Westworld

Je to takový zvláštní, podivný film, který mě už ke konci přestal bavit, ale má to nápad. Je vidět, že Crichton uměl vymyslet dobrý příběh a zaujmout. To se mu vzít nemůže, stejně jako zajímavé vizuální a trikové provedení, které je místy skvělé. Jak ale říkám, jak to postupovalo,už jsem tomu moc nevěnoval pozornost. (18.11.2014)

Westworld je z části JURSKÝ PARK, z části BLADE RUNNER. Je to TERMINÁTOR ve futuristickém westernu. A hlavně je to film, který předběhl dobu o 10-15let. Skvělý nápad leč provedení pokulhává. Z potenciálního etického problému a osobního postoje hrdinů se dostáváme k lacinému honu za úchylnou a málo uvěřitelnou adrenalinovou zábavou. Ta když se vymkne kontrole, jsme v pevně zajetých kolejích klasického béčkového žánru. V kolejích ze kterých se už nedá sjet a dovedou nás k očekávatelnému konci. Stojí to za vidění, ale asi si to sotva někdy pustíte znovu. Pro mě největší plus celého filmu představuje Yul Brynner. Jeho vizáž Chrise je v kontextu zápletky opravdu mrazivá. Znovu potvrdil, že je pan herec. 60% (10.10.2016)

║Rozpočet $1,25milióna║Tržby USA $10,000,000║Tržby Celosvetovo $10,000,000║ Skvelý námet použitý v povrchnej réžii bez iskry. Michael Crichton mal asi vždy ostať len u písania a nie sa pokúšať preraziť ako režisér. Trestuhodne málo priestoru dostáva démonický "robot" Yul Brynner, ten mohol v konečnom výsledku viac vystužiť dej a nie byť prevažne nasadení len v poslednej tretine kde sa len uteká, uteká a uteká, až som pri tom zadriemal. Ústredné postavy hrané Richardom Benjaminom a Jamesom Brolinom sú ploche a pre dej skoro bezvýznamné, skôr zaujmú aké strasti prežívajú technici od robotov v laboratóriách. Toto by fakt chcelo poriadny remake od zručnejšieho režiséra. /55%/ (09.02.2010)

Westworld - svět ve kterém je dovoleno vše, za účelem odreagování se za nemalé peníze. Všichni, kteří tento svět obývají jsou roboti, jenž vypadají jako lidé a host si může vyzkoušet prakticky vše. Už ten nápad v sobě nese určité kouzlo a přitahuje diváky k tomuto světu (filmu). Vyrazte si s přáteli na dovolenou snů, do doby amerického Západu, kde si můžete postřílet pár kovbojů, popíjet whiskey na baru v salonu, porvat se se šerifem či sbalit lehkou holku. Dovolená snů v nejvychytanějším prostředí, kde se dbalo na každý detail. Na téměř každý detail. Jak už to tak bývá, někde se stane chyba a roboti přestanou poslouchat. Film je i přes své stáří kouzelný. Atmosféra, která vás pohltí od samého začátku, vás nepustí a donutí zírat na film a říkat si - jak tohle dopadne? James Brolin byl výborný a překvapilo mě, že se nedožil konce. Vsázel bych spíš na Richarda Benjamina. Ten se ale ve Westworldu rychle rozkoukal a choval se jako pravý kovboj. Hlavní hvězdou je ale pochopitelně Yul Brynner. I když nedostane tolik prostoru, tak vám utkví v paměti ze všech nejvíce. Jako robot je prostě dokonalý, nedovedu si zde představit kohokoliv jiného. V některých momentech mi dokonce připomínal Terminátora. Nevím, třeba se jím Robert Patrick nechal inspirovat. Závěrečná půlhodinka má opravdu grády a dojde i na pár lekaček. Takhle má vypadat sci-fi. (06.09.2010)

Je příliš snadné odsoudit Westworld kvůli zjevné režijní nezkušenosti Michaela Crichtona. Ano, mnohé scény jsou nesmyslně zdlouhavé, nedaří se mu efektivně provázat paralelní děje z westernového, renesančního a starořímského světa a iluze autenticity těchto umělých světů každou chvíli zakopne o nějaký formální nedostatek... Jsou to důvody, proč nejdu nad tři hvězdičky. Ale někde vespod té vnější neohrabanosti se možná skrývá cosi zajímavějšího, než jsou triky nebo přestřelky. Westworld se dá chápat i jako komentář k zániku žánrů Starého Hollywoodu a vyjádření stesku po jejich půvabné přímočarosti. Po tom, co představitelé Nového Hollywoodu odsoudili jako šablony a překonaná klišé, než se k nim o dekádu či dvě později všichni pokorně vrátili. Hrdinové filmu se jedou povyrazit právě tímto způsobem, protože paralelní realita filmových westernů, se všemi typizovanými budovami, krajinou a jasně definovanou hierarchií obyvatel, shodnou v každém filmu tohoto žánru, jim připadá důvěrně známá a bezpečná. Jako schéma, do něhož snadno zapadnou a budou se v něm cítit dobře, protože má svá pravidla, protože se jim zdá srozumitelnější a ovladatelnější, než je reálný svět a potažmo rozervaný Nový Hollywood. Takže tito živí lidé - návštěvníci - se paradoxně chovají jako roboti. Vyfasovaný klobouk s plíšky a pončo přimějí Jamese Brolina se sebevědomou samozřejmostí přijmout roli Clinta Eastwooda, obstarožní manželský pár oživuje svůj vyčerpaný vztah obřadně rytířskými námluvami, jaké zná z idealizovaných romanticko-historických filmů. Ale tak jako se vyčerpaly tradiční filmové žánry nebo jejich hvězdy, podléhají opotřebení i roboti a nastane zmatek. Kdo ví, možná to tak Michael Crichton nemyslel; ani nevím, zda svůj román nenapsal ještě v dobách, kdy filmům kralovali Cary Grant a spol. a jejich budoucí vrahové si teprve brousili nože. Ale je to přinejmenším jeden z možných výkladů. 60% (06.01.2011)