Addamsova rodina

Kdo někdy měl nebo stále má v sobě svého vnitřního "gotha", ten si bude pomlaskávat blahem. Koncept to není nijak nový, vždyť Addamsovi existovali v době vzniku tohoto filmu již téměř půl století. Nicméně kromě vynikajícího castingu v čele s u mnoha lidí childhood crush (včetně mě) Christinou Ricci je zapotřebí zmínit i hudbu a kulisy a celkový set design, který věrně napodobuje předlohu. (27.04.2018)

Addamsova rodina je kultová komediálna záležitosť týkajúca sa hororov. Tento film bol celkom zábavný svojím čiernym humorom, jeho atmosféra je nezabudnuteľná. Samotný príbeh mi však celkom nesedel, mohlo to byť tajuplnejšie, nemám rád podozrievanie a rozpaky niekde, kde sa mám smiať. Každopádne však pohodový film. (05.05.2013)

Otázka zní, dá se vůbec nějaké filmová rodina milovat více? Když neberu v potaz kultovní Simpsonovy (kteří dostáli mnohem více prostoru, tím pádem jejich oblíbenost v mých očích strmě stoupala), tak musím říct, že ne. Tvůrci totiž do této famílie nacpali tolik černého humoru (podotýkám vtipného, kvalitního), že se ostatní vtipálci hrající se stejnou kartou mohou jít zahrabat. Nepamatuji si totiž na žádný film (seriál), který by se spádem výše zmíněných černohumorných fórků Addam. rodině vyrovnal. 80% (22.09.2012)

Láska na první pohled, která se mi nikdy neomrzí - hodně ujetá černá komedie o hodně bizarní a makabrózní rodince. Být dítě, moc bych chtěl být jejím členem, vyprostit se z té svírající, dusivé a šedivé všednosti a normálnosti... Anjelica Huston, Raúl Juliá a nezletilá Christina Ricci jsou zlatý trojůhelník ze vší té spousty více nebo méně praštěných a fantaskních postav. Hlavně Wednesday (Ricci) - její výraz je rozkošný a její scénky i hlášky jsou naprosto úžasné, všechny. Už jen kvůli ní a kvůli její geniální postavičce smrtelně vážné a nekrofilní holčičky, bych musel dát bez zaváhání plný počet. (23.01.2014)

Z Čech není k Addamsově rodině zájmově ani věcně tak daleko. Idea dobráckých strašidel víceméně normálního rázu s vlastní rodinou, lidskou podobou, svébytnými zálibami jejích členů, které tak šokují jednorozměrovou konformitu, je v podstatě hrabalovsky pábitelská. Zejména v prvních epizodách má seriál pozoruhodnou úroveň a přímo hýří skutečnou invencí. Revoluce v pojetí strašidelného žánru je dokonána - někdo sbírá housky, jiný se s úspěchem věnuje bílé magii (EDUDANT A FRANCIMOR propukají v bouřlivý potlesk). Co zůstává přesto i nadto, to je geniální smysl pro humor, pro poientaci klíčových scén, skvělý výběr herců bez výjimky s úspěchem balancujících na hranicích vážného a absurdního i ironicky podávaného nadpřirozena. V některých částech jakoby se jinak svébytní Addamsovi blíží zcela realistické duchařině starší české komedie KAM ČERT NEMŮŽE se svůdnou Mefistofelou tehdy mladičké Jany Hlaváčové. Anglosaská suchost podávaného humoru je ovšem původní i ve svých parodických nebo parodizujících zahroceních. Tento druh humoru zaručeně působí bez ohledu na to, vyvolá-li smích. Posiluje, nabízí tolik potřebný nadhled nad balast všedních dnů svých stále oddaných diváků. Koná přepotřebnou misi. Pro všechny, kdo chtějí a jsou na to připraveni, bez rozdílu stejně. (23.04.2008)