Slečna Rajka

Sice Václav Voska jako židovský lichvář Konforti vypadá více jako Žid polský (pokrývky hlavy v Sarajavě vypadaly jinak), nikoliv sefardský (včetně přízvuku - pouze v jednom momentu, kdy zazní ladino, v inscenaci zjednodušeně označeným za španělštinu, jsme blízko realitě), přesto jde o inscenaci zajímavou, v níž mimo jiné bluesový Michal Prokop zní ve zpěvu skoro jak pravověrný Balkanec. (08.03.2013)

Sarajevo před světovou válkou, jak o něm zpívá Nohavica, a pak i během ní, akorát v případě televizní inscenace omezené na interiéry. A balkánskou atmosféru tu svým zpěvem dotváří pro změnu Michal Prokop. Kde končí snaha o zadostiučinění a společenské uznání a začíná podřizování všeho zisku za každou cenu? Kde končí snaha udržet v těžkých dobách obchod a nedostat se do problémů a kde začíná kolaborace a končí lidskost? Dobrá studie vývoje slečny Rajky Radakovičové, které tyhle hranice nikdo neoznačil, a lidí z jejího okolí. (23.08.2019)

Skvostné jsou už sarajevské reálie těsně před vypuknutím druhé světové války, o nichž zřetelně autoři věděli mnohem více, než bývá obvyklé. Minimální náklady vytvořily uvěřitelně výtečnou atmosféru doby i prostředí. Korunou celé inscenace je výkon Václava Vosky coby lichvářského, ale přitom milosrdného, žida. (11.07.2009)

Skvostné drama na to, že jde o pouhou televizní studiovou inscenaci. Místy malinkou zdlouhavé. Gabriela Vránová předvedla svůj dokonalý herecký koncert. Netušila jsem, že dokáže hrát v nejrůznějších polohách a proplouvat jimi jako by se nechumelilo. Já jsem ji měla bohužel zapsanou jako blbou a psychicky nemocnou úču, co drtí malého Olivu nebo jako ženu záletného autobusáka Vladimíra Menšíka. Prostě to byla Paní herečka. Příběhů z Balkánu se u nás taky zrovna moc nenatočilo. (12.08.2019)

Eva Sadková patřila k absolutní režijní špičce naší televizní dramatické tvorby. Vybírala si obvykle kvalitní literární předlohy se silným morálním poselstvím a zajímavou dramatickou zápletkou. Není náhodou, že sáhla i po Adričově románu, kde hlavní postava připomíná proslulého Gobsecka, kterého ostatně Sadková později rovněž zpracovala v televizní hře. Tragická postava ženy, která láskyplný cit postupně promění v bezohledné hromadění majetku, pochopitelně budí zájem, byť je nutné přiznat, že Gobseck je napsaný lépe, obsahuje víc rovin, jeho postava je záhadnější a je to zkrátka větší hráč, srbská lichvářka je přece jen poněkud jednorozměrná a její konec je až příliš přímočaře moralistní. Gabriela Vránová je v hlavní roli výborná a ostatní herci jí zdatně sekundují. Hra je zajímavá i svou lokací na Balkáně během 1. světové války. O těchhle místech mnoho projektů u nás nevzniklo. Celkový dojem: 80 %. (21.07.2009)