Reklama

Reklama

Videodrom

  • Kanada Videodrome (více)
Trailer

Ústřední postavou příběhu je Max Renn, bezskrupulózní ředitel kontroverzního televizního kanálu 83, který nabízí vše od lehké erotiky po brutální násilí. Při hledání nového námětu do vysílání Max narazí na pirátskou nahrávku, jejíž název zní Videodrom. Přímočará syrová násilnost pořadu Maxe fascinuje do té míry, že navzdory varováním začne pátrat po jeho původu a tvůrcích. Vydává se tak na cestu, která jej zavede do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky a postupně se propadá do světa, v němž realitu nahrazují čím dál tím děsivější a divočejší vize... Torontský rodák David Cronenberg, který dnes patří k žijícím klasikům nejen žánrového filmu, na sebe poprvé výrazněji upozornil ve druhé polovině 70. let, kdy v rychlém sledu natočil snímky Shivers (1975), Rabid (1977), Brood (1979) a především Scanners (1981) s proslulou scénou explodující lidské hlavy. V těchto filmech ustanovil svůj charakteristický autorský rukopis a etabloval se jako tvůrce silně tělesných hororů, které se nevyhýbají šokujícím násilným výjevům, jejichž prostřednictvím se vyjadřují k údělu moderního člověka, potýkajícího se s prudkým vývojem technologií a přírodních či lékařských věd. Pomyslným vrcholem rané fáze Cronenbergovy tvorby je právě Videodrom, v němž už v roce 1983 dokázal předznamenat, jak se může virtuální realita prolnout se skutečností až do té míry, že člověka doslova pozře. Film je zajímavý také tím, že v jedné z hlavních rolí se zde objevuje Deborah Harryová, známější jako Debbie Harry, frontmanka novovlné kapely Blondie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (219)

EdaS 

všechny recenze uživatele

Typický Cronenberg v nejlepší formě (a jeho oblíbená témata - transformace, manipulace, odcizení) - rozhodně to není film pro každého, ale jednou za čas si dát něco silně nekonvenčního rozhodně neuškodí. Poprvé mě tenhle snímek vyděsil kdysi v začátcích vysílání Novy a v souvislosti s jeho tématem mi to teď příjde jako úsměvné. Řekl bych, že dnes by to tahle televize nevysílala. Tak bacha, ať se vám nestane to, co hlavnímu hrdinovi! :o) ()

Othello 

všechny recenze uživatele

SPOJERY: Dost možná se pletu, ale Videodrome podle mě nemá klasickou mindfuckovou strukturu s pointou na konci. Vlákna reality a disreality zde nejsou zákeřně proplétaná, jak je zvykem, nýbrž jsou spojena, ačkoli netvoří jedno výsledné. Ve finále (a to může být taky chyba na mé straně) je Videodrome nerozluštitelný, avšak je to režijní zájem. Protože stejně jako je hlavní hrdina přesvědčen o hranici mezi televizním světem a skutečným, takovou má divák představu o syžetu filmu, jehož řekněme určitá pravidla již zná a považuje je za neochvějná. Ten je však zde natolik atypický (už jenom uspořádání scén je fakt úchylný), že se tak sledující dostává do stejné smyčky jako hlavní postava. Ta je s divákem naprosto spřízněna - jakmile je přesvědčena o halucinacích, divák je také. Divák neví o nic více ani nemá prostor uvažovat jinak než hlavní postava, která se na konci zastřelí (hned dvakrát pro jistotu).. to pak není divu, že z projekce odejdete s festovním bordelem v hlavě. EDIT: pravidla dění na obrazovce známe stejně jako hlavní postava pravidla naší reality. Přijímáme ji cokoli si pustíme. Pokud začne být dění surreálné, máme tendence to vysvětlovat. U Videodrome si tímhle nepomůžeme. Surreálnost je v tomhle filmu nikoli prvek zcizovací, ale semknuvší. Skrze ni jsou uskutečněny zásadní rozhodnutí a zvraty. Tedy vítězství nového postupu ("Long live to new flesh") nad klasickým ("death to Videodrome"). Evoluce i ve vaší televizi -) ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

K některým filmům musí člověk zkrátka dozrát. Když jsem před lety Videodrom sledoval, nevěděl jsem si s ním rady, provokovala mě jeho sexuální agresivita a fakticky jsem ho emočně zavrhnul. Mezitím jsem se stačil seznámit s následnou Cronenbergovou tvorbou, mám na mysli především eXistenZ, který mě naopak nadchl a který je logickým vyústěním Cronenbergových úvah o směřování společnosti. Když jsem se k Videodromu vrátil, neváhal jsem mu přidat 2 hvězdičky, což je u mě jev nevídaný. Režisér při natáčení vyšel především z intelektuálních polemik o negativním vlivu televize na lidskou psychiku. Intelektuálové televiznímu vysílání vyčítali především nedemokratičnost, tedy fakt, že televizní obsah divák jen konzumuje a nechá se otravovat a manipulovat škvárem, když by si zajisté při možnosti volby vybral něco hodnotného. Kdyby tak věděli, kam se vývoj za pár desítek let posune a že si intelektuálové zas tak moc nepomůžou. Zároveň v téže době byla hodně aktuální sexuální revoluce a nejrůznější formy fetišismu a sexuálních praktik se propíraly od A do Z. No a do třetice tu máme Cronenbergův trvalý zájem o biotechnologie a bioetiku. Smícháno dohromady, vznikl provokativní temný Videodrom. Je fakt, že Cronenberg později pracoval s většími rozpočty a i to řemeslo se u něj ještě vypilovalo, ale ani tak neodolám a naservíruju mu 4 hvězdičky a 70 % celkového dojmu. ()

petero 

všechny recenze uživatele

Toto už je klasický Cronenberg so všetkým čo od neho čakám (aj dobrým aj zlým), neistotou čo sa vlastne deje, zobrazením pomätenosti a naturálne nechutnými a na tú dobu jednoduchými ale pôsobivými scénami vkladania mechanizmu do ľudského tela (čo ma dostalo aj teraz) a jeho kombinácia. Špecialitka vo forme vybuchnutého TV prijímača s vychrstnutými ľudskými pozostatkami a s peknou záverečnou scénou ku koncu s rozkladajúcim sa človekom na javisku. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Film násilný a detailní, ale současně zbytečně křehký a povrchní, aplikující základní Cronenbergovská klišé na svou samu o sobě zajímavou a schématicky bohatou myšlenku. Ve své době možná silně nadčasový fyzický horor díky přímému zobrazování tabuizovaných výjevů a jejich symbolicky destruktivních účinků na lidskou psychiku, dnes už poměrně zastaralá prezentace osmdesátkového žánrového hypu s nulovým dopadem na lehce otrlejšího diváka, jejíž nečitelné dění sice stále neztrácí na působivosti, ale nevyužitý potenciál halucinogenního a těžce depresivního námětu je cítit čím dál znatelněji... ()

Galerie (82)

Zajímavosti (14)

  • Příjmení Briana O´Bliviona vychází z Marshalla McLuhana, univerzitního profesora, u něhož Cronenberg studoval. (Pavlínka9)
  • Andy Warhol nazval film "Mechanickým pomerančem osmdesátých let". (hot_spot)
  • Film má natočené tri alternatívne konce. Koniec použitý vo filme bol nápad Jamesa Woodsa (Max Renn).
    (misterz)

Reklama

Reklama