Ztraceni v moři

Som vysadený na tanečné scény a ak je vydarená v nevydarenom filme, čo-to mu odpustím. Ale to, čo predviedli tvorcovia tejto "hlbokej" drámy, nemá s tancom nič spoločné, skôr by som spomenul slová "prešľapovanie" a "nôh". A zvyšok filmu je už len horší. Whoopi sa snaží, ale to nestačí. Takto to dopadne, ak s citmi pracuje niekto, kto to nevie. A zaklincoval to obdivuhodne lúzrovský párik Pfeifferová/Williams. Treatovi v tom odzdobí trochu šla karta (Chobotnica), tak sa to producenti a on snažili využiť, ale dopadlo to takto. (14.11.2004)

Nejsem sice fanouškem těhle filmů, ale musím přiznat, že tenhle mě občas dostával. Po čase mě to nutilo uvažovat nad tím, co asi jednotlivé postavy cítí a jak bych se zachoval já. I když nutno si přiznat - občas to bylo "dělání z komára velblouda" (např. proč by se prostě oba "rodiče" nemohli dohodnout a kluk by byl střídavě tu a tam, jako je to u normálních rozvedenených lidí). Rozhodně už bych to ale podruhé vidět nemusel. Bohužel nechybí tradiční americký patos a snaha vydojit nějakou tu slzu za každou cenu. (22.03.2004)

Návrat ztraceného syna není vždy úplně šťastnou událostí. Kor když se tak stane po devíti letech a on si na vás nepamatuje. Pak se může stát, že vám to relativně fungující rodinu poněkud rozhárá a sám nalezenec na tom také není zrovna nejlépe. A teď co s tím? Celkem důstojně zpracované se solidním obsazením, ale na mě tu bylo moc objímání, slz a emocí vůbec. Jasně, tenhle příběh se nedal zpracovat bez citových výlevů, ale trošku ubrat by v tomto případě neškodilo. Jeden z mála filmů, kde mi Whoopi Goldberg nelezla na nervy. 60% (10.11.2013)

Filmové zpracování příběhu pro mě není v tomto případě až tak podstatné (prostě průměr). Příběh jako takový je poměrně jednoduchý, avšak mě se dotýká. Ztráta malého dítěte je velmi bolestná, ale manželský život po několik let mezi nevyřčenými výtkami je peklo. Nález syna o několik let později je pro rodinu velkou nadějí doprovázenou iluzí, že teď bude najednou všechno v pořádku. Jenže synek nezažíval pekelná muka uneseného dítěte, ale žil s člověkem, který věřil tomu, že je jeho adoptivním otcem a dával mu veškerou životní lásku. Takže návrat syna k biologické rodině není řešením, ale pouze začátkem přemýšlení o morálních hodnotách. (25.02.2009)

Dobře obsazený televizní film s bolestnou tématikou ztráty dítěte. Děj se prakticky zabývá pouze snahou rodiny vyrovnat se s obtížnou, tragickou situací, kdy po zmizení tříletého syna nemají ponětí, co se s ním stalo, zda je vůbec ještě naživu. Pátrání a policejní vyšetřování je na vedlejší koleji, tady jsou v hlavní roli nalomené vztahy a především utrpení matky, která se za vše cítí odpovědná. Objektivně je tohle slzodojné drama lehce nadprůměrné, ale zvláště za krásnou Michelle Pfeiffer mám chuť přihodit i čtvrtou hvězdičku... odolám. 67% (12.10.2010)