Mechanik zabiják

Sedmdesátka každým coulem, a budu se trochu rouhat, ale ty hudební motivy tlačené na hraně, když se zrovna skoro nic nedělo, byly snad až moc. Ale atmosféře celkově to spíš pomohlo, o tom žádná. Klavír mi připomněl Planetu opic. Skvělá honička na motokrosových motorkách, výborně vybraná destinace pro poslední zakázku (zatím jsme znali jen serpentiny u Cannes), solidní první dabing, lahůdkovej konec. A mám jednu šťouravou: kdo se Bishopovi staral o jeho flóru, když nebyl doma? (takovej dům bych bral všema deseti) (06.03.2016)

Dokonale chladný Charles Bronson a vynikající akční scény táhnou kupředu tuhle typickou 70´s akci. A že se místy musí opravdu snažit. Tempo je totiž místy až moc pomalé a film i přes řadu hodně zajímavých scén plně nezaujme vaši pozornost. Navíc těch necelých 40 let je na tomhle filmu už přece jenom znát a některé scény už nejsou zkrátka tak působivé, jako kdysi. Bronsonovi fanoušci by ale měli být spokojeni. 70% (08.05.2011)

Prvá polovica filmu je dokonalou skoro až chladne dokumentárnou štúdiou dennej rutiny jedného obyčajného profesionálneho zabijáka okorenená charizmou Charlesa Bronsona. V druhej polovici sa do deja zapojí ambiciózny mladý učeň a samozrejme, že sa to všetko začne komplikovať. Dočkáme sa aj pár solídnych prestreliek a nejakého toho výbuchu. Proste sedemdesiatková kvalita. A tentoraz mi aj to pomalšie tempo k filmu sedelo. Finále je pekne ironické aj keď mi bolo trochu ľúto jak dopadol Bronson. Celkovo to je ale oveľa lepšie jak remake aj s jeho pokračovaním. V tomto filme jednanie postáv dáva celý čas zmysel. 8/10. (01.08.2021)

Charlese Bronsona mám rád. Je to hlavně westernový herec, který ale umí překvapit ledovým klidem a nadhledem i v podobných rolích, jako je Mechanik. První polovinu velmi táhlé s nevýraznou kamerou a dějovou linkou. Celé to byla naštěstí příprava na druhou polovinu, která nabrala značných obrátek a vyvrcholila perfektním koncem, který vyrazí dech ne-jednomu nájemnému vrahovi! (21.12.2010)

Bronsonův nájemný vrah má vynikající charisma i dostatek přesvědčivosti, ale tím pro mne klady snímku končí. Zub času byl totiž ve svém hlodání nemilosrdný a tak se mi po letech jeví vraždy jako úsměvně překombinované, použité špičkové technologie již nenabízí ani žádné vetešnictví a do toho dramaticky vyhrává, v době vzniku tolik oblíbená, disharmonická hudba, která však u mne místo napětí vyvolává dávivý reflex. Pokud by mne tolik nepotěšil příjemně poťouchlý závěr, tak bych snad uvažoval i o horším hodnocení. (05.09.2011)