Její případ

Příběh ženy, která utekla před domácím násilím do místa svého dětství, k rodičům. Aby uživila sebe a své dvě děti nastupuje do rudných dolů k té nepatrné hrstce žen jako horník (hornice). Práce je to těžká, ale poprvé vydělává a je soběstačná. Jenže, podařilo se jí sice utéct před fackami svého muže, nikoliv však před pohrdáním otce ( žena se má starat o děti, vydělává zásadně chlap), nenávistí svého syna, ale hlavně musí čelit (stejně jako ostatní ženy) každodenním obhroublým vtipům svých kolegů, většinou se sexuálním podtextem. Její snaha o obyčejnou slušnost se dostává až před soud. Opět výborná Charlize Theron, o dalších herečkách není potřeba pochybovat Sissy Spacek a Frances McDormand, opravdu excelentní obsazení. (12.01.2006)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $18,337,722║Tržby Celosvetovo $25,211,175▐ Tržby za predaj DVD v USA $14,335,036 //počet predaných kusov 839,454║ Suché, bez štavy, hlavne tu je trestne nevyužité moc zaujímave herecké obsadenie, jediná fakt silná a dobre natočená scéna na 2hodiny fakt nevystačí. /35%/ (31.12.2009)

Američané, tedy zejména američanky vnímají sexuální obtěžování trošku jinak. Ve 100 + 1 jsem četl, že jedna žena dala k soudu chlapa co jí podržel dveře a usmál se na ní. Já si pak vzpomněl na všechny mé bývalé pracovní kolegyně a říkal jsem si, že naše český ženský jsou zlatíčka. Ovšem co mají všechny ženy na světě stejné, je to, že se musí vyrovnat z naprostýma debilama z řad mužské populace, kteří si neuvědumují, že svými sexuálními narážkami ne vždy ženu pobaví. Že svými názory typu " Co tam leze. To není nic pro ženskou.", dávají najevo svou ubohost a omezenost. Těmhle primitivům by se jistě nelíbilo, kdyby se ženy podobně vyjadřovaly na adresu mužů. Místo těhle keců by se řada mužů měla spíše zamyslet, jestli by se neměli k ženám chovat jako k rovnoceným partnerům a své chlapáctví dokazovat třeba pozorností k ženám. Věřím, že tento film k tomuto může pomoci i díky mimořádně skvělému hereckému výkonu Charlize Theron. Přesto, že mě tento film dostal, nemohu mu dát plný počet hvězdiček. Ukázat, že na třista chlapů připadá jeden dobrej a zbytek jsou primitivové a prasata je stejně omezený jako výše napsané chovaní a myšlení mužů vůči ženám. (18.03.2007)

Ano, tak tomu se říká emancipace, jít pracovat do dolů (tímhle vždycky argumentuji, když jsem nařčena z feminismu, že takhle si to představuji). Bohužel tohle dílo diskriminaci neřeší, tedy zaměstnaneckou, platovou ... Hrdinka tohohle filmu jde pracovat do dolů z ryze praktického důvodu, jen aby dostala vyšší výdělek, protože se nachází v tísnivé sociální situaci, ne proto, aby ukázala, že na to prostě má. Nu což v roce 1989, uznávám, to je dost pokrokové až odvážné. Film se stáčí jiným směrem ... snaží se řešit sexuální obtěžování (nebo snad sexuálně zabarvenou šikanu) na pracovišti, což je určitě úmysl vznešený, nicméně v podání tohohle dílka však čistě průměrný. Nedočkáme se vypjatých psychologických scén, nýbrž sledu dojemně ohraných situací, které jsou sice pěkně odehrané (překvapivě silnou hereckou sestavou), ve výsledku je však film jen utahaně bezobsažný. Je to dáno tím, že se snaží být až příliš vstřícný, není na pochopení v podstatě vůbec náročný, nesnaží se osvětlit precedent, který si hornice vysoudily. Je to jen průměrné rodinné drama zasazené do netradičních reálií, které je v první hodině koukatelné -to si ještě k hrdinkám a hrdinům dokážete najít cestičku- ale s přibývajícím časem vám začnou být docela lhostejní, protože se děj cyklicky opakuje (šikana, soud, rodina) a k ničemu pořádnému nespěje. Myslela jsem, že uvidím parádní soudní drama, nebo alespoň náznak psychologického dramatu, výsledkem je melodramatický skoro-kýč. Který hodnotím tak vysoko jen díky hereckým výkonům a díky mé nostalgii po pořádné feministické masáži :-o, ne to byl jen vtip. (27.10.2006)

Chtít se stát hornicí na americkém buranově si žádá samo o sobě odvahu překonat předsudky, ale jedné z žen se to povedlo a brzy jí následovaly další. Tím ovšem nevymizela šikana, ponižování a sexuální obtěžování, kterému byly tyto ženy podrobeny. Některé to zabalily, některé se obrnily hroší kůží a jedna z nich podala revoluční žalobu. A právě o té to celé je. Charlize Theron výborně ztvárnila Josey Aimesovou, která se krom šikany v zaměstnání potýká s vlastní rodinou, kde jí otec odsoudil po brzkém otěhotnění a s výchovou malé dcerky a dospívajícího syna, jenž je ovlivněn maloměstskou společností a získává na matku stejně negativní náhled. Dobré výkony podali i Frances McDormand jako odborářka zastupující ženy, Sean Bean jako její manžel a Woody Harrleson v roli právníka zastupující Josey. Nebýt toho teatrálního soudu, tak bych tomu snad dal i 100%, ale i tak to byla výborná devadesátková záležitost. (01.06.2009)