Kdyby zdi mohly mluvit 2

Krutý příběh z roku 1961, nespravedlivá historka roku 1972 a senzačně pozitivní záležitost ze žhavé současnosti. To je lesbický triptych Kdyby zdi mohly mluvit 2, alébrž nejen lesbický hit, který rozhodně neuškodí vidět nikomu. Naopak měl by ho vidět každý, ať už fandové nebo odpůrci. Tomuhle říkám open mind. (10.08.2010)

Film ma v prvom rade zaujal obsadenim, potom temou a konceptom. A nesklamalo nic z toho. Prvy pribeh bol kruty vo svojom predstierani. Ze sa nechcu drzat za ruky cestou domov z kina. Ze si domov nebudovali tych 30 rokov spolu. Ze nespali v jednej posteli. A Vanessa Redgrave podala naozaj uzasny vykon, ako zena, ktora je spolocnostou nutena predstierat, ze sa jej prave nerozpadol cely zivot pod rukami. (06.11.2014)

Zajimavy povidkovy film s lesbickym nametem. Bohuzel kvalita jednotlivych povidek (zasazene postupne do let 1961, 1972 a 2000) ma kllesajici tendenci, i kdyz i ta posledni je nadprumerna. Jako celek se film nevyrovna tem nejlepsim v "zanru" (jako byl Fucking Amal nebo Boys Don't Cry), ale i tak doporucuji shlednout. Uz kvuli famoznimu vykonu Vanessy Redgrave. (17.03.2003)

Snad nejlepší TV film, který jsem zatím viděla. Nápad spojit tři odlišné příběhy (i když už ne zcela originální) jedním domem je fakt skvělý. Stejně tak, jako zpracování tématu lesbických vztahů v průběhu 20. století. První příběh - odehrávající se v 60. letech, je smutný a bezútěšný, ale svým způsobem krásný. Dokazuje, že láska přemůže všechno, ať už nenávist, posměch nebo odsouzení. Druhý příběh, který se odehrává pouze o jedno desetiletí později, už nese podstatně pozitivnější nádech. Skupina 'heterofobních' feminazi je tu už naštěstí spíš k smíchu, než aby se z nich bořil svět (jako v povídce první). Třetí (a podle mě i nejhezčí) povídka se odehrává v roce 2000, v době, kdy už lesbičky nejsou žádným kontroverzním tématem (možná jen pro pár zabedněnců) a příběh tak může být o to šťastnější a může se více zaměřit na vztah jako takový. V tomhle případě spíš na možnost lesbických párů vychovávat děti (což by ve dvou předchozích příbězích bylo něco naprosto nemyslitelného). Vtipné a roztomilé zpracování vážného tématu. První povídka ****, druhá *** a třetí *****, za poslední příběh ale dávám celkových pět ;) (22.02.2015)

Skvělý snímek, který dokážu plně ocenit až po druhém shlédnutí - a zvyšuji na pět hvězdiček. Pod nenápadným povrchem televizního filmu se skrývá vyjímečné povídkové zobrazení lesbických žen ve třech různých časových obdobích s celkem vysokou výpovědní hodnotou. Charakter vyprávění pak zcela logicky (vzhledem k vývoji LGBT hnutí a změně klimatu vůbec) vede přes bezútěšný nádech prvního příběhu, přes pozitivní příběh druhý až k téměř bezstarostné, komediálně laděné povídce třetí. * * * 1. povídka (1961) - podoba genderu a rodiny je jasně vymezena a homosexualita pro svět "neexistuje"; pokud ano, budí pohoršení. Doslova celoživotní partnerský vztah se raději nazývá přátelství a v pánském oblečení se chodí na karneval. 2. povídka (1972) - hippies a feminismus udělaly své, přesto se ještě nenosí být feministkou a mít co dočinění s lesbami nebo být (femme) lesbou a mít co dočinení s těmi, co si tak trochu pletou gender. Tato povídka se mi z různých důvodů líbila asi nejvíce. 3. povídka (2000) - Are you gay? It's okay! Tedy, skoro, protože výběr spermatu může být trochu složitý, zvlášť když sama žádné nevlastníte. Rozhodně nejmilejší a nejvtipnější část. * * * A na závěr musím říct, že mě moc potěšila přítomnost známých i neznámých herců, které jsem už měla možnost vidět v jiných seriálech a filmech, jmenovitě Elizabeth Perkins, Michelle Williams, Chloë Sevigny, George Newbern i Sharon Stone a Ellen DeGeneres. (02.01.2009)