Anastázie

Nijak neurážlivě zpracované historické drama, jenž si ode mně zasluhuje spíše kladné reference - jak dobře víme, tak Hollywood není ten typ, který by s historickou přesností rád chodil na pivo, ale tady těch (mikro)kopanců jsem si všiml méně než v jiných filmech. Tento film také táhne herecké obsazení, překvapil Yul Brynner, který už těžko bude pouze Chrisem Adamsem, ale největší pozornost na sebe strhla (překvapivě) Ingrid Bergman, pro kterou byl Oscar za tento film asi nejvíce zasloužený v kariéře. Stejně jako např. v Notorious (ačkoli tam byla podle mě lepší) ukázala široké spektrum hereckých poloh (zde to je nejprve těžce zlomená žena, psychická nevyrovnaná, poté seběvědomá a tuhle i dobře společensky naladěná), které uměla výborně předvést. Pro mě další důkaz jejího všestranného talentu. Film jako takový bych hodnotil lepšími třemi hvězdami. (17.05.2009)

Dokonalá Ingrid Bergmanová v jedné ze svých vrcholných rolí, díky které ji US diváci odpustili a přijmuli zpět mezi sebe. Tzv.triumfální návrat do USA. Oscar je zde rozhodně správně udělen. Pistolník z Westworldu (z toho původního, samozřejmě), rovněž nezklamal. Nevadila by mi ani o něco delší stopáž. Výprava je parádní a vlastně tu není výrazně nic, co bych musel vytknout. Jen někdy trochu nestíhám u titulků. A to jen v př., že mluví pan Brynner. To je přímo... rychlopalba.:) (21.01.2018)

Člověk by neřekl jak složité může být najít poměrně známý film, ale zadařilo se a můžu si odškrtnout další klasiku. Anastasia vypráví příběh co by kdyby. Co kdyby princezna Anastázie přežila řádění bolševiků a po 10 letech útrap, amnézií a psychických problémů začala nacházet sama sebe? Výprava, hudba a především herecké výkony jsou fantastické. Plešatý Yul Brynner vtrhl v roce 56 na plátna s obrovskou razancí hned ve třech klasických filmech a je skvělý, ale do kapsy ho strká Ingrid Bergmanová. Obrovská hvězda 40. let, která na roky zmizela, aby se triumfálně vrátila. Další desetiletí k ní milosrdná nebyla, většinou v každé dekádě na ni čekala jedna, max dvě velké role, ale tady je úžasná. Zlomená, pochybující, ale i hrdá, plná citů a vášně. Oscar přišel zaslouženě. Bohužel samotný film tak skvělý není. Začátek připomíná My Fair Lady, později se to místo dramatu mění na romantickou pohádku o hledání rodiny a lásky. Jenže ta romance ( nevyřčená) je naprosto vycucaná z prstu a navíc na konci nedořešená. Stejně jako totožnost hrdinky. Ten utnutý konec rozhodl mezi 3 a 4 a já dávám slušné 3*. (07.09.2020)

V dobe vydania vzbudil film určite viac záujmu, vzruchu, konšpirácie. Vtedy ešte totiž skutočná Anna žila a naozaj sa špekulovalo, že to môže byť Anastázia, že niekto boľševické besnenie prežil. Dnes už po testoch DNA máme vo všetkom jasno a tak ten opar záhady zmizol. Bergmanová je super, ale naozaj hrať mladicu po štyridsiatke, bolo to trochu vidieť, že 27 nemá. Priviedlo ju to však späť na americké výslnie a je zvláštne, že kým pred 60-70 rokmi vás za mimomanželskú aféru totálne odsúdili, dnes je to v Hollywoode priam povinnosť a najlepšie každý týždeň niekto iný v posteli. (06.05.2023)

Bohužel, pro mě jedno velké zklamání. Ani půvabná Ingrid Bergman mě nedokázala přimět, aby si mě film získal. Sama chuděrka skoro něměla co hrát. Přesto jí role přinesla Oscara. Ale beru to tak, že jim v Hollywoodu moc chyběla a tímhle si jí chtěli po jejím italském intermezzu naklonit zpátky ;-) Spekulace o přeživší velkokněžně Anastázii, buď v literární nebo filmové podobě mě vždycky zajímaly, ale toto zpracování (od kterého jsem čekal asi moc) mě hodně zklamalo. Jedna výrazná emotivní scéna na celý film je na mě opravdu málo, víc jich tam vážně nebylo. Jinak je to smotanec tlachání, hádání, přemlouvání, přesvědčování a handrkování. A konec to totálně pohřbil - proběhl ve stylu "všichni se rozejděte, show skončila". Nevím, nemělo to žádný náboj ani nápad. 3 * z úcty k Ingrid Bergman a Helen Hayes. (30.09.2022)