Tajemství Viléma Storitze

"Neviditelná žena? To bych moc rád viděl." Baví mě občas narazit na nějaký ten neznámý film a pak se ptát proč vlastně upadl v zapomnění. Ať již je to ztracený klenot nebo ne, věci by ze světa mizet neměly. Čímž se dostáváme k tématu. Vedle H. G. Wellse napsal příběh o neviditelnosti i jeho starší žánrový souputník, sám velký Jules Verne. Oproti anglickému pojetí v tom francouzském nesmí chybět romantické motivy, přesto je příběh poměrně ponurý až trochu hororový a nechybí ani určité zamyšlení nad možnými důsledky neviditelnosti a to jak pro lidskou společnost tak pro psychiku jedince. Znal jsem jeho zpracování v podobě rozhlasové hry, až nedávno jsem zjistil, že existuje i filmové zpracování, a to dokonce z naší vlasti. Z dnešního hlediska je možná málo akční (to neznamená nudný), mně se však líbilo sledovat starou Prahu (kam byl oproti předloze přenesen děj z Uher, což s ohledem na některé reálie ve filmu nedává úplně smysl, na druhou stranu právě ta stará Praha hodně pomáhá atmosféře) a herce v dobových rolích. A i když nelze nevidět určitou naivitu příběhu, tak myšlenka plynoucí ze závěru, že příroda nakonec dokáže věci vyřešit přirozeně (a co má být přirozenějšího než mateřství) je silná. Ještě poznámka k té akčnosti. Na to, že jde o televizní film z roku 1967, tak trikaři zaslouží maximální uznání za šermířskou scénu s neviditelným protivníkem, myslím že dnes by bez pomoci počítačů už jen málokdo něco podobného dokázal. Závěr: ten film rozhodně nezaslouží zapomnění. P. S. V 60. byl Matuška opravdu všude :) Film k vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=SNSbHJwBrLc (03.07.2022)

Myslela jsem, že znám od Verna všechno co napsal. Vilém Storitz mi unikl. Výborné téma (ostatně jako vždy), poněkud zdlouhavěji natočeno. Typově mi herci neuchvátili k tomu působili dost prkenně. Ale jedná se o TV film v roce 1967 tak co bych chtěla za akci a celé se to odehrává v Praze. Takže lepší *** (20.01.2014)

Solidně atmosférický film, zajímavý od začátku do mírně nastavovaného konce. Kromě jiného obsahuje fantastickou trikovou scénu šermu neviditelného muže s viditelným. Přemístění děje z (románového) maďarského městečka Ragz do Prahy snímku prospělo, protože naše stověžatá matička je pro podobné příběhy jako stvořená. Škoda, že filmaři nenapravili nedomyšlený nedostatek Verneovy předlohy, kdy lidé po vypití zneviditelňujícího nápoje zmizí i s šaty. (12.06.2012)

Francouzská televize hlavně v 60.a 70.letech točila jednu adaptaci Julese Vernea za druhou, a tato je pro českého diváka rozhodně nejzajímavější. Filmový děj se totiž odehrává v Praze, a pozorný divák jistě pozná hned několik známých míst, oprýskaných a sešlých - např. trojský zámeček, Ungelt či interiéry Sv.Mikuláše na Malé straně. Film se i přes celkem velké využití exteriérových lokací a občas dynamickou kameru nezbavil nádechu statické televizní inscenace. Francouzi z Vernea neberou akci jako Američané, ani dětské okouzlení jako Zeman - točí ho civilně, až stroze. To je při takřka dvouhodinové stopáži docela náročná podívaná. Jako nejzapomenutější česká verneovka si však pozornost zaslouží. (14.03.2014)

Jednu * v hodnocení nutno připsat na konto nostalgie, ale vůbec to není, s ohledem na to, že jde o "lacinou" televizní produkci, špatná adaptace jednoho z méně známých Vernových románů. Popravdě řečeno, je lepší než ten román (a není to jen tím, že přesouvá děj z Uher do Prahy). Při dávném sledování tohoto dílka (na famózním TV přístroji Mánes) jsem se dost bál, ale i nyní se mi líbí ta mysteriózní atmosféra. Pěkné pokoukáníčko na deštivé nedělní odopledne. (05.04.2010)