Zkoušky z dospělosti

Nijak zajímavé, nijak vtipné, ale spíše takové unylé příběhy studentů, kteří se chovají jako z ideologické příručky. Kromě úvodní písničky příběhově o ničem, vztah Bartošové a Navrátila poněkud neuvěřitelný, stejně jako vztah syna a otce (Navrátil a Menšík). ale díky scénám s Menšíkem alespoň něco nadprůměrného. (17.08.2014)

Nevýrazný, příšerně ozvučený seriál (hudba přebíjí slovo a dialogům v exteriérech není vůbec rozumět) s děsivou úvodní znělkou, kterou jsem ani jednou nezvládla doposlouchat do konce. Ale na druhou stranu je to také celkem koukatelné a dle mého nejcharismatičtější český herec Jiří Bartoška je tady přesně ve věku, ve kterém bych ho jako dárek pod vánočním stromečkem rozhodně neodmítla. (20.04.2011)

Me tyhly bolsevicky blbosti pritahujou jako magnet, byt uz velmi dlouho ziju venku,ale oprad mam nejak nutkani tohle hledat a dobrovolne se na to divat, proco to delam? Je to nejaky druh fetise nebo stihomam? Neco tak desnyho , strasnyho se silenou hudbou a jeste horsimy herecky vykony snad predci uz jen Okres na Severu a Jakub sklar,ale ja si stejne nedam pokoj a budu se na to divat dal, jak pisu je to jako magnet, komunismus me timhle doslova poznamenal. Nechapu jak na neco takovyho mohl kyvout treba pan Mensik. A perlicka na zaver z posledniho sesteho dilu, Petr (Jan Censky) tak jsem vam prisel rict, ze me to vsechno mrzi a chtel bych se omluvit hlavne tady Mirkovi,ale ted uz musim jit, protoze se necejtim dobre (po bourace na babete), na to vstane Mirek (Antonin Navratil) a na odchazejiciho Censkyho zavola, Petre, a jak se cejtis? Tohle ze sebe patrne vytalcil scenar ista nekde s novinama po ranu na velky. (30.04.2020)

Socialistický seriál, při jehož sledování se mi vždycky ztopoří aura a všechny čakry. Něco tak trapného a blbého jsem snad ještě neviděl. Čenský hraje závodně tenis za Tělovýchovnou Jednotu Transporta Chrudim a je na to jaksepatří pyšný, zajišťuje mu to obdiv u vrstevnic. Poznámka na okraj: fajnšmekři na filmovou trapnost jistě ocení, že při tenisovém zápase byl Čečenský dablován kaskadérem, zblízka záběr na něj, jak se připravuje na podání a pak záběry zeshora na hru, kde zády ke kameře hraje tenisový kaskadér v Čenského teplákové bundě, musíte uznat, že je to mazané. Co tu máme dál - někdo tu jako argument na podporu tohoto veledíla zmiňoval pěkné Krbové prsa, to ano, ale vždy s nevkusně zařízlou podprdou a navíc to byla taková divná svazácká lama. Antonín Navrátil se své role pitomce Žaluda s fixací na dalekohled zhostil na výbornou, líbilo se mi třeba, jak balil třídní krasavici a to tím způsobem, že jí pozval na procházku po rozkopaném městě a zatímco skákali ve výkopech, tak se jí snažil zalichotit řečmi o tom, že podle něj je Chrudim daleko lepší než Chomutov, odkud se sem přistěhoval. Pak je tu ještě třídní básnířka hnusná jak prdel, avantgardní pizda, rebelující, přehrávající, mizerně zahraná (nemůže například normálně sníst zmrzlinu, musí jí bagrovat jak neandrtálec), Pešek Juřička, holka s jebákem “Pani profesorko, já jsem se vás jenom na něco chtěla zeptat, proč vy jste taková… taková… (jaká?)…já ani nevim jak bych to řekla, prostě… taková hrozně správná?“, Vránová + Teplý => rodina v hmotné nouzi („já jsem dokonce byla prodat i krev, jenomže oni teď za ní dávaj bonboniéru.“), pod obrazem soudruha prezidenta Gustáva Husáka soudružka učitelka Balzerová rozdá maturitní otázky:“…dvě žákyně píší téma číslo čtyři, to je ‚brigádnická činnost členů SSM na naší škole‘...“, Trojan senior v instalatérském plášti v přestrojení za primáře.... ÁÁÁÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ (vyju). Ovšem soundtrack, ten je velmi pěkný: K maturitě fůra starostí, miluji tě křičím radostí, mozek znova vnímat přestává, kantorova slůvka laskavá ou, ou, ou. Flinta v žitě, průšvih konečná, miluji tě vzpoura zbytečná. U všech všady, znám ty rady vážení, o tom co se v mládí naučíš. Spím jak špalek dál jsem dalek zmoudření, jež se mění v úctu k papučím. A tak zvon,zvon,zvon, zvon posledního zvonění, přeci zvon zvon, zvon, zvon v tuto chvíli pramení. K maturitě léty dotlačen, miluji tě,píšu do mračen. Žralok v botě, víno nakyslé, o životě vím už taky své ou,ou,ou. V naivitě džín či ve froté, miluji tě brácho živote, s kůží zdravou,projdu vřavou zkoušení, všechny o tom záhy přesvědčím, něčím budu navzdor trudům vážení, i když nevím stále ještě čím, i když nevím stále ještě čím. Ó jééé... (14.05.2012)

Dobový seriál pro mládež, který byl naivní už při svém prvním vysílání a dnes je to úsměvná záležitost, ale čistě z nostalgie dávám dvě hvězdičky. Celkový dojem: 30 %. Když nic jiného, tak tehdy nebylo ve zvyku natahovat seriálová dílka donekonečna, takže scénáristická impotence nevyplynula na povrch tak záhy. Z celého seriálu jsou asi nejhodnotnější dvě písničky rámující jednotlivé díly na začátku a na konci z díly socialistického hitmakera Ládi Štaidla. Utkvěly mi v paměti i po té neuvěřitelné době. (19.07.2008)