Reklama

Reklama

Nejlepší léta slečny Jean Brodieové

  • Velká Británie The Prime of Miss Jean Brodie

Obsahy(1)

Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

Aky 

všechny recenze uživatele

Na této extravagantní učitelce od počátku, přes všechny sympatie, k nimž její nekonvenční chování svádí, něco vadí. Teprve postupem času si člověk uvědomuje, že je to sobecká, bezcitná, do sebe zahleděná defektní osobnost, která není schopná sebereflexe, neboť základním rysem sobectví je právě to, že není schopno pohlédnout samo na sebe, protože si v takovémto výhledu samo vadí. Právě z těchto povahových rysů, které v různě velké míře máme všichni, se pak rodí a šíří fašismus, případně jakákoliv jiná stejně cynická představa a jednobarevné pravdě života. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Z hrdinky = učitelky se stává postupně antihrdinka. V konzervativní škole chce učit edukovaně - Já jsem hrnčíř a vy má pýcha. Formujete se.// Seďte v lavicích potichu a zůstaňte klidné. Jako Mona Lisa. Ředitelka nazývá děvčata slečny Brodierové „klikou“. V hlavní „hrdince“ se mísí romantické představy s fanatičností, která je spojena s obdivem fašistických vůdců. Oddanost Jean Brodierové nejlépe vystihuje její milenec – malíř: „Jsi učitelka, nebo vůdce?“ Zajímavé je, že herecky mi výkon Maggie Smith přišel divadelní, místy přehrávaný, ale ona tak teatrálně, jak označuje studentka Sandy (Pamela Franklinová), ztvárnila postavu. Závěrečný dialog mezi Sandy a Jean je působivý. Poprvé při konfrontaci s jinými nemá Jean navrch. Výborný střih (školní předměty – po tělocviku následuje šití), propracované charaktery postav, nadčasová myšlenka. Krásné záběry na Edinburg. ()

Reklama

Blofeld 

všechny recenze uživatele

U nás neprávem naprosto opomíjený snímek s vpravdě Oscarovým výkonem Maggie Smith se od ostatních pedagogických filmů liší: začíná v podstatě tam, kde většina z nich končí. Nekonvenční slečna Jean Brodieová (která je dle svého názoru v "nejlepších letech" - odtud název) si dávno získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, kde má dva milence: naivního, ale milého hudebkáře Lowthera (Gordon Jackson) a zkušeného cynického výtvarkáře (a malíře) Lloyda (Robert Stephens, který byl v době natáčení Maggieiným manželem). V podstatě jediný, s kým bojuje, je upjatá ředitelka. Na začátku filmu je nám Jean prezentována jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se nám odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky tak trochu využívá, je tu ještě jiná věc, poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lloyd, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky neinstruovala ve svém stylu. Je naprosto přesvědčená o vlastní pravdě a musí se naučit pár věcí... Tato synopse zdaleka nepostihuje celý film. NEJLEPŠÍ LÉTA SLEČNY jEAN BRODIEOVÉ je film mnohem komplexnější, řeší celou řadu témat života v meziválečném Edinburghu a na místní škole. A Maggie Smith tu podává mistrovský výkon, který si Oscara jednoznačně zasloužil. ()

Ferinka 

všechny recenze uživatele

Školní psycho aneb výchova dívek v Anglii. Postava Jean Brody byla nesympatická až za hrob a kostnatý až téměř prkenný vzhled Maggie Smith odpovídal naprosto charakteru postavy, i když byla ve filmu vykreslená jako pokroková a liberární dáma. Naopak moje zalíbení získala chytrá hlavička Sandy, která se měla stát pěšákem své ochránkyně, ale díky vlasnímu rozumu/nerozumu si šla svojí cestou a pak jí to natřela. Zajímavý film, ze kterého dýchá volnomyšlenkářství šedesátých let v kontrastu s noblesou let třicátých. ()

jhrasko 

všechny recenze uživatele

...pravda je, že ses vyspala s umělcem, ale zděsilo Tě vzbudit se vedle chlapa...proč musíte být vždycky tak teatrální ? jste tak příšerně směšná ženská...všechny moje žačky jsou creme de la creme...dejte mi děvče ve vnímavém věku a je moje na celý život...AKÁ JE ZANEDBATEĽNE TENKÁ HRANICA MEDZI OSOBITOSŤOU A TRÁPNOSŤOU, MISS JEAN BRODIE ! ()

Galerie (15)

Zajímavosti (4)

  • Na konci filmu, když Sandy (Pamela Franklin) odchází ze školy, jde kolem betonové lampy ze šedesátých let, ta se však v době, kdy se film odehrává, ještě nevyráběla. (ČSFD)
  • Celosvětová premiéra proběhla 24. února 1969 v Londýně. (ČSFD)

Reklama

Reklama