Malý obchod hrůz

Čekal jsem film, kterej se stal kultem jen díky své „nepovedenosti“. A on to je kupodivu film, kterej mě velmi pobavil. Ve své době měl asi vyděsit i pobavit. Mě jen pobavil, ale královsky. Film obsahuje docela dost vpravdě střelenejch scén u kterých se nejde nepochechtávat. Ani se nechce věřit, že byl natočen jen za dva dny s rozpočtem 27 tisíc dolarů, což byla i na tehdejší dobu směšná částka. (15.09.2010)

Nenáročná zábavná černá komedie s trochou parodického tajemna noirového kriminálního zabarvení. Film má hlavní linii v náhodném vypěstování lidožravé rostliny, ke které jsou připojeny povětšinou slušně zábavné gagové situace. Nešikovný pomocník v květinářství Seymour Krelboyne (Jonathan Haze), v touze po udržení si svého pracovního místa, hojně zásobuje svoji vypěstovanou zmutovanou masožravou květinku Audrey Junior (hlas Charles B. Griffith), bažící po dalších a dalších porcích lidského masa, aby ukázala svoji krásu nevšedních poupat. Dalo by se však poznamenat, že s čím kdo zachází, tím také schází a Seymourova tvář se natrvalo vryje do jednoho z květů nenasytné květinky. Z dalších rolí: květinářka Audrey Fulquard (Jackie Joseph), objekt Seymourových citů lásky, majitel malého květinářství Gravis Mushnick (Mel Welles), zažívající díky masožravce nevídaný rozkvět obchodu, stálý návštěvník Burson Fouch (Dick Miller), živící se pojídáním květů rostlin, Seymourova matka Winifred Krelboyne (Myrtle Vail), chronický hypochondr připravující nevídané ozdravující pokrmy, policejní detektivové Frank Stoolie (Jack Warford) a Joe Fink (Wally Campo), který je zároveň také vypravěčem, paní Siddie Shiva (Leola Wendorff), neustále někoho pohřbívající, zubař Phoebus Farb (John Herman Shaner), muž sadistického sklonu a jeden z chodů nenasytné rostliny, a masochista Wilbur Force (Jack Nicholson), prožívající v zubařském křesle stavy extáze. Rozhodně nejde o nijak závratné dílko, je zde i mnoho nedokonalostí. Ale přesto mne okouzlilo svou prostou touhou pobavit svým ironicky černým humorem. (07.06.2012)

Řekl bych že "dobytek" to tu celkem dobře vystihnul. LITTLE SHOP OF HORRORS přichází s několika zábavnými fórky, dobře uteče, ale rozhodně se nejedná o žádný klenot, pár momentů by skutečně bylo zábavných max. v němých filmech, schopnost hlavního hrdiny zakopnout o cokoliv je skutečně nasírací a skončit ve chřtánu masožravé květinky si rozhodně zasloužil. Jinak Jack Nicholson tu hraje malou roli sadomasochistického pacienta co si nachá slastně vyvrtat a vytrhat většinu zubů. (08.08.2007)

Malý obchod hrůz nemá s hororovým žánrem kromě rekvizity hladové masožravky, která má políčeno na lidské maso, prakticky nic společného. Jde o nenáročnou komedii, tak trošku na způsob naší Adély, ovšem bez vymakané výtvarné stránky, bez kouzelných dialogů a scénáristické geniality pana Brdečky. Přítomnost Jacka Nicholsona je epizodní a pouze dokumentuje počátky jeho herecké dráhy. Jde o neambiciózní levný a rychle natočený filmík, který nicméně jako jednorázová jednohubka neuškodí, protože si na nic nehraje a nejde pod hladinu obecného vkusu. Dialogy obsahují i pár slušných vtípků a film svým zasazením do chudinské čtvrti má i určitý sociální rozměr. Celkový dojem: 50 %. (08.04.2010)

majster hororovej komédie Roger Corman ponúka niekoľko vtipných hlášok, niekoľko milých fórikov ladených čiernohumorne, celkom podarenú záverečnú naháňačku na pneumatikách, jedného (upozorňujem na mužský rod) hovoriaceho predchodcu "Adély" a jednu z úplne prvých úloh 23-ročného Jacka Nicholsona vo filme (trochu nezmyselná, viacmenej najextravagantnejšie zahraná epizódna postavička masochistického pacienta u zubára/zamestnanca pohrebného ústavu) a po hlbšej úvahe (čo si divák kvôli žánrovosti snímku neuvedomí) aj dosť tragický sociálny tón príbehu vo svižných čiernobielych (a v úvode animovaných) 70 minútach tejto klasiky žánru čierna hororová komédia; Obchodíky ako kvetinárstvo Gravisa Mushnika (je to ten istý typ obchodíku ako ten, kde sa dá kúpiť Aladinova lampa alebo malý Gremlin) sú veľmi vďačnou témou a Corman sa vďačných tém vie celkom vďačne chopiť; (23.03.2008)