Naprosto osvětleno

Scénář: Liev Schreiber .. Elijah Frodo Wood si zcela logicky vybírá různorodé a nyní nenápadné role. Jeho židovský sběratel a cestovatel za minulostí své rodiny je ovšem tak nenápadný, že pokud se děj odehrával v trabantu a kolem cesty v něm, což je více než polovina filmu, byl zcela zastíněn a až na třetí koleji. Samotný úvod filmu je sled více či méně jímavých obrazů, pro diváka zatím postrádajících jakýkoliv smysl a působících bizardně, křečovitě a nevtipně, byť měl být efekt jistě opačný. Zhruba po půl hodině je konečně nastíněno, o co se bude jednat a kam hlavní postava míří. Ve druhé polovině je nefunkční humor zcela odstaven a snímek dostává dramatičtější nádech a konečně nějaký (přesto mělký) rozměr. Na vytáhnutí z podprůměru to ovšem už nestačilo, iluminace bylo hlavně ze začátku zbytečně málo.. 45%. (30.03.2006)

pri dobrych knihach a ich dobrych filmovych prepisoch je az zarazajuce zistit, ako malo narocny slovensky ci cesky cinefil cita. hadky okolo pana prstenov ci nocnej hliadky su neustavajuce, ale malokedy sa stane, zeby som si vsimol diskusie okolo inych dobrych filmov natocenych podla dobrych (ci niekedy vynijakunjucich knih). Vsetko je osvetlene je trocha zdlhavy fiim, ale treba podotknut, ze sa mu podarilo vcitit do predlohy a podat ju - sice inac, ved ide o film a nie knihu, o iny druh umenia - ale predsa asi tak nejako, ako to J S Foer myslel, ved si vo filme struhol aj vedlajsiu ulohu. Slovna bravura alexovho argotu z predlohy sice nie je vyvazena vizualnou bravurou filmu, skor je tlmene a az modne profi svetelno studiova, ale ono to vlastne nevadi. tak ako korejsky dongmagkol narabal podobne s veselym svetlom, podobne osvetleny je aj tu sarkasticko nevesely pribeh jedneho putovania, ktore, napodiv, opat vyvolal jeden prsten, tentoraz umyselne, strateny nedaleko malej rieky nikede v ukrajine. uz len cakat, nakolko sa ukrajincom nebude pacit americke spracovanie ukrajinskosti a natacanie v cechach. :) (20.02.2006)

Na jednej strane zábavne pitoreskné (na čele s frontmanom Gogol Bordello Eugenom Hutzom), na druhej strane unikátna emotívna výpoveď o zločinoch (nielen) druhej svetovej vojny. Výnimočnosť filmu je to, že ukazuje obraz vtedajšej nálady v spoločnosti v nám blízkych a skoro totožných podmienkach. Dedina ako Tračimbrod bola na Slovensku, či v Česku nejedna a Židia boli v skoro každej dedine. A na čo sa mnohí snažia zabudnúť: nenávisť k Židom neprišla s Nemcami, tá tu bola už predtým... (08.07.2010)

70% Sám se svému hodnocení divím, ale že by Ohře tekla na Ukrajině a veletržní palác v Praze byl kopií či originál Oděsského a Lvovského nádraží? Jak je taky ta Ukrajina na Lounsku ale úrodná, což pak ten chmel že? A co pak teprv ta dřina dělat vrtný průzkum na bývalém žateckém vojenském letišti ... Ale co já do toho budu šťourat, Lievu Schreiberovi se v Čechách líbí (viz. Rise of Evil), mně se tady líbí taky a tenhle film se mi líbil taky.... a to mi stačí... :-)) P.S. Taky Vám Frodo tady připadal v těch brýlých jak pulec? Mně jo... :-) (01.06.2006)

Stejnojmenný román mám už pár měsíců ve své knihovně, ale zatím jsem se k němu bohužel, jak je u mě obvyklé, nedostal, takže nemůžu porovnat předlohu s filmovou verzí. Přesto nebo možná proto mě snímek dostal a nezvyklá kombinace žánrů, kde film postupně přechází od úsměvné road movie k vážnému dramatu, v tomhle případě výborně fungovala. Dění na plátně podkresluje hudba, která je variací na židovský klezmer. Židovský mladík z dobře situované americké rodiny pátrá po kořenech svého rodu na Ukrajině a postupně odkrývá temné tajemství zániku velké židovské osady v době 2. světové války. Ty emočně vypjatější scény mě přivedly téměř k slzám, což je u mě známka toho, že ve filmu nezněly falešné tóny a laciný sentiment, ale skutečné city. Na snímku je znát, že Liev Schreiber se ve filmové branži pohybuje dlouho a i když nemá režijní zkušenosti, aspoň ve filmovém světě ne, hodně toho odkoukal a má talent. Elijah Wood je spolehlivý a talentovaný herec, který hlavní roli v pohodě utáhne a český divák může být navíc spokojený s přítomností některých vedlejších postav hraných českými herci a může poznat české reálie, protože tenhle kousek byl natáčený u nás. Pátá hvězdička unikla jen těsně, když např. nechápu, jak mohl zakladatel americké větve odcestovat z okupované Ukrajiny do USA v březnu 1942 nebo proč ukrajinská pamětnice nikdy až do pozdních 90. let nevstoupila do automobilu. Párkrát to zkrátka ve scénáři a dialozích trošku zaskřípe a taky je znát, že to natáčeli Američani neznalí východoevropské mentality. Majitel cestovní kanceláře by těžko vozil své americké klienty rozhrkaným trabantíkem po perfektních dálnicích. Tady je značka vozu znakem příslušnosti k určité společenské vrstvě a bohatství, takže by to bylo spíš naopak. Celkový dojem: 85 %. (18.04.2011)