Pojď, budeme se milovat

Trvalo dlouho, než jsem se k tomuto filmu dopracovala. Mylně jsem ho považovala za muzikál, a ty já moc nemusím. Paradoxně mě hudba a písničky v něm úplně okouzlily, hlavně tedy Let's Make Love, včetně scény na jevišti, to jsem si pouštěla pořád dokola (dokonalé ztvárnění manželského přemlouvání). Je to příjemně romantická záležitost, navíc opravdu velmi zábavná. Bohatý chlápek se neuvěřitelně ztrapňuje, jen aby získal srdce své vyvolené. A když někdo prostě nemá na to, aby byl varietním umělcem, vyzní to legračně (navíc, musela to být dřina ztvárnit to, že něco vůbec neumím). Trochu mě mrzí, že jsem viděla film s dabingem a nemohla tak slyšet francouzský přízvuk Yvese Montanda, který mě hodně pobavil, hlavně v písni Let's Make Love, ale na druhou stranu zase Přeučil jistě mnohem zábavněji nadaboval slavného komika, který se s vypětím všech sil pokoušel ho naučit být aspoň trochu vtipným. Marilyn tu pro mě září, ať si kdo chce, co chce, říká a moc jí to tu sluší, je tu kusanec! Moc se mi líbilo, jak se člověk sice schopný, ale netknutý tím "prostým" vyjádřením umění najednou dostane do téhle společnosti a snaží se v ní za každou cenu prosadit. Působilo to na mě moc příjemně, také bych si přála, jako on takhle někde být, ale za mě, jen jako pozorovatel nebo ten okrajový personál. Film mě nadchnul a zahřál, určitě se k němu často vrátím. Jeho pozadí mě nezajímá, jakože ho MM točila jen pro peníze, že u diváků úplně propadnul a jiné, také to mohou být jen řeči. Takhle totiž pro mě rozhodně nevyzněl. (04.03.2016)

Úchvatná Marilyn Monroe ve filmu, na nějž by se - nebýt jí - asi už dávno zapomnělo. Překvapivě zde - navzdory stereotypu spojovaného s několika jejími nejznámějšími rolemi - neztvárnila zlatokopku, její postavě však přesto osud opět přivede do cesty velmi bohatého muže. Jak musí taková zápletka dopadnout, je předem jasné, takže je spíš zajímavé sledovat, jakým způsobem film spěje ke svému předem známému rozuzlení. A po této stránce mi přišlo, že mnohem zajímavější postavou snímku je Jean-Marc Clement (v mně nepříliš sympatickém hereckém ztvárnění Yvesem Montandem), který v průběhu děje prochází zajímavou proměnou, zatímco dívka jeho snů je stále stejná. Na filmu potěší několik vcelku povedených muzikálových čísel a řada momentů, které mi přišly docela vtipné - osobně jsem si tenhle film celkem užil, byť mi 2 hodinová stopáž přišla přlíš dlouhá a řadu zbytečných scén bych z filmu vystříhal. Cukor jistě natočil lepší filmy, ale tenhle má prostě něco do sebe - snad pro ten punc správného hollywoodského retra, snad pro ty půvaby MM, která byla prostě jen jedna. (14.01.2017)

Celý můj problém s tímto snímkem spočívá v tom, že ze zásady nepřeji nekonečně bohatému kapitalistovi, aby ho dívka jeho srdce milovala za to, jak skvělý ve skutečnosti je. Jen ať ho má pěkně ráda pro prachy, aby si nemusel najímat učitele herectví Miltona Berleho, učitele zpěvu Binga Crosbyho a pochopitelně učitele tance Gene Kellyho. Pokud tedy pominu deklarovanou skutečnost, že za prachy se dá koupit všechno, tak musím Clementovo zoufalé umělecké snažení označit za celkem vtipné, divadelní zkoušení za průměrné a hudební kousky jen za o něco lepší. (12.03.2013)

Movie only for middle aged millionaires interested in balloons. Jestliže největší úspěchy slavila Marilyn u publika v postavě hlupoučké blondýnky ve velkoprodukcích, které byly odrazem světa Broadway, tato komedie měla být cele off-Broadway. Maličké divadlo, odvážná produkce, Marilyn učí Yvese hrát dle Lee Strasberga... jenže výsledkem je nuda, "odvážná" hra je absolutně sterilní a podobá se jako vejce vejci těm broadwayským, jen v menších prostorách, a počet vtipů se limitně blíží nule. (15.10.2010)

Variace na standardní téma, v němž září jazzová Lolita v podání zralé Marilyn, tuto píseň ze samého začátku filmu považuji za jeho největší klad. Trochu se divím, že komunista Montand (sám zpívající mnohem konzervativněji než jeho partnerka) přijal roli v celkem konfekčním snímku s několika fajnovými jazzůvkami. (27.11.2012)