Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Film vypráví příběh dvou mužů, kteří se na začátku třicátých let rozhodli navzdory společenským konvencím překročit zaběhnuté limity medicíny. Jejich pacienti, známí jako "modré děti", trpí srdeční vadou, končící drastickou smrtí. Doktoru Alfredu Blalockovi (Alan Rickman) a jeho pomocníkovi Vivienu Thomasovi (Mos Def) se sice podaří objevit zcela nové metody léčby této nemoci, nepodaří se jim však přesvědčit okolí, že černá barva pleti a absence univerzitního vzdělání u Viviena nehraje při záchraně dětských životů roli. (Magic Box)

(více)

Recenze (38)

Rembrant 

všechny recenze uživatele

Filmy z produkce BBC bývají často sázkou na jistotu a můžete očekávat kvalitní podívanou, zde se ovšem našla čestná vyjímka. Děj složený z průkopnických metod v medicíně a zároveň rasové diskriminace působí velice zajímavě, ale občas v něm nastanou hluchá místa. Co mi ovšem nejvíce vadilo je, že herci hráli na půl plynu. Jistě, i tak podali výborný výkon, zvláště Alan Rickman, který snad ani nemůže být špatný, ale herci mohli podlě mě hrát daleko lépe. Film je to velice dobrý, napínavý a zajímavý, v žádném případě není špatný, jen se z něj dal udělat mnohem lepší film. Hodnotím 3,5* za nevyužitý herecký potenciál. ()

Terminus 

všechny recenze uživatele

Televizní film Něco, co stvořil Bůh vykazuje mnohé rysy podobných filmů z produkce Home Box Office (HBO). V prvé řadě stojí na silném příběhu podle skutečné události, soustřeďuje se na osudy výjimečných jedinců (stejně jako TV filmy Život a smrt Petera Sellerse, Konference ve Wansee, RKO 281, Bojkot). Tyto výjimečné jedince ztvárňují neméně výjimeční herci (zde Rickman a Mos Def, jindy Geoffrey Rush, Kenneth Branagh či Liev Schreiber). Režiséři těchto filmů příliš neexperimentují a věnují veškeré soustředění působivému příběhu. Těmi, kdo dělají historii ve filmu Něco, co stvořil Bůh (název odvozen od "božsky" přesných stehů používaných při operaci srdce), jsou A. Blalock a V. Thomas - bílý lékař a černý nevystudovaný lékařský asistent, jehož barva pleti je jedním ze dvou stěžejních motivů tohoto filmu. Tím druhým jsou jejich revoluční pokusy o operaci srdce, která je do té doby zapovězena jednak pro technickou nedokonalost a též pro lékařské pravidlo "nedotýkej se srdce". Vedle motivu rasové segregace (do filmu jsou vloženy dobové dokumentární záběry) akcentované skrze postavu trpěného i zavrhovaného Thomase a jeho bratra, jež si jako učitel vydělává méně než bílí kolegové, upoutá též vedlejší zápletka křesťanského odmítání operace srdce (Blalock: "Bůh chce to dítě zabít, já ne!"). Rasová otázka je podána výstižně, nejzajímavější je vztah obou lékařů - Blalock se nikdy neohlíží na Thomasovu barvu pleti, ale zároveň mu nezištně nabízí přivýdělek coby pinglovi na "bílých večírcích". Oba časové posuny jsou obohaceny o dobovou píseň, která doplňuje zmíněné dokumentární záběry. Rutinně režírovaný snímek upoutá odhodláním hlavních hrdinů (Blalock říká: "Tam, kde vy vidíte riziko, já vidím šanci!"), ale odradí tezovitým závěrem, v němž je zestárlý Thomas obdařen čestným doktorátem. "Zestárnutí" postavy (hrané jednatřicetiletým Defem) obnáší nasprejování vlasů a kníru šedou barvou a řadí se mezi nejhorší maskérské počiny na plátně (obrazovce). Na otázku, co by si měl divák z filmu odnést Alan Rickman odpověděl: "Měl by si říci, proč jsem o tomhle nevěděl dříve?'" A v dobře odvyprávěném příběhu o silných a historicky významných osobnostech skutečně leží největší síla tohoto filmu. Téměř výhradně televizní režisér Joseph Sargent (*1925) debutoval v roce 1959, pro televizi zpracoval mj. Pýchu a předsudek a natočil též zoufale zlé pokračování Čelistí (1987) či válečné drama MacArthur s Gregory Peckem v roli generála. ()

Reklama

Streeper 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála Alanových filmů, které jsem ještě neviděla, takže jsem ráda, že se na něj našel čas. Bylo zvláštní ho slyšet mluvit s americkým přízvukem, ale zvládl to na jedničku. Celkově i snímek se mi moc líbil, není to nic dokonalého, ale na klidné odpoledne je to fajn a člověk se dozví pár nových věcí. Herecky je to zahrané skvěle. ()

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Nádherný ľudský príbeh niekto by mohol tvrdiť, že sentimentálny, avšak práve schopnosť citu je na ľuďoch predsa tou najobdivuhodnejšou tak prečo máme problém ich vnímať aj pozitívne? Nie je to predsa preexponovaný romantický "doják", ale skutočný príbeh skutočných ľudí, ktorý napriek tomu, že to v živote nie vždy mali ľahké vždy uprednostnili životy iných pred tými vlastnými. V kategórii televíznych filmov vysoko nadštandardný a výborne stvárnený. U mňa je to päť hviezdičiek bez zaváhania. ()

Gary 

všechny recenze uživatele

Další úžasný film z produkce HBO. Kdo by to byl řekl, že právě Mos Def v hlavní roli dokáže hrát tak přirozeně a bez problémů sekundovat v obsazení charismatickému Alanu Rickmanovi, který tu jako vždy předvádí s vervou uvěřitelnou kreaci. Joseph Sargent natočil tenhle film ve svých takřka osmdesáti letech a není tam ani trošku závan nezvládnuté režie, jak už se to starším pánům režisérům někdy stává. Výprava je moc hezká, hudba sedí a někdy je film opravdu smutný. Neříkám, že se jedná o veledílo století, ale o velice slušný a vcelku poučný snímeček, který se pro mě pohybuje někde mezi 80 - 100 %. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (13)

  • Hopkinsova univerzita byla ve 40. letech 20. století přísně segregována a jedinými černými zaměstnanci byli údržbáři. Na své první procházce z laboratoře do Blalockovy kanceláře zastavil Thomas, černoch v bílém plášti, v nemocnici provoz. Aby Thomas neupoutával pozornost, mimo laboratoř procházel později nemocnicí zásadně v občanském oblečení. (Tonula)
  • Operace nakreslená Vivienem Thomasem na tabuli, tedy spojka mezi plicní tepnou (a. pulmonale) a podklíční tepnou (a. subclavia), nese jméno po Dr. Blalockovi a Dr. Taussigové. (VMa)
  • Na rozdíl od filmu Thomas Hopkinsovu universitu nikdy neopustil, i když o tom v roce 1947 silně uvažoval. Jeho plat byl nedůstojně malý, a tak chtěl odejít zpět do Nashvillu, aby tam pracoval ve stavebnictví a zabezpečil svou rodinu. Poté, co mu správní rada na žádost Dr. Blalocka zdvojnásobila plat, své rozhodnutí změnil. (Tonula)

Reklama

Reklama