Celestinské proroctví

Instantní mystika, k níž scénář napsal nějaký podivný klon spisovatele Paula Coehla a scénáristy Jamese Camerona a jehož režie se ujal pravděpodobně tuze velký diletant. Pokud jste se k tomuto filmu dostali podobně náhodnou cestou jako já a pokud také uhádnete, co hlavní hrdina na začátku filmu dopíše na konec obrázku s vyobrazením evoluce, zadržte a dál raději už nesledujte - pokud nejste masochisti jako já... Bude to totiž už jen horší a horší a nad takovým přívalem "duchovna" si ukroutíte hlavu.... (06.05.2012)

Ta myšlenka a celově to, co se snaží ten film předat není špatné. Ale rozhodně na film se koukejte až potom, co si přečtete knihu "Celestýnské proroctví", protože jak to bývá, film bývá většinou jen oklešt+ný výcuc, pokud se snaží ztvárnit knihu. A tato kniha je spíše pocitová, než akční, takže točit podle ní film byla vážně chyba. (07.09.2008)

Podle proroctví se nic neděje bezdůvodně, všechno má svůj význam a hlubší smysl. Proroctví mluví také o schopnosti používat a uvědomovat si intiuci, která hraje v životě lidí velice důležitou roli. Jen si ji prostě nechceme připouštět. Obsahuje tajemství, které mění pohled na náš svět, v němž právě žijeme. Hlavní hrdina chce poznat opravdový smysl života. Vypraví se do Peru, aby nalezl záhadný Rokupis, který se snaží oficiální místa popírat a nepřipouštět si jeho existenci. Rukopis ukazuje jakou cestou se bude naše civilizace ubírat a kam budeme směřovat. (22.10.2008)

WTF... Možná to původně měl být takový příjemný duchovní film kombinující zenovou mystiku s raným křesťanstvím, ale co z toho vzniklo?! Děj nepřehledný až běda, nic nezachránil ani fakt, že spousta postav se chová tak, protože umí nahlížet do budoucnosti (berlička jak blázen). Tím úplně nejhorším není ani tak stupidní scénář, ale naprosto "do nebe volající" bláboly co vypouští z úst postavy. Tolik nesmyslných nicneříkajících unylých kliše, už jsem dlouho neslyšel. Hrůza, kterou snad ani zarytí kreacionisté nemůžou brát vážně. Jediné co se mi líbilo byly ty pěkné barvičky co hlavní postavy viděli, když se "sjížděli" na té své víře. 20% (24.07.2009)

Jeden z mála filmů které jsou vlastně poselstvím..Přátelé tady přeci nejde o nějaké dogmatické náboženství ale o nás samotné..O naše vztahy k vědění i o zkostnatělé chápání našeho žití..Žijeme v temnotě aniž by jsme si ji uvědomovali že to co každý den musíme vykonat je vlastně vězení..V tom je tento film jako jeden z mála vyjimečný... (25.01.2015)