Noci s nepřítelem

Jeden ručník tak, druhý ručník taky tak...moment...ne tak ne, o milimetr jinak,...ano tak, marmeládičky vyrovnané dle barvičky, velikosti, etiketky i data spotřeby, ale pozor! jen správný počet, jak to má být. To vše v mém entlich perfektním domečku postaveném tak, jak to má být. A nijak jinak! Tak! A do toho wunderbar frau, tak, aby ona sem punktlich pasovat. Na milimetr přesně, aby ona mi dělat vše, jak JÁ jí nalajnovat v harmonogramu. Tak. A ona mi za to být vděčná. Jinak já, teda JÁ, ji zbít. Tak to má být. Tak. ...A zkusit si ta mrcha stěžovat, utíkat. To JÁ ji pak muset honit a dohonit. (11.10.2005)

Na thrillery mě moc neužije a zase tak často si je nepouštím, pročež mě vytýkaná klišé nerušila. Jasně, děj byl dost předvídatelný, nicméně vynahradil mi to jinak... 1) neotřelou postavou násilnického manžela s mírnou obsedantně kompulzivní poruchou, 2) osvobozující atmosférou jízdy autobusem kamkoli hrdinku napadne (podobnými snovými představami sama unikám občas z reálného života, byť pokojného), 3) úpravou domku (Lauřina radost z nově nabyté svobody a navrácená chuť do života, to vše se podařilo úžasně vyjádřit jen úklidem a lakováním nábytku - ano, rozhazování konzerv bylo možná už moc dramatické...) 4) Berliozem Komentář Jacindy dokonale vystihl mé pocity po prvním shlédnutí. (22.10.2012)

Mnoho ľudí považuje atmosféru a spracovanie látky domáceho násilia v tomto filme za podpriemerné. To môže ale iba človek, ktorý sa nestretol s domácim násilím v priamom kontakte. Ale ak ste vyrastali tak, že ste svoju mamu videli ráno krvavú a bez zubov len preto, že sa nejaký zamindrákovaný kokot ožral a následne žiarlil aj na vlastný tieň, dívate sa na to inak. Áno, dalo sa pritvrdiť a áno, nikto netvrdí, že je to tu based on true story. Muselo to proste spĺňať znaky hollywoodskeho psychologického thrilleru s dobrým koncom, ale násilie v akejkoľvek podobe nie je sranda. Ten strach s ktorým potom obeť vstáva a žije, už nezmizne. Ale opustiť ho, dokážu len skutočne silné ženy. Pred takými sa skláňam. Julia Roberts ma ako žena nikdy nepriťahovala, ale čo sa jej nedá uprieť, je jej herecký talent a prekrásne vlasy. Patrick Bergin zas nikdy do sveta herectva dieru neurobil, ale rola mu sadla a uveril som mu ju (to ako odporne pil vodu, to akože fuuuuj). Podľa mňa sa Joseph Ruben vyrovnal v zmysle pravidiel psycho thrillerov deväťdesiatok s celou situáciou dobre. Odrežíroval dobrých hercov v ťažkej téme s prístupnosťou tak 15+. Videl som film v priebehu dekád opakovane a ak naňho niekedy ešte narazím, nebude mi to vyslovene prekážať. Tentokrát som ho pozrel za účelom hodnotiť a komentovať. Bŕŕŕ to som ja, to som ja. (05.04.2024)

Z dnešního pohledu je to už nejspíš jen ryze průměrná devadesátková záležitost, kterou ovšem v mých očích povyšuje velmi povedený ústřední hudební motiv (a slušný soundtrack), a také fakt, že Sleeping With The Enemy byl můj vůbec první film v životě, na který jsem se vypravil sám do kina. I proto, že mladičká Julia Roberts byla můj první hollywoodský crush, na plakátě k tomuhle filmu jí to ve vaně děsně sluší ;) Takže - hlavně z té z nostalgie - za 70 %. (22.08.2022)

Dala bych i víc, ale někdy mi přišlo, že to Patrick Bergin s těma vykulenýma očima lehce přehání, ač jako záporák opravdu exceluje. Film to špatný není - abych řekla pravdu, závěrečná lekačka mě docela slušně vyděsila (možná jsem strašpytel, ale vůbec mě to netíží).Jak už to tu bylo zmíněno, dabing je...prazvláštní. Zprvu jsem se až lekla, jak divně to znělo, ale nakonec jsem to nějak přešla a snímek si užila i tak. A hudba...hmm, hudba byla úžasná. (09.02.2012)