Deset minut do půlnoci

Klasická "Bronson-ovka" z počiatku 8o´-tok, kedy dialógy znejú, akoby ich písal slabomyseľný, dej sa odvíja štýlom, ktorý by pochopil aj retardovaný, pričom primitivizmus konania postáv, je priam úsmevný. Lenže vtedy sme to tak mali radi, neriešili sme to. Bolo to prosté, stačilo pár výstrelov, štipku tajomna, a mali sme pocit, že sme boli svedkami niečoho, čo nás nadosmrti poznačí. Chvála Bohu, nestalo sa :) Dnes už naozaj tieto snímky zanechávajú dojem, nad ktorým zostáva rozum stáť, akurát rešpekt k ním samotným - zostal (čo je správna poklona dobe minulej). Každopádne, raz a dosť. (28.08.2022)

Exluzivní osmdesátkovej úlet. Drsnej policajt Bronson nahání parádně slizkýho psychopatickýho hnusáka, kterej vraždí zásadně nahej a je to opravdu hnusnej parchant dotěrnej! Guilty pleasure vrchol filmu budiž závěrečné finále ve kterém Bronson nahání toho nahatýho hnusáka který pronásleduje a chce zabít jeho dceru přes půlku města až k jeho nekompromisnímu ukončení. Já se vrátím, já se vrátím! Ty se nikdy nevrátíš!!! prostě přímočarej nekorektní nářez i když pravda ta logika místy docela hapruje a je to nepokrytě béčkové, ačkoliv co čekat od Cannonu jehož dvorní hvězdou se Bronson v osmdesátých letech stal, pravda jeho role tu občas sklouzávají až do sebeparodování, ale čert to vem, právě v této době natočil svoje nejzábavnější kousky i když ten posun do trashové polohy je tu patrný, ale možná právě pro to mě to tak moc baví. Každopádně tak jako tak, ty charizmatický drsný tvrďáky co se s ničím neserou a vyčistí města od všech vrahounů a psychoušů uměl hrát Bronson jako málokdo a vždycky mu to sežerete. Navíc J. Lee Thompson ovládal ve všech směrech režisérské řemeslo víc než zručně, proto se vždy na tyhle kousky z typicky osmdesátkovým béčkovým a brakově zábavným stylem rád mrknu a nikdy mě neurazí. Na takovýhle kousky už holt v dnešní tvorbě nenarazíte, ale možná, že je to dobře. Ostatně čím bych si potom spravoval svou chuť pokaženou tou hromadou současných nadhodnocených blbostí které kromě toho, že nejsou originální i navrch předstírají, že odkryli podstatu vesmíru. Tyhle bezprostřední starý kousky si aspoň na nic nehrají a to já vždy ocením.80% (06.02.2017)

Je to dosť dobrý krimi thriller s Charlesom Bronsonom. Má celkom dobrý príbeh o detektívovi, ktorý stojí proti brutálnemu vrahovi mladých žien, ktorého totožnosť pozná, ale nemá dôkazy. So spracovaním som dosť spokojný, film nepoužíva koncept klasického krimifilmu, kde sa pátra po neznámom páchateľovi, tu je vrah divákovi známy už od úvodu, pričom práve jeho postava má najviac priestoru a proti nemu stojí nekompromisný detektív, ktorý pre dosiahnutie spravodlivosti neváha falšovať dôkazy. Akcie je tu dosť a nie je zlá, no ani ničím výnimočná. Žiadne súboje a ani prestrelky sa tu nenájdu, ale je tu viacero prakticky až slasherových akcií, kde vrah naháňa a likviduje svoje obete reznou zbraňou, ale žiadne gore sa tu nenájde, kedže v žiadnom zábere vraždu priamo vidieť nie je. S hereckým obsadením som spokojný, Bronsonovi úlohy policajtov sedia, zaujímavá postava vraha a viacero príjemných postáv ako Bronsonov partner alebo dcéra, pričom všetci tu majú dosť priestoru. Réžia určite mohla byť aj lepšia, aspoň náznaky atmosféry by sa niekedy hodili, ale zase to nie je nič, čo by prekážalo a technická stránka je bežný štandard. Som rozhodne spokojný, kedže v rámci podobných filmov je to výrazný nadpriemer. Objektívna kvalita filmu- 65%, film sa páči mne na 74%. (28.06.2011)

Průměrná bronsonovská kriminálka zřetelně inspirovaná (nejen) řáděním sériového vraha Bundyho a vezoucí se na Bronsonově návratu k Přání smrti rok předtím. Zároveň čtvrtá a zdaleka ne poslední spolupráce Bronsona s jeho dvorním, nijak zázračným režisérem Jakem Lee Thompsonem a první prácička pro Cannon. Vrah je fajn úchyl a dostaneme nějakou nahotu, ale jinak je to slabota. Závěrečné zúčtování s nahým vrahem působí úsměvně a Bronson se tu stává karikaturou sebe sama. (07.08.2020)

Slizký deviant, co se obléká jen do gumových rukavic a navzdory svým řečem píchá jedině nožem vs. Bronson s šedivou ofinou na způsob Jardy Šilhavého, co se jako polda nerozpakuje podstrčit, aby mohl strčit. Renomovaný kritik Roger Ebert to označil za „garbage disposal“, ale berme to jako doporučení. Nahota, lascivnost, násilí, snaha kameramana hledat „fíkové listy“ a trochu rozpačité finále, kdy vydrážděný vrahoun definitivně rezignoval na nějakou racionalitu ve svém jednání. A co na to Charlie? Ten po dvou přáních smrti už dobře ví, jak potěšit daňové poplatníky.. (30.08.2022)