Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trojice povídek o lesbických párech, jenž se odehrávají v jednom domě po 3 generace. Snímek volně navazuje na film Kdyby zdi mohly mluvit (1996), který znázornil problémy žen. Režie: Jane Anderson (první snímek z roku 1961), Martha Coolidge (druhý snímek z roku 1972), Anne Heche (třetí snímek z roku 2000). (ČSFD)

Recenze (30)

lillien 

všechny recenze uživatele

Televizní triptych s lesbickou tématikou, který neurazí ani nenadchne. První příběh - starosvětské a důstojné. Druhý příběh ve mně zanechal zvláštní pocity. Chloe Sevigny jako lesbická mužatka byla tak neskutečně vilná, až se ve mně všechno naštětilo, nahusilo a naježilo. Ačkoli se nepovažuji za homofoba, najednou ze mě promluvila heterosexualita. Jak se mi jinak pěkné ženské líbí, tak tady se mě zmocnil fyzicky až nepříjemný pocit při pouhém sledování erotické scény s Chloe. Což je důkaz toho, že to jako herečka výborně zvládla. Její mužská esence mě až vyděsila, navlečte i pěknou ženskou do nátělníku, košile a kravaty a je tu rázem hermafrodit. V Chlapci nepláčou to mělo být naopak, strčila by Hilary Swank do kapsy. Její mužský projev byl mnohem výraznější a přirozenější , navzdory jejím vyloženě ženským rysům. Bez třetího příběhu bych se klidně obešla, moderní, ambiciozní L pár s afektovanou Sharon Stone si vyrábí potomka. Jestli mi opravdu něco nesedí, tak závod s ovulací, vajíčky , bazální teplotou a spermatem v hlavní roli. Jako námět na bláznivou komedii ano, ale tohle byla křeč o ničem. ()

Herriotka9 

všechny recenze uživatele

Snad nejlepší TV film, který jsem zatím viděla. Nápad spojit tři odlišné příběhy (i když už ne zcela originální) jedním domem je fakt skvělý. Stejně tak, jako zpracování tématu lesbických vztahů v průběhu 20. století. První příběh - odehrávající se v 60. letech, je smutný a bezútěšný, ale svým způsobem krásný. Dokazuje, že láska přemůže všechno, ať už nenávist, posměch nebo odsouzení. Druhý příběh, který se odehrává pouze o jedno desetiletí později, už nese podstatně pozitivnější nádech. Skupina 'heterofobních' feminazi je tu už naštěstí spíš k smíchu, než aby se z nich bořil svět (jako v povídce první). Třetí (a podle mě i nejhezčí) povídka se odehrává v roce 2000, v době, kdy už lesbičky nejsou žádným kontroverzním tématem (možná jen pro pár zabedněnců) a příběh tak může být o to šťastnější a může se více zaměřit na vztah jako takový. V tomhle případě spíš na možnost lesbických párů vychovávat děti (což by ve dvou předchozích příbězích bylo něco naprosto nemyslitelného). Vtipné a roztomilé zpracování vážného tématu. První povídka ****, druhá *** a třetí *****, za poslední příběh ale dávám celkových pět ;) ()

Reklama

Wendy 

všechny recenze uživatele

Skvělý snímek, který dokážu plně ocenit až po druhém shlédnutí - a zvyšuji na pět hvězdiček. Pod nenápadným povrchem televizního filmu se skrývá vyjímečné povídkové zobrazení lesbických žen ve třech různých časových obdobích s celkem vysokou výpovědní hodnotou. Charakter vyprávění pak zcela logicky (vzhledem k vývoji LGBT hnutí a změně klimatu vůbec) vede přes bezútěšný nádech prvního příběhu, přes pozitivní příběh druhý až k téměř bezstarostné, komediálně laděné povídce třetí. * * * 1. povídka (1961) - podoba genderu a rodiny je jasně vymezena a homosexualita pro svět "neexistuje"; pokud ano, budí pohoršení. Doslova celoživotní partnerský vztah se raději nazývá přátelství a v pánském oblečení se chodí na karneval. 2. povídka (1972) - hippies a feminismus udělaly své, přesto se ještě nenosí být feministkou a mít co dočinění s lesbami nebo být (femme) lesbou a mít co dočinení s těmi, co si tak trochu pletou gender. Tato povídka se mi z různých důvodů líbila asi nejvíce. 3. povídka (2000) - Are you gay? It's okay! Tedy, skoro, protože výběr spermatu může být trochu složitý, zvlášť když sama žádné nevlastníte. Rozhodně nejmilejší a nejvtipnější část. * * * A na závěr musím říct, že mě moc potěšila přítomnost známých i neznámých herců, které jsem už měla možnost vidět v jiných seriálech a filmech, jmenovitě Elizabeth Perkins, Michelle Williams, Chloë Sevigny, George Newbern i Sharon Stone a Ellen DeGeneres. ()

Arsenal83 odpad!

všechny recenze uživatele

Tak ako jednotka bola feministicky o potratoch, tak dvojka je o lesbách. Lebo to sú známky modernej ženskosti. Príbeh číslo tri s degenerovanou DeGeneres a Stoneovou je absolútnym výsmechom do role muža. Normálne otvorene povedia, že muž je len na semeno a nech sa ďalej nestará, lebo je nula. Dokonca pani Stoneová uvažuje, že aké odporné je to, že vôbec potrebujeme muža a jeho spermie na oplodnenie. A celkovo ten nápad: Dvaja buzeranti ste, ale dáte nám lesbám semienko a my budeme mať dieťa a vy dajte ruky od toho preč. Čistý obchod storočia. Buzik + lesba = dieťa dvoch lesieb. Potom sa to už vyvinie trocha inak, ale celý ten dojem z toho je jednoznačne žalúdkovo-výplachový. ()

src 

všechny recenze uživatele

Zajimavy povidkovy film s lesbickym nametem. Bohuzel kvalita jednotlivych povidek (zasazene postupne do let 1961, 1972 a 2000) ma kllesajici tendenci, i kdyz i ta posledni je nadprumerna. Jako celek se film nevyrovna tem nejlepsim v "zanru" (jako byl Fucking Amal nebo Boys Don't Cry), ale i tak doporucuji shlednout. Uz kvuli famoznimu vykonu Vanessy Redgrave. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo v amerických městech Hollywood, Los Angeles, Pasadena a Torrance. (Terva)
  • Keď Jane Anderson uvidela výkon Vanessy Redgraveovej v scéne bez slov, kde plače a dieťa na ňu pozerá, režisérka bol tak ohromená surovými emóciami, ktoré Redgrave prejavila, že po prestrihnutí musela opustiť scénu, aby sa nadýchla vzduchu. (Arsenal83)

Reklama

Reklama