Občanská výchova

Občianska výchova je podľa mňa prototypom antifestivalového filmu. Ona divákovi totiž všetky svoje myšlienky vtĺka takým razantným spôsobom do hlavy, že niet už nad čím premýšlať, alebo nachádzať vo filme ešte niečo pod povrchom, resp. medzi riadkami. No a art by mal byť práve o nedopovedanosti, o hľadaní metafor a alegórií. Spomínam to kvôli dodatku distribútora o reakcii na film v Cannes, asi sa jednalo o projekciu pre základné školy. Zaujímavejším sa film stáva prechodom do trilerového žánru, lenže bohužiaľ nie napínavosťou, ale odfajkávaním si všetkých možných klišé únosových filmov. Weingartner určite videl množstvo holywoodskej komercie a tak presne vie, kedy čo použiť. Je to síce negatívum filmu, lenže aspoň sa bolo po citovom vydieraní prvej tretiny na čom baviť a čas začal ubiehať rýchlejšie. Otázne je, či by nebolo vhodnejšie ako hlavnú postavu napísať zajatca, ktorého dilemy a radosť z dočasného návratu do idealistickej mladosti mi pripadali zaujímavejšie, ako hádky a milostné pletky naivného trojlístka. To je potom kontroverzný aj záver, kde by som privítal viac optimistickejšie vyznenie, ale je to vec pohľadu a nehádam sa, že niektorí ľudia sa po "zmene" už k vlastnej prirodzenosti nevrátia. Občianska výchova je naivne natočený film, plný žánrových klišé (nesmie chýbať samozrejme ani to, že ak sa do veci zapojí žena, všetko sa pokazí), lenže vďaka solídnemu tempu a remeselnej zručnosti režiséra nenudí a ja by som ho nazval akýmsi pseudoart quilty pleasure. (16.08.2013)

Stockholmský syndrom v perníkové chaloupce? Kdyby měl Weingartner víc nadlhelu, mohla by být jeho "výchova" zajímavou ukázkou, kterak se odpor "čtvrté generace" totálně vyprázdnil do telenovelového kýče: Baaderovo "fucking and shooting are the same" transponované do "chtěla bych žít divoce a nespoutaně". Bohužel, formální neohrabanost, dějová schématičnost a tendenční utvrzování společenských stereotypů finální revoluční gesto (managerova hra na ideové spříznění a neoblomnost novopečené trojky) přes svůj cynismus vyznívá naprázdno. (07.03.2013)

"Tučné roky skončili..." Dvojica radikálnejších mladíkov, ktorých vzorom boli i teroristi RAF sa snažili ísť na pracháčov psychologicky. Ich peniaze nepotrebujú. Stačí sa vlámať do domu, prehádzať nábytok, vzácnu vázu strčiť do záchodu, hifi vežu do chladničky, gaučovku hodiť do bazénu-fantázii sa medze nekladú. Snažia sa vyvolať v ich hlavách malý chaos a pocit, že za každým rohom ich niekto sleduje a šepká: "Máš veľa peňazí, máš veľa peňazí..." No a o čom by bol film, keby sa im to raz nevymklo z rúk, že? Film často núti zamyslieť sa, na druhej strane aj ten kto vyhlasuje, že nepotrebuje peniaze, musí jesť i platiť nájom. A na túto stranu mince sa režisér neunúval zamerať, no nevadí. Film je pomerne napínavý, hlavne v kľúčovom momente v jednom slušne vybavenom dome. Únos pracháča bolo asi najlepšie možné riešenie, ale podľa mňa vo filme dosť času zabral ich spoločný pobyt na horskej chate. Nemci však stále dokazujú, že filmy robiť vedia. A nemusia doň ani vraziť veľa peňazí, veľa peňazí...80%. (09.09.2013)

Naprosto diletantsky natočená, ideově závadná báchorka s totálně pitomými postavami a ještě pitomějšími dialogy. Žvásty o revoluci, aniž je jasné, jakou tu revoluci vlastně chtějí udělat, boj proti systému, horním deseti procentům a soucit s čínskými dělníky. Toto je matrix. To jsou lidé vážně tak hloupí? Za poslední roky mě nic tolik nevytočilo. (18.03.2010)

Peter a Jan po nocích lezou do vil zbohatlíků a všechno jim tam přestěhujou. Nic ale neseberou a nechaj tam vzkaz "Die fetten Jahre sind vorbei" nebo "Sie haben zu viel Geld". Chtějí tak docílit toho, že se zbohatlíci najednou nebudou cejtit tak jistě. Jan se pak zabouchne do holky od Petera a ukáže jí, co po nocích dělaj. To skončí průserem, páč se majitel vily, kterej je zároveň člověk kterýmu Jule musí splatit 94500 Euro, vrátí domů a tak ho náš trojlístek unese někam do Rakouska. Tam po pár dnech přestane jít o únos jako takovej a zbohatlík to bere spíš jako dovolenou v přírodě a vyslechne si názory našich tří anarchistů. Peter se ještě dozví o vztahu Jule a Jana a veme to na můj vkus až moc dobře. Po návratu dostane Jule papír kde se píše, že nemusí splácet tu výše zmiňovanou škodu. Zbohatlíci jsou ale všichni stejní, takže už druhej den u trojice komando...ta už tam ale není a na steně je papírek se nápisem "Někteří lidé se nikdy nezmění". Oni jsou už kdesi ve střední Americe...a tady mi vrtá hlavou, kde na to vzali a jak se tam tak rychle dostali. Ten bohatej tam sice má loď, ale peníze neměli... Nicméně, v něčem jsem s anarchistama souhlasil, v něčem naopak zase ne. Bohatej pán měl taky dobrý i špatný argumenty. Ale nějak nevim kde ta trojice brala na všechno prachy, když makala jenom holka a ta co měla dala na pokutu. I tak si žili víc než dobře a měli hulení za nemalý prachy. No, to asi vědí jenom levicově zaměřený Áčka. Mně se ten film líbil a zároveň jsem si po delší době znova uvědomil, že jsem napůl Němec a že některý věci se na světě fakt dějou...třeba že v Indii děti šijou boty. (12.04.2009)