Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)

(více)

Recenze (216)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Tak si na mě nevyskakujte. Možná si usmyslím, že jste Etiopan." Stanné právo. Sympatická to záležitost. A já mám problém. Nevím, jestli mám fandit FBI, CIA, US Army nebo výbušnejm týpkům očekávajícím sex se sedmdesáti pannami. To je oříšek. Já totiž nesnáším všechny uvedený, takže budu na straně agenta Hubbarda. To je totiž taková černá ovce. Necvičí teroristy, zadržený bije jen v nezbytný míře a dokonce je ochoten přiznat jim právo na život. Taky bych mohl fandit generálu Deverauxovi. Kdyby ten velel obraně, tak by do WTC 1 a WTC2 nenapálily letadla a WTC7 by určitě nespadlo z vyděšení. A vlastně i CIA získala moje sympatie jako organizace, která odhalila pád Berlínský zdi, až když jí spadla cihla na hlavu. To je novejch informací. Jen těm útěrkářům neumím fandit. Ani těm nevýbušnejm. ()

Deverant 

všechny recenze uživatele

Na The Siege je skutečně nejzajímavější to, jak předznamenává 11. září. I když skutečnost je taková, že jediné v čem je ta souvislost specifická, je právě situování útoků na americkou půdu. Podpora teroristických skupin, ať už proti Sadámovi, Chomejnímu, Rusům v Afghánistánu, Fatahu proti Hamásu, Hamásu proti Fatahu, komukoli proti komukoli v Libanonu, ze strany USA byla obecně známá. Stejně tak kašlání na mezinárodní právo, mučení atd. Žádný z konkrétních prvků není nijak neotřelý a The Siege by asi zapadl do zapomenutí jako průměrný Zwickův thriller, nad kterým by nikdo neměl potřebu se dvakrát zamýšlet. Ale útoky na Dvojčata z něj udělaly něco víc. Možná symptom vědomí možnosti něčeho takového. Předtuchu strachu...Filmu chybí závěr. Shledání rodin je jen chatrná náplast na Samirův naprosto realistický výkřik "žádná buňka nebude poslední!". Zwickova snaha uchovat humanistický potenciál i ve světě strachu se drolí, to scéna která tento svět podchytává (bouchající výfuk autobusu) je naopak zcela přesná. To co je na The Siege podnětné není ono "předznamenání", ale vykreslení toho, jak se na takovou událost bude reagovat. Z tohoto hlediska se nakonec ukazuje představa okupovaného New Yorku jako přehnaně optimistická. Skutečnost byla zcela opačná. Spojené státy se ve snaze zbavit se strachu na vlastní půdě rozhodli "vyvézt" ho ven a skončili u vleklé a těžko říct jakým způsobem smysluplně ukončitelné okupace dvou zemí. Snímku samozřejmě škodí snaha zaujímat více perspektiv (nikdo nevyzní jednoduše negativně) a zároveň být klasickým thrillerem s konvenčně vystavenou zápletkou a sympatickým hlavním hrdinou. Ale ta možnost vidět očima, které spatřily spadnout Dvojčata, na tematizování takové (nebo podobné) možnosti pohledem, který to ještě nespatřil a netušil, že kdy spatří...to je bizarní a temně fascinující zkušenost ()

Reklama

Sfinkter 

všechny recenze uživatele

Aktuální téma rozebrané ze všech stran, i přesto působící trochu zjednodušeně. Stanné právo a Willis jako nekompromisní zelená hlava mi moc nevyhovovaly, ale za vizionářství a ukázaní prstem na problém džihádu, respektive jeho složku "džihád mečem" (al-džihád bi´l-sajf), si flm zaslouží zhlédnutí i lepší hodnocení. ()

castor 

všechny recenze uživatele

To, kde jsou hranice občanské svobody, „zkoumá“ režisér Edward Zwick, který tři roky před 11. zářím uvrhl na New York hrozbu terorismu. Ostatně Spojené státy ztratily nevinnost už dávno před rokem 2001, v podzemních garážích dvojice mrakodrapů už v roce 1993 vybuchla nálož. Zůstaňme však ve filmovém světě, ve kterém, když armáda dostane zelenou, nastává problém. Své o tom ví agent FBI Denzel Washington, který velí protiteroristické jednotce a který přihlíží, jak se autobus s desítkami nevinných rozletí do okolí. Amerika je v šoku a diváka musí bavit všechny ty průlety kamer kolem mrakodrapů, velkolepé příjezdy policejních vozů i vlastenecké bouchání do stolu á la Amerika je naše, vzít si jí nenecháme. Přiznejme si, že v dané době byl divák ze středu Evropy „myšlenkou“ docela netknutý. Ač tu máme „vážné“ situace, kdy Arabové končí v narychlo zřízených táborech, kde se přistupuje i k mučení, jaksi to na diváka nedolehne. Většina je herců je fajn, omylem je však účast Bruce Willise (jeho „přerod“ z hrdiny ve fašistu je nevěrohodný), jehož výkon je (dnes by to příliš nepřekvapilo) na svou dobu mizerný. Jinak solidní prorocký thriller!! ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na tomto filme je jasne vidieť Zwickova urputná snaha spojiť vážnu tému s blockbusterom pre široké masy s populárnymi hviezdami. Niekedy mu to vychádza viac, niekedy menej a na konci máte pocit, že to celé mohlo byť o niečo viac závažnejšie a emotívnejšie. Po 11. septembri dostal film akýsi reálnejší rozmer, diváci, ktorí ho brali ako čistú fikciu a zábavu, museli trochu poopraviť svoj úsudok. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (23)

  • V období, keď sa tento film natáčal (vrátane rôznych lokalít v New Yorku), bola Donna Hanover (ktorá hrala úlohu žalobkyne) vydatá za Rudyho Giuliania, vtedajšieho starostu New Yorku. (Pat.Ko)
  • Na strategickom stretnutí jeden z účastníkov cituje Lincolna a jeho zastavenie habeásovej listiny v roku 1862. Iný účastník tvrdí, že tento čin bol vyhlásený za nezákonný Najvyšším súdom a cituje prípad "Ex Parte Milligan." Skutočný prípad, ktorý sa týka tohto incidentu, je "Ex Parte Merryman." Prípad Milligan sa týkal vojenského súdu civilného občana. Vo svojom rozsudku určil, že civilisti nemôžu byť súdení vo vojenských súdoch, s výnimkou konkrétnych okolností, ktoré prípad Milligan nespĺňal. (Pat.Ko)

Reklama

Reklama