The Last Woman on Earth

Film postavený na jednoduchém, ale působivém nápadu - všichni lidé na Zemi zemřou kromě tří - dvou mužů a jedné ženy. Chlapy samozřejmě nenapadne nic lepšího než o ni bojovat. Milostný trojúhelník v postapokalyptickém světě - to by jeden opravdu nečekal. Doporučuji! http://www.archive.org/details/last_woman_on_earth (05.05.2006)

Famózní premisa zahozená v tuctově nenápaditém rádoby dramatu nebo také škola filmu podle Rogera Cormana v praxi. Když se mistr braku dozvěděl o pobídkách na Portoriku, hnedle tam spíchnul najednou tři filmy se stejným štábem a obsazením. "Last Woman on Earth" je z oné trojice, dále tvořené "Creature from the Haunted Sea" a "Battle of Blood Island", navíc ten nejúspornější projekt, neboť si vystačí se třemi postavami a nulovými extra náklady (natáčelo se mimo jiné v bungalovu pronajatém na ubytování štábu). Premisa, kde se bezskrupulózní kšeftař, jeho žena a jeho právník jdou potápět a když vylezou, zjistí, že ze vzduchu zmizel kyslík, takže všichni lidé kromě nich zemřeli, nejprve přinese hrstku fenomenálně absurdních scén a zvratů, ale bohužel se pak uvelebí v tuctovém a předvídatelném rádoby dramatu o nevěře a důvěře mezi posledními lidmi na světě. Scenárista v budoucnu podepsaný pod "Čínskou čtvrtí" či "Firmou" se marně pokouší zdejší šestákové divadýlko našpikovat nosnými myšlenkami, ale Corman se jimi nenechává odvést od cíle natočit za málo peněz spotřební blbinku do drive-inů. (26.06.2016)

Příjemné exotické prostředí Portorika, zajímavý, i když ne příliš originální děj (v zásadě jde o parodickou variaci Mathesonovy knihy I Am Legend). Navíc souboj posledních mužů na světě o jednu ženu tu bylo třeba hned rok předtím (The World, the Flesh and the Devil, 1959). Nicméně - Corman si zjevně vzpomněl na strašlivosti, co v druhé půlce 50. let sekal jak na běžícím páse, a vytvořil něco, co naprosto zapadá do řady k Wasp Woman, Swamp Women nebo Teenage Cave Man (fakt nechápu, jak někdo, kdo v roce 1960 vytvoří něco tak geniálního jako Little Shop of Horrors, vzápětí přijde s tímhle). Kromě okouzlující Betsy Jones-Morelandové, které to na karibských plážích v plavkách nesmírně sluší, se totiž v podstatě není na co dívat - oba chlapíci jsou extrémně nesympatičtí a jejich rybaření prokládané hádkami nudí jako máloco; o postapokalyptické atmosféře si to může nechat jen zdát (ani mrtvý holčičky na chodníku to nezachrání) a to, že si tvůrci ani náhodou nelámali hlavu, proč vlastně ten kyslík zmizel, taky body snímku nepřidá. O pitomém konci ani nemluvě. Dost promarněná šance jednoho z nejrozporuplnějších režisérů vůbec. (06.03.2015)

Příběh začíná kohoutím zápasem, na kterém jsou dva přátelé s manželkou jednoho z nich. A oba nemají ani tušení, že je čeká obdobný kohoutí zápas. A důvodem bude právě ta manželka, která se záhadným úmrtím lidstva stane jedinou ženou na zemi. Co se na Zemi vlastně stalo, není vysvětleno. V jednoduchém příběhu to ani není nijak zvlášť důležité. Dozvíme se jen to, že se všichni tři apokalypsy náhodně vyhnou na společné dovolené, kdy se zrovna všichni tři potápějí v moři s dýchacím přístrojem. Následně jsou tedy v městečku sami a jejich přátelství a manželství následně projdou hodně zajímavou zkouškou. Stejně jako neobjasněná apokalypsa zůstává neobjasněna také charakterizace postav. Dobro a zlo přítomno je, ale nedozvíme se u koho. Vznikající konflikt s následným vývojem je podaný tak, že se nelze přiklonit k nikomu. Je to dáno především dobře promyšlenými dialogy, které jsou dějově důležitější, neboť nějaké dramatické momenty použity nejsou. Snímek si tak nehraje na lecjaký velkolepě důležitý film, ale naopak přirozeně vypadá jako spíchnutý horkou jehlou. Nakonec, i rychlost natáčení tomu odpovídá, včetně výsledné hodinové stopáže. Námět se však stal inspirací a později, v nejrůznějších dějových alternativách, vzniklo dalších snímků více. I u tohoto platí, že v jednoduchosti je síla, což nasvědčuje vkusná režie Rogera Cormana, věrně dle scénáře Roberta Towna, který si i střihl jednu z rolí. (05.09.2022)

V roce 1960 pracoval Corman v Puerto Ricu na 3 filmech najednou: režíroval Last Woman on Earth, Creature from the Haunted Sea a k tomu produkoval Battle of Blood Island. Creature from the Haunted Sea jsem viděl pár dní před Last Woman on Earth. Stejné lokality, stejní herci, stejný štáb, naštěstí ale dva rozdílné filmy. Zatímco Creature je mimořádná konina, s Last Woman si dal Corman trochu více práce. Sice je také konina, že na celé zemi najednou cca na 1 hodinu zmizí z atmosféry veškerý kyslík a přežijí to pouze 2 muži a žena, kteří se zrovna potápěli v moři, pak už se ale jejich příběh vcelku slušně rozjede: jednak se musí postarat o to, aby přežili, a také si musí mezi sebou vyřešit, kdo že to bude s tou poslední ženou na světě chodit. Především mne potěšilo, že hlavní postavy nebyly úplně černobílé, jak jsem od začátku očekával. Na druhou stranu, i tento Cormanův film pro mne postrádal jakoukoliv atmosféru. 2,5 * (01.01.2008)