Šifra mistra Leonarda

Knížka Dana Browna mě celkem zklamala - mám ráda tajemno, mám ráda odkrývání záhad a luštění hádanek, navíc poprask, který po celém světě vyvolala, sliboval nevšední zážitek. Bohužel, přestože byla vcelku čtivá a děj dobře ubýhal, nemohla jsem se z ní zbavit pocitu velké vykonstruovanosti, na spoustu tajemných hádanek jsem přišla sama mnohem dřív, než nám řešení autor sám odhalil, moc se mi ani nedařilo ztotožnit se s nějakou postavou a závěrečné "velké" odhalení bylo jasné snad půl knihy dopředu (a že ta kniha nebyla z nejtenčích). Scénář filmu Rona Howarda velmi věrně kopíruje knihu, pouze s tím rozdílem, že máme ještě mnohem míň času seznámit se s jednotlivými postavami, takže kdybych nečetla knihu dřív, byly by mi ještě víc lhostejné. Takže film se dá v podstatě ohodnotit úplně stejně, jako kniha - zábavný, místy i napínavý, ale také ukecaný, nepřekvapivý a navíc na to množství děje, které se v něm odehrává má poměrně i krátkou stopáž (věřím, že rozšířená verze bude o něco lepší, ovšem mně jedno přečtení knihy a jedno shlédnutí "normální" verze bohatě stačilo). Abych ovšem nezapomněla - nachází se v něm výborná hudba Hanse Zimmera - jedna z jeho nejlepších za posledních pár let. (23.12.2008)

Knihu jsem nečetl. Když jsem o ní poprvé slyšel, velice mě zaujalo téma (mám podobná tajuplná pátrání a odhalení rád) a těšil jsem se na ni. Podobně jsem se těšil na film, ačkoli mě dost zchladily první rozporuplné reakce. Ale nakonec jsem na film šel s tím, že je to moje oblíbené téma a hrají tam mí oblíbení herci a hudbu dělá můj oblíbený skladatel. A výsledek: přeplácaná, za vlasy přitažená a nudná slátanina. Herci hrají špatně (zaujal jen McKellen a Bettany), film je zbytečně natahovaný a nedokáže strhnout. Neustálé zvraty působí až komicky. Podobně komicky působí některé neskutečně nevěrohodné scény - např. velmi rychlý výstup z letadla či scéna, kdy na dvojici míří zloduch pistolí, náhle kolem přeletí holub nebo co a dvojice uteče... Jediný kdo nezklamal a vytvořil nádherné dílo je skladatel Hans Zimmer, zvláště ke konci jsem měl chuť zavřít oči a jen poslouchat (hudebně nádherně podbarvená závěrečná scéna cesty k Louvru). Nějak nechápu, kde se stala chyba - herci prvotřídní, režisér - zručný profesionál, téma zajímavé. Nejspíš je problém u scénáře, a je-li to tak věrná adaptace, jak se zde píše, tak již u předlohy - jde o slepenec všech možných fantasmagorií, které nedrží vůbec pohromadě. Na knihu jsem se těšil, ale po filmu už snad ani nemám zájem. Kdyby nebylo hudby, šel bych ještě o jednu hvězdičku dolů. (30.06.2006)

Howard je v tom nevinně. Lépe děj, ve kterém se primárně mluví a mluví, asi zfilmovat nešel. I herci solidně odváději v rámci svých možností to, co jim umožňoval scenář (Hanks i ta Tautou byli v pohodě, o McKellenovi ani nemluvě). Dokonce ty dvě a půl hodiny utekly celkem rychle. Proč tedy 2*? Problém je v blábolivé předloze a logicky z toho i scenáře. Brown plete jablka s hruškami, historii s bájemi, vytváří jako obratný manipulátor konspirační teorie, které se sice krásně poslouchají (a čtou), ale jsou v jádru vycucané z prstu a spíš než ke kontroverzi mají blíže k hlouposti (ale co bych čekal od člověka, který si ve své ´Digitální pevnosti´ plete bity s bajty, že ano). Jak si mám potom užít takový film, když to, co mi předkládá - od myšlenky až po nevěrohodné postavy - je jeden veliký nonsens (v závěr, při odhalení pointy, jsem už jenom čekal, že se tam někde objeví Monty Python a zazpívají nějakou písničku). Veliké tržby chápu, vydatná mediální a reklamní masáž dokáže divy ("Film století!" apod.), spíše se divím - tohoto "Danikena pro chudé" se prodalo 60 milionů výtisků? No proti gustu žádný dišputát a každý má to, co si zaslouží, pravdaže. (27.05.2006)

V uplynulém týdnu jsem viděl dvě výborné literární adaptace (pozn. - dnes je 29.5.2006) - Kingova Nadaného Žáka a Brownovu Šifru Mistra Leonarda. Nebudu kopat do pana Browna, který si namastil kapsu povedenou trefou do rádobykontroverzního tématu, které samozřejmě současná společnost bude nadšeně rozebírat a za rok po Svatém Grálu ani neštěkne. Mimochodem - Brownovy romány jsou si podobné jako vejce vejci, takže pokud jste četli Šifru, nemusíte dál utrácet;) Vtírá se myšlenka, že Brown je další sui generis popovou hvězdou naší doby - nepřinese vlastně nic objevného, jenom "to svoje" zajímavou a přitažlivou formou podá (DaVinci Code je sakramentsky čtivá věc, to nelze popřít), vydá album nebo dvě (v jeho případě tři nebo čtyři knížky) a zase se nad ním zavře voda. A je to tak dobře. A jak je na tom tedy filmovka? Casting - bez výhrad, herecký projev hlavních představitelů rovněž...tedy až na Jeana Reno - ten byl na mou knihou živenou představu málo démonický;) Paul Bettany jako Silas to však divákovi bohatě vynahradí, s kouzelnou italštinou a latinou k tomu. Sir Ian zase pobaví svojí angličtinou, která chtě nechtě tvoří z latiny cosi směšně nechutného. Když jsme u humoru - tady scénárista nebo snad sám režisér měli šťastnou ruku, neboť v románu se ničeho takového jako je drobné odlehčení situace nedočkáte. Co už tak šťastné není, je pozměnění vztahu "Princezny Sophie" k jejímu dědečkovi...je to změna zbytečná a podle mého závěr filmu krapet shazuje. Nevysvětlenosti z knihy přetrvávají i zde, ale díky kabátu, do kterého se celá ta šaráda navlékla, si je uvědomíte až po delší době. Možná až na Jürgena Prochnowa, který schytal tu nejméně domyšlenou roli ze všech. Dost o tom, jde se dál. Hudba - Hans Zimmer si jde tvrdě za svým a kromě občasného hannibalovského či batmanovského úletu se na svém prostoru nevykrádá. A jeho prostor je velký, vzhledem k (dalšímu správnému) režisérskému rozhodnutí v některých scénách vysadit románové proslovy a nechat vše na hereckém výrazu a hudbě. Kolkolem vzato, z nepříliš hlubokého originálu vymáčkla Howardova kumpačka maximum - výbornou zábavu s občasným zamrazením (ať už příjemným či nepříjemným), úsměvem tuhle a šibalským mrknutím tamhle. Na závěr mi nezbývá než říct, že žádná Šifra nezboří církev...už proto, že víra je dogmatická, iracionální, s kořeny hlubokými jako peklo samo. A fakt, že kdosi ve Vatikánu cítí potřebu vydat katechismus k výkladu tohohle filmu pro věřící svědčí tak leda o tom, že si páni s černými pozadími nejsou jistí už ani těmi svými ovečkami. Ale jak říkám, tímhle filmem se nic nezmění, to jenom lidi reagovali přehnaně nadšeně...a ejhle, přišli na to, že takhle snadné to nebude. Alespoň do chvíle než Al Pacino konečně přestane předstírat, že je jen "so fucking good" herec;) 70% (29.05.2006)

Podle mého názoru se jedná o velmi nedoceněný film, kterému obvzláště v Čechách uškodila přehnaná kritika (v Cannes se film nelíbí pár účastníkům a u nás se můžou přetrhnout, aby film co nejvíce shodili). Obsadit Toma Hankse, Jeana Rena a Audrey Tautou byla velmi dobrá volba a všichni do svých rolí zapadli na jedničku. Scénář byl napsán podle bestselleru Dana Browna co možná nejvěrohodněji, to jestli to filmu uškodilo ať si zhodnotí každý sám, ale mě se to líbilo. Režie Rona Howarda je spolehlivá jako vždy. Šifra není samozřejmě dokonalý film, ale určitě si nezasloužil takovou kritiku a když tady vidím uživatele, kteří dali filmu jednu hvězdičku a strkají film do stejné škatulky jako je třeba Kameňák, tak je to opravedu přehnané...... (10.12.2007)