Etiketa

9 / 10 Vynikajúci spôsob, ako si osvojiť základy spoločenského chovania, navyše, veľmi pútavou formou, ktorá viac ako na poučkách a únavnom mentorovaní stavia na názorných ukážkach, trefných glosách a humorných scénkach. Televízna produkcia, ktorá má skutočne čo povedať, a radí sa tak medzi špičku v svojom obore. (25.11.2005)

Tento výukový seriál, ktorý by som doporučil pozrieť si každému človeku, má možno nečakanú chybu, je až príliš podrobný a rozsiahly. Síce opisuje pomerne široké spektrum tém, zišlo by sa pozmeniť formát - kratšie, 5 minútové rýchlovky by mu sedeli viacej. Naviac, skutočne praktických a vhodných pre bežného človeka je možno prvých 10 maximálne 15 dielov, ostatné je vhodné pozrieť si ich, ak vás skutočne zaujala etiketa. Myslím si, že 99,9% sledujúcich sa nikdy nedostane na audienciu k prezidentovi alebo japonskému cisárovi. Ale prečo nevedieť, ako sa správať v daných situáciách, že? Nemôžem uprieť aj snahu tvorcov zatraktívniť jednotlivé scénky občasným maximálne suchým anglickým humorom, ale nie vždy sa podarí a občas sa iba trápne pousmejete. Nájde sa množstvo zaujímavých a poučných dielov, ale niektoré sú naopak úplne nadbytočné a nič neprinášajúce - napr. Sportovní diváci, Pešky i autem, Letadlem i autobusem či Kouření (tu sa začína čiastočne odzrkadľovať vek seriálu, v súčasnosti je to ešte prísnejšie...) (11.12.2016)

Konečně se ty lopaty u televize dozvědí, jaké bontony mají úspěšnější lidé. To je nápad za všechny prachy. To vypadá, že si tvůrci televizních zábav vždycky sepíšou, co tak asi lidi nejvíc zajímá, nějak to zprůměrují, zabalí to do vtipných scének a ejhle, je tu pořad. Kdyby alespoň podobně přemýšleli u ostatních pořadů, bylo by lépe. Kupodivu mě jako lopatu ten pořad docela bavil. (18.05.2012)

U nás doma se vždy používal výraz"Chovej se podle Jarkovského".Gut Jarkovský byl symbolem etikety minulého století a pan Špaček se stal takovým "Jarkovským" dnešní doby.Tento pořad by se měl zařadit jako povinné školní vyučování,vůbec by to nebylo na škodu.Pokud by se toto stalo povinnou součástí výuky,bylo by zajímavé zjišťovat,kolik dětí s tímto základním vybavením o chování, by bylo lepších,než mnozí dospělí.Podotýkám,že jako vyučovací předmět by to byla asi děsná psina.Kdo ví, možná by se slušnost a ohleduplnost používala ve větší míře než tomu tak je dnes a to mnohdy u lidí, u kterých by to mělo být jaksi samozřejmostí.Promítat toto v senátu,by mělo být povinné,alespoň jednou ročně. (28.06.2009)

Z pořadů tohoto zaměření jsem velice nadšený. Čas zařazení v 5:15hod (tím pádem i cílová skupina divactva) mne trochu mate. Flamendři, velcí bossové, politici a novináři, kteří se pohybují v prostředí, kde by se etiketa hodila, ještě spí, dítka, kterým by se v budoucnu mohla hodit, rovněž. Dělnictvo před nějakou dobou vyjelo dobývat obživu, ti se bez etikety nejspíš docela dobře obejdou (teambuilding či recepce pořádané zaměstnavatelem asi nehrozí). Napadají mne jen rentiéři, kteří ji nejspíš částečně ovládají a maminy připravující snídani pro dítka (Sama doma začne až za 45min). Kdo v tuto nekřesťanskou dobu vstává (leda muslimové k 1. modlitbě), je buď v bezvědomí, anebo nejspíš šel se psem... Zde mi nedá nevzpomenout na podobný pořad Moje přítelkyně Šimako, který režíroval a uváděl pan Karel (Antonín) Pech. Pravda z důvodu data vzniku a možná i kvůli problémům s výrobou a zařazením do vysílání, ve srovnání s Etiketou, vypadal poněkud komiksově, ale taková byla doba. Na druhou stranu „přítelkyni Šimako“ jsme jako děcka milovali. Nemohu, jistě v rozporu s jejich duchem, nekonstatovat, že naše populace podobné pořady potřebuje jako prase drbání a měla by je sledovat povinně, nejlépe v hlavním vysílacím čase. Bohužel, dívám se na ně jen jako pozorovatel, protože ony praktiky mi v mysli uváznou jen okrajově, ale ta touha osvojit si je tam každopádně je. (29.01.2016)