Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Hrubeš a Mareš došli na půl cesty se zřejmě dobrým úmyslem --- bez podivně nedotažených postav (rejža a jeho asistentka, prostitutka), trendy hlášek "ty jsi kokot, ne ty jsi kokot", které měly zřejmě zlidovět, s lépe dotaženou pointou, bez vykrádání Spalovače mrtvol, Vesničky mé střediskové, a podobných záležitostí, bez krajčova předkusu, bez celebrit, bez toho všeho by Hrubeš a Mareš došli o mnoho dál. Možná časem zkusím i Hrubeš a Mareš reloaded, brzo to ovšem nebude. PS: nenechte se zmýlit tradičně skeptickým komentářem, film opravdu nakonec stojí za shlédnutí, některé scény jsou velmi zajímavé, o to víc ale zamrzí všechny ty chyby a nedodělky...6/10 (22.08.2009)

Hodnotit tenhle film je docela těžké. Pokud přistoupíte na specifický humor, smějete se po celou dobu, což je u komedie skvělé. Na druhou stranu ale chcete také vnímat děj, který je ovšem kapku překombinovaný. Morávek si vzal trošku větší sousto, než se mu podařilo sníst. Dokázal natočit skvělou karikaturu některých úkazů v současné české společnosti, ale nedokázal udržet tempo a dějovou strukturu. Film od skvělého začátku pomalounku stagnuje a konec už není tak povedený. Začíná opakovat vlastní vtipy a jak se říká, opakovaný vtip přestává být vtipem. Snímek se také neubránil poměrně rozšířenému nešvaru české kinematografie posledních let - "hláškování"... Ale měli bychom autory taky trochu chválit. Zcela netradičním způsobem opsal a zkarikoval vlastnosti, ke kterým mají Češi sklony, a fenomény, které hýbou Českem těchto dnů - zvrácený obdiv k normalizačnímu popu (Hanka Zagorová), arogance (revizor Hrubeš), snaha všechno nějak zahrát do autu (nákup v supermarketu), pozérství (Hrubešův zájem o buddhismus), hloupý symbolismus (Hrubešova kubánská vlajka a portréty Che Guevary), konzumní šílenství (možnost vyhrát zájez do Bulharska), pitomé reality show...atd...atd... Sousto je to veliké. Morávek si s tím už sice nějak poradil - poměrně slušně, ale plynulosti a lehkosti Nudy v Brně už nedosáhl. *** (07.07.2006)

Bum! Morávek spadl z mého tvůrčího Olympu na tvrdou zem a celý ten pád nebyl ani vůbec pěkný. Hruběš a Mareš jest zářným exponátem do muzea "nezvládnutých ambicí". Po fantastické Nudě si tvůrčí skupina kolem Morávka (svůj štáb příliš očividně nemění) ukousla projekt, na který jednoduše neměla. Zatímco v jeho debutu byl skoro každý prvek ošpendlen originálním a až hračičkovským nápadem, tak zde se gejzír invence očividně zasekl anebo jednoduše začal recyklovat, to s čím přišli před několika lety. Scénáristická křeč přimontovaná k póze z laciného sekáče jednoduše nemohla fungovat. Mnohem raději uvítám film, co se drží při zemi a nebojí se to přiznat, než film, co by chtěl lítat v oblacích a staví kolem sebe papundeklové Potěmkinovy vesnice. Díky tomuto filmu začínám nabývat pocitu, že některé snímky o ničem vážně vznikají pouze z nedostatku nápadů. Bylo mi opravdu líto, že Krajčo tolik protrpěl kvůli tak špatnému filmu. Morávek si ukousl moc velkého sousta a doslova se jím udávil. Jeho další film začínám očekávat přece jen s větší skepsí. (31.10.2007)

Budaře mám rád, je to univerzál na vše a Krajča coby frontmana Kryštofa také. Prvních dvacet minut této komedie je celkem slušných, bohužel pak už tomu trochu dochází dech, jako by si tvůrci nevěděli rady co dál... Zatímco Nuda v Brně byla skvělou záležitostí se silným příběhem svázaným řadou jednotlivých osudů, zde se příběh točí jen kolem Hrubeše a Mareše... nějak mi tam chybělo něco víc. Možná by snímku prospěla kratší stopáž, takhle to už ke konci lehce nudilo, i když se člověk občas musel usmát... * * * (27.03.2012)

Haleluja! Máme v Česku nového filmového režiséra mezinárodních kvalit! Zatímco se v Nudě v Brně Morávek ještě s filmem učil a ve stylu se oc nevzdaloval Nové vlně z 60. let, v Hrubešovi a Marešovi už vypráví příběh zcela svým originálním způsobem. Není to v žádném případě odpočinkový film. Za "používání mozku" v kinosále je ale divák odměněn velkolepým koncertem náznaků a symbolů. Divadelní řeč, kterou Morávek tak ovládá, vstupuje jeho prostřednictvím zcela nenásilně na filmové plátno. Režisér dokázal, že lze oboje úspěšně zkombinovat. (17.10.2005)