Reklama

Reklama

Tomuhle pistolníkovi nikdo nezkřížil cestu dvakrát. Až dosud… Během vzpoury proti habsburskému císaři Maxmiliánovi je obávaný pistolník Sabata najat, aby pro mexické povstalce ukradl rakouský zlatý poklad milionové hodnoty. O zlato má však zájem i pochybný Brite Ballantine… Ve filmu Sbohem, Sabato se oproti prvnímu filmu se Sabatou odehrála podstatná změna: Lee Van Cleefa nahradil Yul Brynner, pro kterého se jednalo o první a poslední účinkování ve spaghetti westernu. Režisér Gianfranco Parolini zde dává větší důraz na příběh než v prvním filmu o Sabatovi,s využitím pro western netradičního tématu habsburské nadvlády nad Mexikem. Zbytek klasických ingrediencí ale zůstává: prohnilí zloduši, množství netradičních rekvizit v roli zbraní, neustálá akce včetně parkuru a výrazná hudba Bruna Nicolaie. Pro pamětníky je třešničkou na dortu účast zpěváka Deana Reeda, který v době totality ze západu emigroval do Sovětského svazu a byl hojně využíván tamní propagandou. (Česká televize)

(více)

Recenze (35)

klerik 

všechny recenze uživatele

Pre mňa prvé stretnutie so Sabatom a veľké prekvapenie. Také menšie DOBRÝ, ZLÝ A ŠKAREDÝ. Zaujímavé postavičky a prehnité charaktery, skvelá hra s relikviami (malé pištole, nože, napalm :-)), originálna téma na pozadí (Rakúšania), celkom slušný parkour a skvelý hudobný doprovod (i keď netvrdím, že neznie akosi morriconeovsky). Yul Brynner bol zaškatuľkovaný ako Chris zo SEDEM STATOČNÝCH, preto si potom vyberal úlohy trochu netradičných pištolníkov, a tu to vyšlo značne lepšie ako pri POZVÁNKE PRE PIŠTOLNÍKA... Rozhodne dám šancu aj ostatným dielom trilógie... ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Keď som počul prvé tóny z melódie k tomuto filmu, hovorím si, tak toto je buď Morriccone( ale nepoznám takú melódiu), alebo ho niekto brutálne vykradol a použil úplne všetky prvky a štýly, ktorými sa Morricone vo westernoch preslávil. Je to až neuveriteľné, ale je to druhá možnosť. Kvality ale uznať musím a hudba si pochvalu zaslúži, pretože je dosť výrazná i kvalitná. Okrem hudby je tu takmer všetko, čo môžme vidieť v starších špagety westernoch. Mexických banditos, hlboké pohľady do očí i charakteristický zvuk výstrelov. Iba ten nablýskaný ohoz Yulla Brynnera mi tam akosi nesedel a jeho terminátorovská mimika by tiež chcela rozhýbať. Tým nechcem zhadzovať jeho výkon, len bol trochu kamenný. Samotný dej, kde ide aj o zlato môže pripomenúť klasiku Dobrý, zlý a škaredý. Tu sú však protivníci až z rakúsko-Uhorska. Asi nemá veľkú cenu baviť sa o tom, kto má väčšie šance na prežitie. Rakúšania či mexický pistoleros? Záleží na tom, na ktorej strane bude stáť Sabata...70%. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Konečně to má pořádný scénář a nějakou zápletku, i když to vychází nadále z archetypu pistolníků, kteří by pro prachy zradili kohokoliv, takže vlastně vůbec nejde o nějaké kladné hrdiny. Dobré je zde ozvláštnění o Rakušáky s jejich císařem Maxmiliánem, nebo pár vtipných průpovídek (žel jen v první části filmu, později psal dialogy asi někdo jiný, protože z chytrých dvojsmyslů se přešlo na hrubozrnný humor). Pro našince je příjemným překvapením účast zpěváka Deana Reeda, jo, to je ten, který ze západu v době totality emigroval do Sovětského svazu. I ta partička tak nějak ušla. Ale příběh je celkem takový pitomoučký až nelogický. Proč by plukovník nebo jeho pobočník pořádali zbytečnou kamufláž s přepadením vozu, vždyť stejně celou dobu věděli, kdo se v tom veze? Ta tajná služba s holubí poštou, ta také se nechovala moc jako secret service. Ale hlavně - dostanu se k vozu s pytli plnými zlatého prachu, a ani se nepodívám dovnitř, jestli tam fakt je? A když už jsem jednou podveden, tak při příští příležitosti se nepodívám opět? Navíc hudba je zde svižnejší než střih, což je na pováženou, protože i když se hudba snaží, střih dává filmu pomaloučkou fazónku, takže nevěřím, že Sabata sejmul několik vojáků skoro naráz. Spíše to díky střihu vypadá, že než znovu vystřelí, stihli by se vojáci přesunout v klidu až k němu, kdyby mohli a scenárista a režisér jim to nezakázali. A Yul Brynner zde vypadá skutečně velmi otráveně a unaveně, bez šťávy. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Scénář k filmu patrně dodalo mexické ministerstvo kultury, oddělení morbidních pohádek, neb se to v něm mexickým vlastenectvím, mrtvolami a rakušáckým padouctvím jen hemžilo. Yul Brynner se taky moc nevytáhl, snažil se sice o tvrďáctví a charisma, ale moc mu to nešlo. Jednak z příčin subjektivních, jednak objektivních. Já půl filmu dumal, koho mi v obličeji připomíná? Až jsem na to přišel... Gretu (ne Garbo). A Greta s kulometem vypadá dost legračně, už proto, že jako správný ochránce přírody by spíš používala bezemisní vzduchovku. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Sabata pomáhá skupince mexických revolucionářů ukrást vozový náklad zlata. Sabata tentokrát s tváří Yula Brynnera, což vyvolalo docela zmatek, neboť ve stejnou dobu vtrhnul do kin ještě další snímek 'Návrat Sabaty' (1971), kde si ho opět zahrál Lee Van Cleef. A co víc, snímek je považovaný za třetí díl série. Tak kdo je tedy pravý Sabata? 'Název 'Návrat Sabaty' na takovou otázku určitě odpovídá. Yul Brunner však předvedl Sabatu o něco drsnějšího a celý snímek, jako takový, se daleko více přibližuje k atmosféře a vůbec konceptu spaghetti westernu. Snímek obsahuje jak brutální scény násilí, tak i zábavné momenty. Ani dlouhé pohledy a divácké očekávání, co se bude dít, samozřejmě nechybí. Snímek má dokonce i o něco rychlejší tempo a větší důraz na dějství. Ale i tak to přesto všechno vytváří dojem, jakoby tomu přeci jen ještě něco chybělo. Každopádně snímek dokáže fanoušky spaghetti westernů uspokojit, byť něco, co vytvářel Sergio Leone, nelze očekávat. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (3)

  • Náhradné pokračovanie Zbohom, Sabata (1969) (s Brynnerom namiesto Lee Van Cleefa) bolo nazvané "Indio Black", kým sa napokon nepremenovalo kvôli premietaniu v USA. (Svadbos)

Reklama

Reklama