The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Na svoju dobu úžasná, fantastická, dych berúca výprava, a to aj vrátane masových scén. Je vidno, že sa tu absolútne na ničom nešetrilo a všetko sa bralo vo veľkom. Vo svojej dobe to musela byť neskutočná veľkofilmárska pecka. To samé platí aj o kamere, ktorá podľa môjho názoru predstihla celú jednu generáciu, vôbec mi to neprišlo, že sa pozerám na 60-ročný film, v tomto smere to bolo naozaj geniálne zvládnuté filmárske remeslo. Z môjho pohľadu sa tam však až moc všetko blyšťalo a bolo idylicky krásne. Vôbec to nezachytilo zúfalstvo a atmosféru tej doby, ktoré tam malo byť, hlavne čo sa týka otrokov a ich driny. A na záver sa tam primiešalo už dosť patetizmu a naivity. Obaja herci však hrali ako z veľkej knihy, takže to nebolo až také hrozné. Môj obľúbenec je síce Heston, ale Yul Brynner sa mu svojou charizmou a výkonom minimálne vyrovnal. Celkovo slušný nadpriemer, hlavne vďaka vynikajúco zvládnutému filmárskemu remeslu a skvelému tandemu Heston-Brynner. 80/100 ()
Nejdelší z nejdelších klasických velkofilmů přesně naplnil má očekávání. Megalomanské kulisy, stovky komparzistů, dechberoucí zadní projekce a špičkoví herci navlečení do krásných dobových kostýmů. Jen ta režijní invence nedosahuje ani zdaleka na Williama Wylera či Davida Leana a Desatero přikázání je sice majestátním a vypravěčsky tak nějak bezchybným, ale přece formálně zastaralejším sourozencem těch úplně nejlepších dobových velkofilmů. A mám na mysli především ten statický způsob inscenace interiérových scén - samotné triky a vrcholné akční sekvence (hlavně průchod Rudým mořem) jsou vynikající i po letech. A Charlton Heston s Yulem Brynnerem nemohli být obsazeni lépe. 80% ()
,,JEHO BOH JE BOHOM." __ Vždy si veľmi rád pozriem tieto veľkoprodukcie klasického Hollywoodu, no ruku v ruke s touto osobitou etapou strieborného plátna vyžarujúcu predovšetkým nostalgiu za časmi dávno minulými, ide často krát aj pre väčšinu divákov ťažšie stráviteľná stopáž. Desatoro som si síce pozrel na 2x (cca 165 + 50 min.), no ak by som ho porovnal s minutážovo veľmi podobným Leanovým ,,Lawrencom z Arábie", kde som postupne upadal do mrákot, tu ma príbeh Mojžiša či už s väčším alebo menším zaujatím nútil aj napriek dobrej znalosti známeho starozákonného príbehu sledovať stále ďalej. Ešte zvláštnejšie pôsobí fakt, že práve prvá polovica (resp. 127 min. do prestávky), založená omnoho viacej na dialógoch než ,,poriadnych činoch" je omnoho viacej zaujímavejšia a snáď aj lepšie nakrútená ako zvyšok filmu, síce dejovo pestrejší a naplno predvádzajúci monumentálnu výpravu, no zároveň miestami mimoriadne patetický. Dokonca scéna keď Mojžiš predstúpi pred Ramzesa a mocným hlasom zvolá: ,,Prepusť môj ľud!" pôsobí priam smiešne či parodicky. Za zmienku stojí aj tak fakt, že Heston si za svoj výkon vyniesol nomináciu na Zlatý glóbus. Dnes by sa takejto pocty dostalo skôr pôsobivému výkonu Yula Brynnera. (255. hodnotenie, 28. komentár k filmu) ()
Jako kdyby byla Bible přepsána v dílně Alexandra Dumase. Jde o pseudo-romantický blábol, přičemž hlavní myšlenka se odbyde čtvrthodinou na konci (There is no freedom without the laws) a divák sleduje přes tři hodiny svalnatého naolejovaného Mojžíše, který je neustále obklopen pištícími zmalovanými hollywoodskými kráskami. Napsat do titulků, že film "is based upon The Holy Scriptures", je znevážení velikého příběhu. Nehledě na to, že herectví vykrádá Cimrmanovy živé obrazy a vlastně jde o soutěž mezi Hestonem a Brynnerem o to, kdo vypadá na plátně sošněji a pompézněji (Brynnerovy oblečky a la skautík na výletě jsou dost queer). ()
Pekne sa na túto biblickú epiku pozeralo. Kategória „celovečerný film“ je úplne na mieste, keď si naňho vyhradíte 4-hodinový večer. Oproti iným TOP hollywoodskym eposom (Ben Hur, Lawrence z Arábie) tu však chýbajú veľké akčné scény. Je to tak statické, nakrúcané v štúdiových kulisách, ale stále príjemné pozeranie, mnohé širokouhlé kompozície uhranú a pozitívnym prekvapením je, že zadné projekcie ani špeciálne efekty dodnes nepôsobia smiešne. Naopak, finálne rozostúpenie mora je vizuálne zaujímavé aj dnes. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (44)
- Rozpočet filmu byl na svou dobu úctyhodný a to 13,000,000 dolarů. (Chatterer)
- V roce 1999 byl film vybrán pro uchování v Národním filmovém registru USA v Library of Congress jako "kulturně, historicky a esteticky významný". (Chatterer)
- Během první části natáčení měl Yul Brynner ještě angažmá na Broadwayi v představení „Král a já“. Všechny jeho scény v Egyptě byly natočeny za jediný den, pak musel odletět zpět do New Yorku. (vesper001)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama