci s tym, ze hlavna hrdinka je podozriva z podpory komunizmu. Len tak na okraj, viem o tom, ze nacistickych vedcov si po druhej svetovej zrejme zobralo USA, ale nerad sa tomuto venujem, lebo to ani neni historia, to je este sucasnost, ktora uzko suvisi s mnohymi dnesnymi vecami. Jeff Daniels /Blby a Blbsi 1994, Martan 2015/ odohral len priemer, Kelly McGillis vyboprna, ale sama to nema sancu utiahnut : 65 % ()

Galerie (42)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama