Xiang zuo zou xiang you zou

Je to dosť dobrá romantická komédia od Johnnieho To. Má veľmi dobrý príbeh o dvojici mladých ľudí, veľmi schopnom hustlistovi, ktorý si ale len ťažko hľadá dobrú prácu a prekladateľke kníh, ktorí žijú hneď vedľa seba, ale napriek tomu o tom ani nevedia. No keď sa predsa len stretnú, zamilujú sa do seba a navyše si uvedomia, že mali k sebe blízko už v detstve, no nie sú si súdení a tak sa ich cesty znovu rozídu a nevedia sa skontaktovať. Ale ani jeden z nich sa nehodlá len tak vzdať a aj napriek tomu, že obaja majú nových nápadníkov urobia všetko preto, aby boli zase a definitívne spolu. Spracovanie sa mi páči, určite musím pochváliť tento výborný a minimálne v rámci žánru aj originálny nápad, ktorý dodá filmu výrazne na zaujímavosti, ale tým klady rozhodne nekončia. Obe hlavné postavy si ma získali hneď na začiatku a síce očakávane nemajú moc spoločných scén, aby si ma mohol získať aj ten ich vzťah, ale s tým nemám problém, aj sami o sebe sú dostatočne zaujímavé a svoje scény si s ľahkosťou utiahnu aj sami. Dlhší čas je to príjemne hravé a nápadité, chválim veľmi príjemnú časť z minulosti, rovnako aj nápad s dvojicou nápadníkov, hlavne tá roznášačka jedla ma dosť bavila a poteší plno výborných momentov, napríklad scéna s fotkami. V poslednej tretine už síce cítiť, že to nič nové neponúkne a film už funguje skôr zo zotrvačnosti, pričom to finále mi už prišlo zbytočne prehnané, ocenil by som skôr niečo prirodzenejšie, ale ani toto nie je zlé a dopozerať sa to určite dá. Sadlo mi to aj žánrovo, výborný fantasy nápad, plno dobrých vtipných momentov, ale aj tá romantika. Herecké obsadenie je na tom dobre, tradične výborný Takeshi Kaneshiro, príjemná Gigi Leung a z vedľajších postáv už majú väčší priestor len roznášačka jedla a doktor, ale aj oni ma bavili. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, Johnny To zvláda výborne snáď všetky žánre, ideálna vizuálna stránka, pričom mi sadol aj výber prostredí, výborná atmosféra a nápadité prevedenie, tu nemám problém. Takže jedine tá posledná tretina mohla byť trochu lepšia, ale celkovo sa mi to dosť páčilo, záujímavá romantická komédia s výborným nápadom a množstvom ďalších kladov. 75% (30.07.2014)

Jako zasloužilý cynik, který v sobě tentokrát našel i mikroskopickou stopu romantika, jsem si užil škodolibé scénáristické cvičení na téma míjení houslisty, v mládí hrdě na hrudi nosícího číslo 763092, a básnířky, jejíž školní uniformu zdobilo číslo 784533. Pobavil jsem se přitom a vlastně jsem nakonec i doufal, že se jednou bude Osud svíjet smíchy v křečích na zemi tak důkladně, že dá dvěma zbloudilým duším šanci na vzájemný pohled do očí. Jsem zkrátka přející člověk, který nerad sleduje utrápené pohledy hrdinů na ploše větší než 90% délky filmu. (04.05.2012)

Johnnie To umí zabodovat i na romantickém poli a zinscenovat okamžiky, kdy se citlivý člověk prostě neudrží a začne bulet jako želva. Dojemný příběh o tom, že osudová láska může být mrcha a dva mladí lidé, co se mají strašně rádi a touží po sobě, se neustále míjejí, ačkoliv jsou si ve skutečnosti pořád nablízku. Finále bylo drtivé, moje slzné kanálky dostaly zabrat a málem jsem zapomněl na to, že jsem se předtím rozčiloval nad typicky hongkongským excentrickým projevem nucených partnerů našich hrdinů, které se hodí především do taškařic se Stephenem Chowem, a ne do pěkné romantiky. Ale následnými minutami sis to u mě, Johnny, bez problémů vyžehlil. (08.01.2008)

„Oba jsou přesvědčeni, že je prudká vlna pocitů svázala dohromady. Jistota je tak krásná, ale nejistota je ještě krásnější ... Náhoda si s nimi hrála. Nechtěla se ještě změnit v jejich osud. Přiblížila je, oddálila je, stoupla si jim do cesty a s tichým smíchem uskočila na stranu.“ Prostě krása, která mi vyrazila dech... (23.12.2009)

Po docela hektické sobotě ideální film na zklidnění a krásné usínání (po něm, ne při něm ;^) ). Na rozdíl od jiných jsem neměla pocit protahování scén. Možná, kdyby šlo o dvouhodinové dílo, tak by mi to také začalo vadit. Ale při téhle stopáži to byl přesně tak pomalý a poetický film s krásným zakončením, jak to mám ráda. Prostě a jednoduše: Pohlazení na dobrou noc. (22.10.2016)