Reklama

Reklama

Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)

(více)

Recenze (65)

Dale 

všechny recenze uživatele

Tento film je hlavne o bojových scénach, ktoré tvoria väčšinu minutáže a sú na vysokej úrovni, zvlášť s ohľadom na to, že je to juhoslovanský film (aj keď s USA ako koproducentom). Nedá sa to porovnať so žiadnym CS filmom, pri spomienke na Kapitána Dabača sa len usmejem, aj keď tie rozpočty určite boli neporovnateľné. Dej nie je nejako extra zaujímavý a tvorí len takú vatu pomedzi boje. Nepomáha ani zbytočne veľa postáv, z ktorých sa žiadna nedá brať ako hlavná, možno partizánke Danici sa ujde najviac času, Yul, Orson alebo Franco dostanú pár minút. Ale ide o kvalitné vojnové dielko, ktoré stojí za zhliadnutie, no treba si určite zohnať remastrovanú verziu v obrazovom formáte 2,78:1 a nie tú sprasenú o hodinu skrátenú 4:3 verziu s otrasným obrazom, čo vyšla na DVD. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Tenkrát v našich kinech to musel být jednoznačně "BOOM" ale zastarale nepůsobí tato skvělá barevná epopej, s vynikajícím hereckým obsazením ani dnes..Opravdu kdo chce akce, tak tady si přijde na své..Bitva střídá, bitvu, hromady mrtvých, do toho tanky, kanony atd..Jen škoda toho jednohlasého dabingu ve kterém jsem film viděl, to byl jediný rušivý element celého tohoto jinak opravdu výtečného filmu. Ale hodnotím vysoko a vyzdvihl bych především výkony Sylvy Kosciny, Mileny Dravic, a Olega Vidova..Není pravda že nejlepší byl Yul Brynner, který zde de facto byl vidět jen u exploze mostu (která se trikově realizovala na Barrandově). ()

Reklama

YURAyura 

všechny recenze uživatele

4/10 Hmm, tak jsem zase naletěl na plagát - zřejmě tyto nečisté praktiky nejsou jen dominantou současných kapitalistických distributorů... Kdybych nebyl líný, tak si dám tu práci a se stopkama změřím čas, který před kamerou zvládli a kolik replik utrousili Brynner, Wells, Kruger a Nero. Jestli to bylo dohromady 20 minut a o něco málo víc než "I'll be BACK!", tak jsem asi moc hodný. Postav je tam mraky, ale každá má tak málo prostoru - snad vyjma lev(n)ejšího Bondarčuka, takže chybí jakákoliv divácká sounáležitost. A při tom prostor by na to byl: zpěv v kostele, obrana hřbitova. Tak nevím na koho se zlobit, jestli na rekvizitáře, který do pelotonu tanků narval téměř všechny kromě opravdu německých - kde by se tam kurnik vzali byť ukořistěné shermany nebo T34? - střihače, díky jehož agilnosti zdá se, tam toho hodně chybí a nebo režiséra, co to všechno dovolil? Témeř jakákoli postava má tedy životnost jako reálný pěšák - 4 sekundy a konec a pokud možno musí sebou tahat těžký kulomet MG34 a frajersky napáskované střelivo přes obě ramena - docela jasná inspirace pro americké akční filmy 80.let. Pro mě to bylo velké zklamání, tak jsem zvědav zda aspoň Sjuteska zachrání partyzánskou koprodukci. Jednou z mala usmevnych veci bylo videt Pavle Vujisiče jako řidiče autobusu o deset let před Kdo to tam zpívá. PS: Jak jsem se právě dověděl nemuselo to být tak špatné. Tímto "děkuji" společnosti Řiťka za krásný sestřih z původně 175 minutového filmu. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tak takýto druh filmov, dnes už na plátne neuvidíte. A je to škoda. Pravé lokácie, pravé výstrely, explózie, oheň, pravý dym, bahno, pravé dekorácie a vojenská technika. Niečo síce vylepšujú makety a miniatúry, ale je ich minimum. V dobe dnešnej, sa to dá všetko bez nejakých komplikácií vyriešiť na compe pomocou CGI. Vtedy, sa to proste nedalo, ale aj tak je tu vizuálnych trikov naozaj len na malej ploche. Proste monumentálny veľkofilm, z ktorého rozpočet vyviera ako magma. A niečo také bude navždy ozdobou a zároveň aj oslavou kín, kde sa to všetko prejaví v celej svojej širokouhlej kráse. Mať tak tú možnosť vidieť to na plátne. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zvláštností tohoto pozoruhodného jihoslovanského velkofilmu je jeho zaměření. Film-kolektivní drama, natáčený generací tehdy mladých a v šedesátých letech vyzrálých a vyspělých pamětníků historické titovské rezistence, imponuje syrovostí a vyvážeností svého pohledu. Byl, je a zůstává holdem statisícům hrdinů heroického jugoslávského odboje, jehož se zúčastnily i stovky Čechů a Slováků a také jeho hlavnímu protagonistovi, heroickému komunistickému pragmatikovi Josipu Brozu-Titovi. Živoucím památníkem velkého evropského odboje, který z vlastních sil, nikým neovliňován, spolu s neméně heroickými Řeky, vydatně spoluzachraňoval čest a hrdost evropského člověka té doby. V naší kinematografii mu odpovídá nedoceňovaná vynikající ULOUPENÁ HRANICE režiséra Weisse, v historických velkofilmech Bondarčukův sovětský oscarový epos VÁLKA A MÍR a opět nedoceňovaná husitská Vávrova trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM; do stejného žánru patří i kritičtěji stavěná americká REVOLUCE. Tyto národotvorné eposy etnické velikosti a vesměs i všelidského rozměru jsou dnes sebevražedně opomíjenou součástí lidského i ideového rozměru moderního evropského člověka. V samotném filmu - budeme-li srovnávat s režimistickými produkty např. Ozerovovými nebo naší normalizace - vyniká způsob zachycení Titovy osobnosti; jeho tvář se ve filmu neobjeví (ale o to zřejměji cítíme v tomto díle jeho nepřímou přítomnost v každém záběru). Přímo a zdařile naznačuje i tragédii jugoslávské rezistence (zločinecké ustašovce i kontroverzní Petarovy četniky) i všelidský rozměr odporu (italský důstojník ve skvělém ztvárnění atraktivního Franca Nera). Přidáme-li k tomu zdařilé bitevní scény a zřejmou a současně i poučenou inspiraci v americkém hollywoodském velkofilmu, vzniká úctyhodný celek, v němž zanikají i některé viditelné slabiny (psychologie postav zřejmě také inspirovaná Hollywoodem třicátých a čtyřicátých let, matné, spíše karikující charakteristiky a pojetí německých postav i psychologicky nezvádnutá, plakátem hrozící vnitřní přeměna Nerovy postavy). Je až symbolické, že tento film byl realizován v osudovém roce globálního komunistického hnutí, v pohnutých měsících Pražského jara. Rudé hvězdy na čepicích Yula Brynnera i dalších jsou dalším příznakem tohoto zjevně nesnadného faktu. Když jsem byl před osmnácti lety na dovolené v Jugoslávii, nemohl jsem si nevšimnout četných pamětních desk. Jen v 1500-3000 tisícovém hvarském-chorvatském Starigradu jich bylo k desítce. Stejně charakteristické byly hřbitovy; zhruba pětina, možná čtvrtina náhrobních kamenů nebyla opatřena obligátním křížem, ale právě tímto univerzálním symbolem komunistického hnutí. Deset let po státníkově smrti visely všude - v obchodech, na lodích, ve veřejných místnostech - všude, kam jsem dorazil, Titovy fotografie. Věc u komunistického státníka nevídaná! BITVA NA NERETVĚ je poděkováním, výrazem úcty a pokory statisícům jihoslovanských mužů, žen i děti, které podstoupily nejkrajnější oběti včetně svých životů při obhajobě všelidských ideálů humanismu, demokracie i plného národního sebeurčení. Poděkováním, úctou i pokorou, které v nemenší míře pociťujeme i dnes. () (méně) (více)

Galerie (31)

Zajímavosti (13)

  • Ve filmu měla hrát i Jana Brejchová, ale z důvodu těhotenství natáčení odmítla. Odmítla tak i smlouvu na v přepočtu 1 milion československých korun, což měl být její honorář za tento film. (raininface)
  • Snímok bol v roku 1970 nominovaný na Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film. (Marek1991)

Reklama

Reklama