Bitva na Neretvě

Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru. (31.08.2013)

Tak takýto druh filmov, dnes už na plátne neuvidíte. A je to škoda. Pravé lokácie, pravé výstrely, explózie, oheň, pravý dym, bahno, pravé dekorácie a vojenská technika. Niečo síce vylepšujú makety a miniatúry, ale je ich minimum. V dobe dnešnej, sa to dá všetko bez nejakých komplikácií vyriešiť na compe pomocou CGI. Vtedy, sa to proste nedalo, ale aj tak je tu vizuálnych trikov naozaj len na malej ploche. Proste monumentálny veľkofilm, z ktorého rozpočet vyviera ako magma. A niečo také bude navždy ozdobou a zároveň aj oslavou kín, kde sa to všetko prejaví v celej svojej širokouhlej kráse. Mať tak tú možnosť vidieť to na plátne. (01.06.2019)

Bitva na Neretvě je díky zahraniční koprodukci podobná spíše západním velkofilmům, něž partyzánským filmům, jež jsem viděl, vyvstává mi srovnání s americkým koprodukčním filmem Nejdelší den. Srovnání s tímto americkým filmem mě napadá především v souvislosti s početným hvězdným obsazením. Za druhé pohled nejen ze strany partyzánů, ale i nepřátelských Italů a Němců. Hvězdy objevující se v tomto filmu dostaly malé role a přesto, že nemly příliš prostoru, jejich postavy byly všechny hodně výrazné, především pak Yul Brynner, Sergej Bondarčuk a Orson Welles. Kvůli velkému množství postav je děj natáhnut od značné délky, téměř tříhodinový film by byl kvůli svojí stopáži bez dobře natočených bojových scén docela náročný na udržení pozornosti. Výsledný film, který natočil Veljko Bulajić je přes některá místa, jež působí poněkud natahovaně skvělým příkladem, jak natáčet válečné filmy. (11.12.2007)

Tohle bych si přála vidět znovu ! Jsem zvědavá, zda by mi nadšení zůstalo i po těch letech ! Ale tehdy - no prostě v těch 70 tých letech to bylo něco úžasného ! Nedivte se. Hraje zde 10 absolutních světových hvězd ( včetně pana SERGEJE BONDARČUKA). A Jugoslávský herec Ljubiša SAMARDŽIČ to byl kořen - no zkrátka lahůdkový válečný film. (13.12.2007)

Tenkrát v našich kinech to musel být jednoznačně "BOOM" ale zastarale nepůsobí tato skvělá barevná epopej, s vynikajícím hereckým obsazením ani dnes..Opravdu kdo chce akce, tak tady si přijde na své..Bitva střídá, bitvu, hromady mrtvých, do toho tanky, kanony atd..Jen škoda toho jednohlasého dabingu ve kterém jsem film viděl, to byl jediný rušivý element celého tohoto jinak opravdu výtečného filmu. Ale hodnotím vysoko a vyzdvihl bych především výkony Sylvy Kosciny, Mileny Dravic, a Olega Vidova..Není pravda že nejlepší byl Yul Brynner, který zde de facto byl vidět jen u exploze mostu (která se trikově realizovala na Barrandově). (11.02.2008)