Keulraesik

Větší dávka rozpolcenosti = má další zkušenost s jihokorejskou kinematografií. Keullaeshik je na jedné straně relativně příjemný film, který nabízí několik milých a hravých romantických not, poměrně zdařilou hlavní zápletku i sympatické, leč herecky spíše průměrné herce, ale nedá se říci, že by se té neustále úsměvy a slzami obdařené hře na city dalo v plné míře věřit. Pokud však nahlédneme na věci z roviny pohádkovější, nedá se vytýkat až tak příliš... 60% (26.10.2006)

Tak tenhle kousek byl na mne už malinko moc přesládlý, a z těch dvou dějových linií byla ta současná kapánek slabší, ovšem na druhé shlédnutí s odstupem 2 let stejně musím uznat, že je to fakt nádhernej film s překrásnou hudbou a Son Ye-jin je zde vysloveně k nakousnutí. Od scény u vlaku už jde o srdcervoucí doják, kapesníčky přijdou vhod. Ale najdou se samozřejmě i veselé scénky - např. s odběrem vzorku stolice... :-) (23.02.2015)

To bylo tak romantické, až to se mnou málem seklo. Myslím, že tady to Korejci opravdu trochu přehnali. Na romantické filmy mám obecně alergii, ale u asijských filmů to bylo prostě jiné. Začala jsem je systematicky vyhledávat a kupodivu se mi velmi líbily. Ale tento film mně trochu připomínal styl Rosamundy Pilcherové. Nicméně musím uznat, že byl film chvílema neuvěřitelně vtipný. (08.03.2010)

Východní červená knihovna obvykle nebývá podobná té západní, v tomhle případě, jak už název napovídá, ale jde o klasickou romanci a ta je asi všude stejná, a tak skalní fanynky hrdě vlastnící rudé knížky plné srdíček budou do mlaskotu svých roztoužených chlopní provolávat hesla Láska hory přenáší, Liebe macht frei , S láskou na věčné časy či Rosamunde Pilcher na Hrad ! Skalní fanoušci naopak mužně uroní virtuální slzu, zastřeně něco zamumlají o tom, že nemají slov a s ještě vlhkýma rukama ( od slz pochopitelně!) napíšou na chatu srdíčkový smajlík.. prostě klasika. (18.02.2013)

Jae-young Kwak navázal na to, co se mu povedlo již v My sassy girl a nemohl si k tomu pozvat nikoho lepšího nežje Ye-jin Son. Ta v obou rolích doslova exceluje a i přes poměrně delší stopáž drží diváka stále ve střehu. Až příště bude pršet, budu uvažovat, zda si vzít deštník... "Duha je branou do nebe. Když lidé zemřou, odcházejí od nás skrz ni..." (02.11.2006)