Prozacový národ

Film jako takový není dokonalý a má své mouchy. Ale je to podle skutečné události, tak beru, že to nebude o přehnaných nečekaných zvratech, ale spíš o myšlenkách hlavní hrdinky a tom, co během depresí a terapie prožívala. A to tam bylo vykresleno poměrně pěkně. Čtyři hvězdy ale dávám hlavně za ty herecké výkony. Christina i Jessica byly výborné. Už jen kvůli nim stojí za to se na Prozac Nation podívat. (17.07.2014)

Prozac Nation...United States of Depresion. Zajímavá studie depresemi trpící dívky (skvěle zahraná Christinou Ricci). Původní autobiografická kniha by mohla být ještě lepší, ale i bez její znalosti musím říct, že převedení na plátno (vlastně jen na televizní obrazovky, film se překvapivě nikdy nedostal do kin) se vcelku povedlo, včetně vyprávění hlavní hrdinky na pozadí děje, které je typicky knižní, ale v dobrém poměru k samotnému příběhu. Taková chuťovka, která stojí za namáhávé vypátrání... (20.07.2008)

Jedného rána sa prebudíš a bojíš sa, že budeš žiť... alebo Vitajte v Spojených štátoch depresívnych! Jeden z tých filmov na zamyslenie o tom aký obrovský dosah na ľudské správanie a každodenný život majú antidepresíva. Nech si vraví kto chce čo chce, v konečnom dôsledku sú to tak či tak drogy. Ale teraz k príbehu, ktorý bol zameraný najmä na Lizzie - ambicióznu a šikovnú novinárku, ktorá sa topí pomaly ale isto v depresiách. Spočiatku ma ten príbeh úplne pohltil, no potom sa dej zasekol v rovnakej fáze a razom ustál, skôr sa to sústredilo na vývoj charakteru a správania hlavných postáv. Škoda, že dej nebol o čosi výraznejší a miestami sa vyvíjal dosť nepochopiteľne. Najlepšie z celého filmu však boli Lizziene vnútorné monológy, ktoré akoby sprevádzali jej životné situácie. (06.10.2013)

Jeden z případů, kdy rozdíl mezi působivostí knižní předlohy a následné filmové adaptace je pro mě příliš velký, než abych dokázal výrazněji ocenit těch několik kladů, které film přece jen nabízí. Protože tam, kde kniha působí jako sugestivní ponor do narušené psychiky depresí postiženého jedince, tam se film ztrácí pod nánosem rádobypůsobivého vizuálního pozlátka, přehnaných emociálních výlevů a patetických proslovů všech zůčastněných. Zatímco v knize působí vývoj jednotlivých postav přirozeně a dává děsivý smysl, tak ve filmu se postavy mění v prapodivných skocích a jejich chování tak následně postrádá logiku. V knize motiv Prozacu a jeho následků na jedince patří k hlavním tématům, naopak film se o něj pouze otře v závěru s v podstatě kladným (!!!) vyzněním a tím zcela ignoruje kritický tón předlohy. A na závěr, tam kde kniha svým vylíčením deprese děsí a fascinuje zároveň, tam film pouze nudí a ničím nevybočuje z rámce podobných děl. Slabší 2*. (09.07.2012)

Film sám o sobě mě nebavil. Tvůrci to sice "zkusili" tím, že hned na začátku Christinu komplet vysvlíkli, ale to zabralo jen na chvíli. Koukat se hodinu a půl na káču, která by potřebovala rozsekat zadek vrbovým proutkem a pak prohnat kopřivama, není žádnej rajc. Biggse moc nemusím, tím spíš že ho dabuje Filip Švarc, a Michelle Williams ještě v roce 2001 nebyla sexy, to je až teď. Lucie Vondráčková je sice dobrá, ale sama českou verzi nevytrhne. "Borcem" na konec je duo Pavel Šroubek (překlad) a Veronika Veselá (dialogy), kteří v dabingu zotročili anglické "It's getting kind of late" na nesmyslné "začíná být pozdě" místo českého "připozdívá se" anebo ještě i synchronizovaně přijatelného "už je dost pozdě". Hanba! (14.01.2012)