V dobré společnosti

Je dobré, že scenár a film vznikli ešte v "zlatých" nekrízových časoch. Naša súčasná nočná mora by jeho vyznenie rázne pozmenila. Pohodový film, ktorý ma potešil tým, že vzhľadom na to, čo sa v ňom všetko odohraje a že to nie sú vo väčšine prípadov veci príjemné, si stále tento status udržiava. Možno to bude pre niekoho znamenať faloš, ale máme predsa toľko depresívnych filmov o živote, že sem tam nejaký ten pozitívnejší určite poteší. Film navodzuje zo začiatku pocit, že sa bude uberať očakávaným smerom, avšak v záverečnej štvrtine prekvapí svojimi nečakanými zvratmi, ktoré sa snažia viac reflektovať život, ako nasledovať očakávané klišé. Občas sa mohol uberať lacnou komediálnosťou, ale Weitz vedel, že tentokrát točí pre trochu odlišné publikum. (20.01.2013)

Vydavatelství, v jehož vedení je již mnoho let Dan Foreman (Dennis Quaid) je koupenou obrovskou nadnárodní společností, což znamená spoustu velkých změn pro všechny - od šetření nákladů (= vyhazování lidí) až po dosazení vlastních lidí do vedení firmy. Tímto je Dan Foreman zesazen, a na jeho místo je přijat iniciativní mladíček Carter (Topher Grace). Než se s tímto stihne Dan vyrovnat, zjistí, že se Carter nakvartýroval k němu domů a po rozchodu se svojí bývalou manželkou (štěk Selmy Blair) začal chodit s Danovou dcerou Alex (Scarlett Johansson). A aby toho nebylo málo, dozví se Dan od manželky, že čekají další dítě ... Je zajímavé, jak se může život jednoho během tak krátké doby (v uvozovkách) posrat. Ale na druhou stranu, když se člověk nevzdá, tak se dá i všechno zlé obrátit v dobré. Navíc je tato komedie podpořená skvělými hereckými výkony - hlavně ústřední dvojice. Ač Topher Grace je mladý (ani si nevzpomínám jestli jsem ho někdy vůbec viděl), tady dokonale sekunduje Dennisu Quaidovi, a rozdíl jejich "hereckého" staří není vůbec znát. Tohle se opravdu povedlo - ani bych neřekl, že stejní autoři vyrobili etalon všech teen komedí, Prci Prci Prcičky. Ani americký happy end mi tu až tak nevadil - jen škoda toho poršáka :) (08.07.2008)

Inteligentní komedie od tvůrce prvních Prciček. Že to není možné? Tak to se podívejte na tento film, kterému vévodí nekompromisní Dennis Quaid. Mě osobně potěšila přítomnost Scarlett, pro kterou mám malinkatou, (no dobře, tak trochu velkou :-)), slabost... A Tophera Grace, který tomu dával tu správnou šťávu, takže si ho budu všímat rozhodně víc... Vynikající komedie s pomalým rozjezdem, skvělým prostředkem a neamerickým koncem -> ideál na páteční večery... (29.05.2009)

Taková krásná, inteligentní a pohodová oddechovka o tom, proč je svět a život v něm tak nádherné a pohodové místo. Lidská konfrontace dvou rozdílných postav s jiným žebříčkem hodnot lahodně hladí po duši, stejně jako pohodoví herci. Film je navíc taková sonda do světa přebírání firem a ukazuje jejich dopady na lidské osudy. Krásný a nehollywoodský závěr. (31.03.2006)

Nenáročná komedie pro náročné, zní to trochu divně, ale je to nejjednodušší definice filmu, který pohodově dokáže uspokojit náročné choutky zarytých cyniků, kteří se rádi navážejí do komedií těžících z ústředního tématu, kterým je ostrá konfrontace dvou generací. Paul Weitz natočil na americké poměry velmi uměřené dílo oplývající chytře napsaným scénářem, jehož základní linka sice připomene cokoliv jiného z už vzpomínaného žánru, ale duchaplné dialogy, režisérsky velmi inteligentně vystavěná zápletka a hlavně špičkové herecké výkony, staví tento film nad ty „jiné“. Střetnutí Dennis Quaid – Topher Grace a vzájemná chemie Topher Grace – Scarlett Johansonn, vytvářejí jedinečný herecký koncert, na který je radost pohledět. Při pátrání v paměti po podobném filmu, u kterého jsem se tak dobře pobavil, by mi možná nestačil ani dalekohled, jak je to dávno. A o to víc si pak budu pamatovat tento (05.08.2005)