Divotvorný hrnec

Dneska už lze jen obtížně najít v Divotvorném hrnci okouzlení Voskovce a Wericha právě pro tuhle látku. Pro uvedení v ČSR bylo ale zásadně nutné vyměnit reálie, protože problémy amerického jihu a broadwayské písně by u nás asi jen těžko v roce 1948 zaujaly. Nicméně právě díky této filmové verzi máme alespoň jakous takous představu o původní podobě díla. Za 20 let odpočaté zpracování se stalo ideální rozlučkou pro Astaira, kterému už táhlo na 70. Filmové muzikály 60. let jsou si sic podobné jako vejce vejci, ale ta referenční výpověď o jedné epoše a žánru zůstává. (03.11.2019)

Muzikál, který se minul s dobou. Ono chtít koncem 60. let natočit muzikál, uvedený poprvé o 20 let dříve se ukázalo jako prakticky nemožný úkol. Coppola se sice snažil, ale je vidět, že jde o jeho první film a že je velice svázaný tím, že má rád jednotlivé písničky. Děj je poměrně nepodstatný a hlavně naprosto nevěrohodný, písničky jsou důležité a dodnes dělají z tohoto filmu "koukatelnou" záležitost. (11.01.2010)

Chcel som vidieť tento známy muzikál nakrútený známym režisérom a obsadený známymi hercami a spevákmi. Príliš ma neoslovil, aj keď mnohé z pesničiek som poznal a tanečné umenie Freda Astaira nepoznačil vek. Ale celkovo mi to už pripadalo jednak pridlhé a asi aj pre inú generáciu, prípadne som to mal vidieť pred mnohými rokmi. Teraz to už bolo viac-menej z povinnosti. (29.12.2017)

Mezi 3 a 4*. Bylo to pohádkové a snové. Hltala jsem scénky v lese, kde byly neuvěřitelné roztomilé a útulné kulisy. Irský skřítek hledající svůj ukradený kotlík zlata byl nejlepší postavou filmu. Jinak děj dost pokulhával. Sice taneční čísla byla pěkná, ani Fred Astaire mi tady jako už stařík nevadil (to v mladších letech to bylo horší). Ale bylo tady na mě až moc moralizování - černoch/běloch. Nechápu tu stopáž, některé pasáže tam vyloženě dělaly páté kolo u vozu. Nejlepší song filmu - Look to the rainbow. (09.04.2015)

Slyšíš? To je skřivánek jako u nás v Čechách.... tedy v Gloca Mora :) Nádherné obrazy, pohádka irsko-americká, krásné písně, které u nás přebásnili W+V. Kdo by neznal: Množení, S čertem si hrát, Když z chudáka náhle se stane boháč..... jó hold to bylo tam, tam, tam za tou duhou, za modrou oblohou a snad ještě dál. Do dnes mám před očima tu nádhernou choreografii s výborným tanečníkem Fredem Astairem. Tichá (němá) Susan, která bosá tančí v potoce a objeví divotvorný hrnec zlata. Jen si říkám, škoda, že se u nás neuchoval záznam s Werichem a Soňou Červenou a česko-americkou pohádkou, kde skříta Ouga nahradil neméně kouzelný vodník Čochtan, okres Třeboň. (04.01.2014)