Obsahy(1)
Tichomořský ostrov – rok 1945. Pětice amerických vojáků byla vyslána na průzkum do japonského týlu. Obklopeni nevyzpytatelnou džunglí a strašlivým horkem se již přes dva týdny pohybují v neznámém prostoru s cílem nalézt nepřítele. Velitel Grackmiller (M. Sandhaus) se vzhledem k únavě zbytku čety sám ujímá průzkumu oblasti před nimi a vojáci Smile (M. Macháček), Burda (P. Landovský), Tall (J. Somr) a Rozden (J. Hálek) na něj mají čekat a držet pozici. Vedro k zalknutí, vyčerpání a nervozita se záhy začnou projevovat na jejich zdravé psychice a morálce. Jeden druhému se nebojí cokoliv říct do očí, bdělost a opatrnost jsou zcela pryč a namísto toho se projeví paranoia a podezíravost. Z džungle se po čase začnou ozývat podivné zvuky, které jde prověřit Smile a vrátí se bledý jako smrt… Svůj režijní nízkorozpočtový debut natočil v roce 1967 ve spolupráci se zkušeným režisérem Vladimírem Sísem dramatik Ladislav Smoček – ten tímto převedl na plátno svou komorní divadelní hru. Kromě bratislavského Žitného ostrova se také natáčelo i v Kambodži a vedle mimořádné sugestivní kamery Stanislava Miloty stojí za zmínku také v českém filmu ojedinělé zpracování tématu o amerických vojácích za druhé světové války v Tichomoří, co byli navíc ztvárněni předními českými herci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Jsem milovníkem válečných filmů, z Pacifiku obzvláště a tak mně potěšila tato česká kapka v moři válečných filmů z bojů proti Japoncům. Počin je to svým způsobem nevídaný, srovnatelný snad jen s krapet starším a už tendečně zabarveným Černým praporem (1958), který se ale zaměřuje na poválečný revoluční vývoj v Asii. Herecké obsazení bylo vskutku skvostné a herecký koncert předváděl opravdu každý z pánů herců. Nejvíce zářil pan macháček a Somr! To si zaslouží vysoké hodnocení, stejně tak zpracování džungle kdesi v Tichomoří. Film vychází z divadelní předlohy a bylo to sakra znát. Ale tentokráte to byl i kámen úrazu. Divadlo, to je hraní. Mluvení, gesta, pohyby, někdy i křik... Jenže nic z toho si předsunutá jednotka průzkumníků amerických mariňáků (navíc evidentně nešlo o žádné zelenáče, ale džunglí a boji s Japíky zocelené veterány) prostě nemohla dovolit... Sorry jako, ale dojít tak daleko od vlastních pozic až k místům, kde se dají Japíci předpokládat, utábořit se na otevřeném prostranství! Udělat si tam táborák ! hulákat, chlastat, dělat kopici a vůbec dělat všeliký bordel (ono už stačilo jako prohřešek to v noci zapálené cígo), to by prostě zkušený Bill či Joe neudělali, pokud by se chtěli vrátit zpátky někam do toho Texasu ke své Marry... Docela jsem měl strach, že než ta tlupa mastňáků přivolá Japonce, že se tam povraždí navzájem, nebo přivolaj medvědy co jim seberou tranzistoráky a za ty si koupí maliny, med a slané buráky !... Takže drama ano, psychologické možná také, ale s válečným filmem to mělo společného pramálo. Pro mně osobně celkem zklamání. Takže já pálím cigárem jen 3 pijavky. * * * ()
Celou dobu jsem tomu nemohl uvěřit: Československý film o amerických vojácích?!? Skutečně ano. Navíc Pavel Landovský, Josef Somr a Miroslav Macháček jsou výborní "američani". :-) Jde o to, že četař odchází na obhlídku, předává velení Pavlu Landovskému a poté navždy zmizí. Zbylá čtyřka to samozřejmě začne časem psychicky poněkud nezvládat... Pokud už nic jiného, tak jsou zde pěkné záběry pralesa i zajímavé detaily, ale celkově vzato, já jsem se rozhodně nenudil. ()
Filmové zpracování divadelní hry L. Smočka, jež ukazuje psychologické pochody a charakterové změny u opuštěných vojáků v džungli někde ve jihovýchodní Asii. Celý snímek se odehrává na jakémsi palouku obklopeným džunglí a herci tak dostali maximální prostor a příležitost zaujmout svými hereckými výkony. V rolích vojáků se představil M. Sandhaus, jako četař, velící onomu vojenskému útvaru, bohužel opustivší scénu velmi brzy, dále tajemný provokatér M. Macháček, psychicky labilní J. Hálek, agresivní J. Somr a nejméně výrazný P. Landovský. Kouzlo snímku spatřuji jednoznačně v postupném odhalování skutečného charakteru jednotlivých postav, dialogy však hodnotím pouze jako průměrné. Osobně pociťuji jisté zklamání, neboť jsem byl nejvíce natěšen na pardubického herce M. Sandhause, ten však dostal minimální prostor, jeho nepřítomnost však vyjadřovala významný psychologický prvek pro ostatní vojáky. Díky netradičnímu zpracování a kvalitním hereckým výkonům všech hereckých osobností se nakonec přikláním ke čtyřem hvězdám. ()
Je to strašná píčovina! Američtí vojáci se pohybují na střeleckém ostrově s německými samopaly. Řvou u toho jak paviání. Každej Japonec je uslyší na kilometr a to i Japonec v Libni. Je jim kolem 40-50. Nemaj helmy. Žvaněj kraviny. Typický amík je Lanďák, to je k posrání! Půjdeme dál, dokud nenarazíme na Japonce. A co zásoby? Takto to dopadne, když idiot Smoček napíše volovinu na téma o které ví hovno. Byl vůbec v armádě? Knížky typu Nazí a mrtví a Hlava 22 napsali kluci, co v tý armádě byli! Smoček a Sís ať píšou o JZD! Debilové! Milota skvělá kamera a červený filtr. ()
To je ale bizarnost. Možná, že na divadle to fungovalo, ale tady je to místy sranda a většinou otrava či nuda. Překombinované, nepřesvědčivé, takové rádoby existencionální. I herci, jak mi připadá, přehrávají. Ostatně, na průzkumnou hlídku jsou pánové (s výjimkou P. Landovského) již trochu staří. Spíše to vypadá na cvičení lidových milicí, či veteránské setkání. Film je spíše ukázkou toho, jak hrůzné jsou konce z uzdy puštěné intelektuálštiny. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (5)
- Nízkorozpočtový projekt byl neplánovaně prodražen, když rozvodněný Dunaj zcela zničil dekoraci džungle v exteriérech Žitného ostrova, proto musel být film dokončen v reálných exteriérech Kambodže. (sator)
- Pavel Landovský při natáčení souběžně natáčel také film Jiřího Krejčíka Svatba jako řemen (1967). Protože se však Piknik natáčel na Slovensku, Krejčík přesunul jeho scény na noc a Landovský několik nocí po sobě létal ze Slovenska do Čech, kde většinu noci natáčel. Toto pracovní nasazení trvalo tři dny, po kterých se musela udát změna, neboť Landovský byl na pokraji sil. (Weissik)
- Film se odehrává v tropech, ale Rozden (Jiří Hálek) má na prstu mandelinku bramborovou. Brambory se v současnosti pěstují sice skoro po celém světě ovšem s výjimkou tropů. (troufalka)
Reklama