Kumo no mukó, jakusoku no bašo

První opravdový celovečerní anime film Makoto Shinkaie nese všechny jeho režisérské a scénaristické poznávací znaky. Opět je tématem přátelství, láska a zdánlivě nepřekonatelná vzdálenost mezi nimi. Trošku mi vadila větší délka filmu, ale čert to vem, když je tak mistrovsky natočený. Tímto se Kumo no Mukou, Yakusoku no Basho stává mým druhým nejoblíbenějším filmem od tohoto úžasného režiséra. 9/10 (29.10.2007)

Je fajn, keď niečo pekne vyzerá. Je ale ešte lepšie keď je pekná forma aj adekvátne podporená obsahom. A tomu tak podľa mňa v Beyond the Clouds nie je. Príbeh je zaujímavý, tempo typicky japonsky pomalé, čo mne osobne vôbec neprekáža. Čo ma ale vie vytočiť je keď film nastoluje otázky a potom na ne neponúka odpovede (aj keď existujú výnimky alla Lynch). V Beyond the clouds bolo jednoducho príliš veľa vecí nevysvetlených (prečo začala vojna, prečo vežu postavili, aký bol jej účel, prečo vzniklo puto medzi vežou a Sayuri, prečo mali postavy sny so sebou navzájom atď, atď) aby som nad tým vedel prižmúriť oko. 7,5/10. (05.02.2009)

Beyond the Clouds, The Place Promised in Our Early Days je dalším dílkem japonského všeuměla jménem Makoto Shinkai, který je známý tím, že své filmy (do té doby krátké) dělá skoro sám. Toto je jeho první celovečerák (a má délku cca 90 minut, ne 70). Odehrává se v budoucnosti v Japonsku, které je rozděleno na část severní, patřící k Union, a jižní, která je pod vlivem USA a UN. Na severu na ostrově Ezo (dříve Hokkaido) se tyčí obrovská věž (lze ji vidět až z Tokia), jejíž princip a funkci se jižní strana snaží odhalit. Kromě toho tato věž láká dva chlapce (Hiroki, Takuya) a jednu dívku (Sayuri) - moc rádi by se k ní podívali na vlastnoručně sestrojeném letadlu. Ovšem jednoho dne Sayuri záhadně zmizí a cesty chlapců se rozejdou. Avšak za tři roky... ____ Už u Hoshi no Koe - Voice of a Distant Star jsem si o Makoto Shinkaiovi udělal pár postřehů: rád kombinuje romantiku a sci-fi. Je to tak trochu kýčař, v obou se docela často vyskytuje efektní, avšak bezúčelná hra barev, světel a stínů (často se opakující scéna, kdy mezi hlavami dvou lidí zapadá slunce). I hudba je taková sentimentální, mírně podbízívá. Prostě bych spíš uvítal, kdyby se zaměřil trochu více na obsah, promyslel pozadí příběhu, funkčnost celého principu věže... (o obojím bych se rád dozvěděl více). ___ Ale i tak to je moc krásný zážitek. Lepší 4* (17.04.2005)

Pribeh ktory svojim dejom a vizualnou aj hudobnou strankou pripomina sen. Za pomoci jemnej atmosfery sa odvija pribeh, ktoreho posolstvo a vyznam sa da pochopit hadam len emociami. A tak to ma byt. Pre to mam anime tak rad. Pre to nevysvetlene, co sa ma dotkne hlboko v nutri. Nie mnoho neazijskych filmov v sebe ukriva podobne caro. Dokazem si vybavit azda len Fontanu a Pan's Labirinth a o to viac si tieto filmy vazim. Pribehu dodava neobicajne tajomno zahadna veza, ktora je symbolom a voditkom celeho filmu. Symbol niecoho, co nedokazeme nikdy tak celkom ovladnut a pochopit, nieco co nas stale pritahuje, nieco co nam v konecnom dosledku pomoze pochopit samych seba. Uff....jednoducho lepsie raz vidiet ako sto krat pocut. Extraordinary (9/10) (21.05.2007)

Veľmi dlho som sa k tomuto premáhal. Šinkai ma ale zaujal svojimi krátkymi filmami a hlavne nádhernou animáciou. Preto som sa rozhodol, že si ho napozerám celého. Jeho prvý celovečerný film je obrazovou meditáciou o snoch, vojne, láske, kamarátstve a spomienkach. Aj napriek lineárnosti je skôr umeleckejší ako väčšina anime. Najviac sa mi žiada porovnať s Ghost in the Shell aj keď aj to porovnanie je zavádzajúce. Makoto Šinkai je totiž špecifickým tvorcom hrajúcim sa s atmosférou a s rôznymi aspektmi lásky - jej hľadania a jej priebehu. Tenmon zase raz stvoril melodickú a atmosféru dotvárajúcu hudbu, ktorá sa k príbehu nesmierne hodila. No a celkovo je film pútavý a zaujímavý. Síce si treba na neho chvíľu zvykať, pretože ako som už spomínal nie je to žiadna Akira alebo Black note, ale dokáže pohladiť na duši a to je podľa mňa dostačujúce. Ak teda máte radi pomalé filmy. (04.05.2014)